Farba mágie

25.02.2020

"Mrakoplaš se pokusil zavřít oči, ale jeho obrazotvornost víčka neměla a zírala očima dokořán otevřenýma."

Šestnáct. Tolik mi bylo, když mi na prázdninách v blízkosti Frýdlantu nad Ostravicí došlo čtivo, já se tudíž vydala do (jediného) tamního knihkupectví a zakoupila (jediného) nalezeného zástupce žánru fantastiky. Na první pohled mi to teda připadalo jako nějaká kuchařka, neptejte se proč, každopádně jsem ještě týž den zjistila, že fantasy nejsou jen svalovci s meči a ušlechtilí hrdinové. Objevila jsem jejich protipól: Mrakoplaše, ne tak úplně mága pochybných schopností i charakterových vlastností. A místo zádumčivosti vznešených království dostala má bránice zásah Zeměplochou. Vyvinula se u mě nová závislost. Dealer byl naštěstí až do posledních chvil velmi plodný, proto máme doma plné poličky knih pana Pratchetta, v geniálním překladu pana Kantůrka. Nechť je oběma v literárním nebi veselo.
Pokud mám být objektivní, neměla bych "Barvě kouzel" přičarovat více než čtyři slony či jiná vesmírná tělesa. Putování turisty Dvoukvítka s ne zcela dobrovolným průvodcem Mrakoplašem bylo svižné, úsměv na ksichtu se zdál být permanentní, ovšem v poslední třetině můj zájem o jejich čím dál absurdnější lapálie klesal, smíchu ubývalo. 80-85%

"Mrakoplaš se snažil zbavit vzpomínky na tu výšku, ale jí se u něj obzvláště zalíbilo, terorizovala ostatní obyvatele jeho mysli a převracela mu mozek naruby."

11.02.2020

Vtipné, originální, šokující a přitom to do sebe tak lehce zapadá. Proč ne. Navíc humor je silně nadprůměrný. A ono vůbec - vytvořený vlastní svět - prostě úplné top ve oblasti "magického fantasy"?

04.02.2020

Před dávnými roky mé první setkání se Zeměplochou, díky které jsem se do příběhů Terryho Pratchetta zamiloval. Protože jeho úžasná fantazie stvořila tuto planetu a v této knize dokonalou dvojici Mrakoplaše s Dvoukvítkem a jejich velké dobrodružství

26.01.2020

Další úžasná, originální ale hlavně vtipná knížka...

Hvězdičky výjimečně nedávám. Fantasy je žánr naprosto mimo můj hledáček a Barva kouzel je teprve druhý pokus o rozšíření si obzorů.

Autorova fantazie je bezbřehá, překladatel se v tom neztratil, hlavní postavy jsou hezky napsané, sem tam se najde nějaký ten fórek a vlastně chápu, proč se to tolika lidem líbí. Ale sama jsem si musela čtení dávkovat a nešlo mi to úplně dobře, protože pro nefanouška fantasy je Barva kouzel jak rána pěstí. Intenzivní, napěchované.

(Mou nejoblíbenější postavou je jednoznačně Zavazadlo!)

17.01.2020

Můj první Prattchet. Kniha mě donutila přečíst všechny jeho knihy, hezky jednu po druhé.

12.01.2020

Neviditelná univerzita asi práva v Plzni. Dost dobrý.

11.01.2020

Moje první zkušenost se Zeměplochou a nejspíš i s fantasy žánrem. Toto byl ten pravý únik z reality. Je naprosto nepředvídatelné, co se stane. I když má kniha necelých 300 stran, je nabitá dobrodružstvím a originalitou. Svět Zeměplochy je dobře vymyšlený, jakoby na ní Terry Pratchett byl, přepadl přes Okraj a spadl na naši planetu. :) Těším se na další díly.

03.01.2020

Nadšený ohlas se vnucuje k četbě, i když rozpaky tvoří vysokou zábranu, tak jistota je v sekci "Citáty". Vybrané perly potvrdí, že vydržet se vyplatí. Ponor do fantasmagorična, kde to pozemské je jaksi upozaděno se vyplatí, zásek se zdařil, ale dýchací metoda je předpokladem pro vyvážení rozbalancovaného rozumu. Výdrž nese ovoce v poznání nemožného.
Citace :"Adrenalin je čistý destilát strachu."
Audiokniha, proč ne, co kdyby ... závěje, mráz a slota, ... jistota je v zásobě. :-)

30.12.2019

Nečekala jsem to, ale musím to uznat. Tohle je skvělá kniha! Moc se mi líbí svět Zeměplochy a její obyvatelé. Vyprávění je svižné, vtipné a já jsem celou dobu fandila Mrakoplašovy, ať ze všeho vyvážené! Už se těším na další díl!

30.11.2019

Jedinečný svět, který mě ohromě bavil a moc ráda bych o něm věděla víc. Bohužel místo vysvětlení zajímavých aspektů tohoto světa se příběh točí okolo pár postav, které mi ničím zajímavé bohužel nepřijdou. Něco mi v autorově stylu výrazně chybí k tomu, aby mě bavilo to číst, do čtení jsem se musela vyloženě nutit. Chybí mi v tom nějaké emoce, které by čtenáře trochu vtáhly do děje a přiměly ho, aby postavám fandil, aby to prožíval s nimi. Tady je to všechno jako chladný popis toho, co se děje, vlastně přehršle různých malých dobrodružství, ze kterého hrdinové vždycky nějak zázračně vyváznou, ale mně vlastně bylo úplně jedno, jak to nakonec dopadne.

18.11.2019

Unikátní příběh a Svět. Chvíli mi trvalo než jsem se začetl, ale celkově se mi kniha velmi líbila.

17.10.2019

Poznat Zeměplochu už jsem chtěla hodně dávno, dlouho jsem zjišťovala co je vlastně první díl a čím začít. Škoda že jsem si před začátkem četby nepřečetla komentář Hexera níže , byla bych chytřejší a začala jiným dílem. Adamsova Stopaře i Dlouhý temný čas svačiny duše zbožňuju, byla jsem si jistá že mě toto nemůže zklamat. Avšak větší slátaninu jsem ještě nečetla, třičtvrtě knihy jsem měla pocit že byl v deliriu buď autor nebo jsem já. Druhou hvězdičku dávám sobě za statečnost že jsem vydržela a dočetla až do konce. Ale tak snadno se odradit nenechám, po vzpamatování se z tohoto děsu zkusím časem nějaký díl doporučovaný pro začátečníky.

24.09.2019

Už je to spoustu let - mé první setkání s Terrym Pratchettem. Tuto knihu mi doporučil brácha. Moc se mi tenkrát líbila. Pak jsem přečetla spoustu dalších dílů, ale Barva kouzel je jen jedna. Poprvé je holt poprvé.

16.09.2019

Moje první setkání s Terry Prachettem mě víceméně zklamalo. První kniha je taková nesourodá změť čtyř větších povídek, které vypráví příběh odehrávající se v Zeměploše na hřbetě želvy a já měl sakra co dělat, abych všechny ty Terryho myšlenky pochopil…a hlavně, abych je vstřebal. Ze začátku jsem i dost postrádal humor, který ale ve druhé polovině knihy sem tam vyskočil. Ne ale v tom smyslu, že bych se smál na celé kolo. Asi jsem si na to vyprávění musel zvyknout a to se mi po přečtení úplně nepovedlo.

12.09.2019

Přečetl jsem už několik fantasy a sci-fi románů. A vždycky jsem si myslel, že mám celkem slušnou představivost. Tahle mi ale dala celkem na frak. Pratchett mi to "něco" co jsem měl zašlapal do země a já s tím chvílemi dost zápasil. Občas jsem si musel určitou pasáž přečíst víckrát, abych to vůbec pobral.

Jinak ale moc pěkná knížka a rozhodně si přečtu další.

01.09.2019

Problém téhle knihy je, že ji nesmíte číst jako první knihu od Prattcheta. Je chaoticka, rychla, přeplněna postavama a místy. Odkazuje na spoustu věcí, které teprve budou vysvětleny v pozdějších knihách.

Zkuste začít třeba "Otec Prasátek" ... a nebo se obrňte trpělivostí a smiřte se s faktem, že vás ta kniha nějak předbíhá a válcuje. Pokud si ji ale přečtete později (jako 5.?) tak budete chrochtat blahem :)

29.08.2019

Celkem vtipná a čtivá fantasy, která je vlastně dost ujetá.

06.08.2019

Moje první seznámení se Zeměplochou a doufám, že ne poslední. O fantazii není nouze, i když musím přiznat, že jsem se místy ztrácela v popisu Zeměplochy apod. Ale kniha má svůj půvab a doufám, že v další díly úvodní Barvu kouzel ještě předčí. Nejvíce mě bavila Truhla z hruškovníku.