Farba mágie
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69549/bmid_uzasna-zemeplocha-farba-magie-4Yi-69549.jpg
4
3613
3613
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Plochozem, fascinujúci svet umiestnený na pancieri obrovskej korytnačky A’Tuin, ktorá putuje vesmírom, obýva množstvo komických postáv. Do rázovitého súmestia Ankh-Morpork prichádza naivný turista Dvojkvietok, ktorého sprevádza chodiaca batožina. Jeho sprievodcom sa stáva nedoštudovaný čarodejník Vetroplaš, ktorý ovláda jediné zaklínadlo. Podarenú dvojicu čakajú neuveriteľne bláznivé dobrodružstvá s barbarom Hrunom, vymyslenými drakmi, skutočným Smrťom a ďalšími podivuhodnými bytosťami.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2003 , TalpressOriginální název:
The Colour of Magic, 1983
více info...
Přidat komentář
Dlouho jsem se Zeměploše vyhýbal. Prostě se mi ty obálky nějak nezdály. Přišlo mi, že to musí být hrozná pitomost. Ale jak jsem se do Barvy kouzel začetl (vlastně zaposlouchal), tak mě to úplně pohltilo. Je to hodně náročné čtení/poslouchání, musíte udržet pozornost. Ale je vidět, že Pratchettova fantazie je obrovská a snad ani nemá hranice. Jeho osobitý styl je hodně výrazný a když přečtete vícero jeho knih, tak vám možná začne lézt krkem. Ale pravdou je, že tak ironicky, uštěpačně a parodicky ztřeštěně si může dovolit psát jen on. Dobrodružství Mrakoplaše a Dvoukvítka je sice "jen" putování (spíše přískoky) ze zajetí do zajetí, ale to mi vůbec nevadilo, alespoň jsem hned napoprvé ze Zeměplochy viděl "co" nejvíc. Úžasný svět zamíchané fantazie, okořeněný vším možným a dozdobený dvojitou porcí šlehačky. A teď nerušte, jdu uzavřít pojí štěnic.
Velmi napínavý díl, pořád se něco děje. Hodně se mi líbila „hra“, kterou hrají bohové jakoby na pozadí celé knihy.
Tohle je moje první Zeměplocha. Docela mě mrzí, že jsem se o těchto knihách dozvěděla až teď. Moc se mi to líbí a chystám se přečíst si je všechny.
Mrakoplaš a Dvoukvítek jsou zvláštní týpci. :)
Moje první kniha od Pratchetta a hned mě úplně pohltila, je to velmi dobrá četba na stres, je tak nerealistická, až je vtipná, člověk se musí pohihňávat, až se na něj lidé okolo dívají jako na blázna :D
Skvěle vyvážený děj, spousta vtipných a napínavých akcí, i kombinace hlavních hrdinů je kvalitně a vtipně vyvážená, Dvoukvítek je s tou svou turistickou naivitou dost často na zabití, ale skvěle ho doplňuje neustále ustrašený a zbabělý Mrakoplaš, ti dva jsou tak protikladní, že právě díky tomu mnohdy vyváznou z těch potíží, co mají, ale jsou také až tak rozdílní, že nebýt Zavazadla, rozešli by se v půlce knihy i dřív.... Zkrátka a dobře je to všechno na chlup vyvážené a hodně čtivé, člověk má nutkání přečíst si tuto knížku na jedno posezení :)
No..... já nevím, co si o tom mám myslet. Dala jsem se do toho, neboť to kolem mne čte hodně lidí, ale trochu mi to přijde jako guláš. Sem tam vtipné, sem tam asi nějaké pasáže vypadly? Fakt nevím, zkusím ještě další - Lehké Fantastično.
Co se mi hodně líbilo: rozhovory se Smrtěm; "turista" zní jako "idiot" ; ....
Myslím že prirovnanie k Stopárovmu sprievodcu galaxiou (Douglas A.) je dosti trefné...
Negatíva: pôvodne som očakával niečo trochu serióznejšie, nie síce vážne ale trochu menej šialené. Niektoré prvky (napr: meč Kring) boli už trocha detinské.
Pozitíva: mám rád absurdný humor a toto dielo bolo aj milé. často som sa aj zasmial (alebo aspoň ,,zachechtal,, - také tiché che-che, chi-chi :D najmä prvých 71 % deja a inokedy zasa očakával čo hl. hrdinovia zasa vyvedú a ako sa z tej šlamastiky dostanú najmä zvyšných 29 % deja...
Ked už sme u toho deja... tak ten pekne plynul a gradoval. Zatial je to moja prvá kniha o Zemeploche ale zaiste nie posledná.
4/5
Od knížek z této série mně dlouhou dobu odrazovali jak trošku infantilní obaly, tak i názvy těch knížek. Ale jelikož je četlo nemálo lidí, které považuji za velmi inteligentní, nakonec jsem je vzal na milost.
Z první knihy mám dojem, že Pratchett píše tak nějak, jako by možná psal Tolkien, kdyby hulil nebo přesněji, kdyby hodně hulil.
Čte se to lehce a slušným tempem. V hodně místech je autor i vtipný, i když při četbě Terryho se člověk spíše jen každou chvíli usmívá než, že by se téměř válel po zemi jako u mého oblíbeného Chucka.
OK, takže se asi sice nestanu nějakým fanouškem Zeměplochy ale zcela jistě si z této obsáhlé série něco přečtu. Možná bych si měl přečíst i něco ze série o H. Potterovi ale zde mohu ušetřit čas a podívat se na ty filmy, které jsem neviděl, což u Zeměplochy zatím nemohu.
Sice jsem již jedno dílko od tohoto génia četla, ale netýkalo se Zeměplochy, takže jsem vlastně pořádně nevěděla, co čekat (pominu - li nadšené komentáře kamarádů). Ale Terry nezklamal. Kolikrát jsem si vysloužila překvapené pohledy spolucestujících ve vlaku nebo při čekání na vlak, když jsem se neudržela a musela jsem se nahlas smát některých hláškám, které dokázal vymyslet (zde je na místě pochválit i zdařilý překlad).
A vůbec, celý svět je tak úžasný, vše je dotažené k dokonalosti a bez chybičky. Mrakoplaš si mě získal svým panikařením, stejně jako Dvoukvítek naivitou, ale nejvíc mne dostal Smrť a já už se neskutečně těším na knihy s ním.
Každopádně ve čtení příběhů ze Zeměplochy hodlám pokračovat, jelikož jsem navnaděná až až :)
Hned první díl ze Zeměplochy a pecka..Jak Mrakoplaš, tak Dvoukvítek..A nebavím se o Smrťovi... :)
Nazvala bych to střídavě oblačno - místy jsem se nesmírně bavila, ale občas jsem měla takovou zbabělou chvilku, že knihu ještě nedočtenou odložím a vezmu si od Terryho něco jiného. Rozhodně nedoporučuji jako první knihu od Terryho, ten fantasy zmatek by na první přečtení udolal každého (můj tip Pátý elefant). Trochu mi též vadí, že Barva kouzel je de facto na pokračování (druhý díl s rozdílným názvem Lehké fantastično) a neznalí tak mohou být na konci prvního dílu nemile překvapeni koncem nekoncem.
Ze začátku mi trochu trvalo, než jsem se do toho dostal, ale pak mě to donutilo kupovat si další a další a další knihy od Terryho Pratchetta.
Jak to vlastně u nás na té Zeměploše chodí? To vám detailně poví začátek této knihy a poté skočíte rovnou střemhlav do úžasně vtipného příběhu. Dvojice Mrakoplaš a Dvoukvítek (plus Zavazadlo samozřejmě!!) je naprosto úžasná, velmi mě bavili. Příběhy Zeměplochy jsem si od prvního okamžiku zamilovala ;)
Po několika letech slibů, že se do zeměplošských knih konečně pustím, jsem to konečně učinila i realitou. A musím říct, že v žádném případě nejsem zklamaná, rozhodně v této krasojízdě hodlám pokračovat i dál! Parádně to odsýpalo a jak většinou při čtení zrovna emoce neprojevuji, našly se zde momenty, které mě donutily vyprsknout smíchy. Úžasné!
Chvály na Pratchettovu adresu se na mě valily ze všech stran, ale k rozhodnutí sáhnout po knize mě přivedl až nápis na knížce "nejlepší humorná fantasy od dob Adamse". Po přečtení si nemůžu pomoct, ale tohle Stopařovu průvodci po Galaxii nesahá ani po kotníky. Od začátku do konce knihy je čtenář mrštěn do víru jakýchsi událostí s humorným podtextem. Jedna událost stíhá druhou, aniž by mezi nimi byla souvislost. Postavy jednají jen proto, aby se něco dělo a postupem času zacházejí do čím dál víc vyhrocených situací, přičemž na konci z toho čtenáři zbude jedna velká slátanina, která pokračuje druhou knihou.
Mám skoro všechny díly Zeměplochy, ale tenhle kousek nechci. Je to chaotické a nudné.
Nepřenesu se přes fakt, že Pratchett udělal zásadní chybu: na žánr fantasy připlácl nálepku s nápisem "parodie", to je v podstatě to nejlacinější, co můžete udělat. Ale ono by to nevadilo, kdyby to kompenzoval třeba geniálním humorem, či filozofováním, to někdy může přesáhnout žánrové hranice, jako je tomu třeba v případě Červeného trpaslíka. Ale zde se ukazuje, že Zeměplocha mě po všech těch pokusech láká nikoliv díky jménu Terry Pratchett a jeho údajně geniálnímu humoru, jako většinu skalních fanoušků, ale díky jménu Josh Kirby a tomu, jak je většina dílů série zpracována svou specifickou a nezaměnitelnou obálkou. Selhává to zkrátka tím, že mě ten příběh absolutně nezajímá a nudí, sic tam Terry i přes svůj nesporný intelekt a bohatou fantazii vtlačí zajímavé nápady. Jenže ta jeho forma celkově zcela selhává, není to schopné vzbudit mou pozornost, je to jako Trnky Brnky, co si člověk čte na záchodě, v zásadě se to pořád jen vtipně tváří, jako TV skeč, co se odesílá v neděli a pak je navždy smazán, aby ho už nikdy nikdo nemusel vidět. Ale jak sám Pratchett řekl: "Živím se tím, že píšu fantasy příběhy," - svou obec má a jako člověk nepůsobil tak, že bych proti němu měl cokoliv mít, ba naopak, bohužel je jeden z mála, jehož tvorba mi ze všech dosavadních pokusů není absolutně po chuti a nejsem ochoten uznat jakékoliv její literární kvality výše, než jako průměrné.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
např.- tady už to slova vzdávají a jdou na panáka - dobrý úlet hmm