Nevídaní akademikové

27.10.2018

Můj první pokus s kouzelníky. Kniha jako prakticky všechno od sira Terryho je báječná. Jeho prakticky konstantní podemílání očekávání týkající se děje, postav, charakterů je jedním z konstantních potěšení při čtení jeho knih. Bohužel musím přiznat, že alespoň tato kniha jako reprezentant kouzelnické série mi připadala slabší než ostatní, s kterými jsem se setkal. Nebyla špatná, to ani z daleka, pouze ne tak dobrá (ostatními sériemi mám samozřejmě na mysli městskou hlídku, SMRŤE, čarodějky...). Každopádně jsem se mnohokrát velice hlasitě rozesmál a obzvláště poslední část jsem přečetl jedním dechem, bohužel pro mě trvajícím pozdě do noci.

Původně zamýšleno do kategorie s knihovníkem, ale nakonec se z toho pro mě překvapivě vyklubala spíš kniha o jîdle... a taky teda trochu o tom fotbalu :-)

10.02.2018

Mám ráda, že v knihách o Zeměploše je více linií, ale v téhle jich bylo nějak moc. Navíc má kniha skoro 600 stran a fotbalem se zabývalo tak 150.

02.01.2018

Příběh je dost jednoduchý a dal by se zpracovat na dvojnásobně menším počtu stran. Tak, a to je jediný zápor téhle skvělé knihy, který jsem si navíc vlastně uvědomil až teď, takže mi čtenářský požitek ani v nejmenším nezkazil. Pratchett dokázal, že i po desítkách napsaných knih stále dokáže vytvořit výtečný a originální román, aniž by vykrádal sám sebe. Největší klady: 1) Opět spousta humoru, který na mě ani jednou nezapůsobil jako sranda za každou cenu. 2) Výtečné postavy a to nejen mágové z Neviditelné Univerzity. 3) Příběh je sice jednoduchý, ale už od začátku vás Pratchett lapí do své sítě a pustí vás až na poslední straně. 4) Fotbal mám osobně celkem rád (i když fanatik nejsem) a tahle kniha ho paroduje takovým dost milým způsobem, který se musí líbit každému, kdo fotbal trochu sleduje. Prostě jako vždy super kniha...

18.12.2016

Nevídaní akademikové jsou vydařené dílo. Pro mě jednoznačně to zábavnější z Pratchettovi tvorby. Pokud bych měl něco vytknout, tak snad jen rozsah díla, ke konci už to prostě bylo poněkud zdlouhavé.

07.11.2016

Na můj vkus jeden ze slabších dílů. Tématicky mě asi úplně nezaujal, ale i tak je to pořád typický Pratchett a zasmála jsem se.

20.10.2016

Ani ty čtyři nejsou nakonec úplně stoprocentní. Za prvé kvůli využití skoro stejného motivu, jako později ve Šnupci o dvě knihy později, který jsem ale četl dříve a to včetně dost podobné závěrečné šablony vyrovnání sil.
Za druhé proto, že díky rozsahu je hodně pasáží slabších a člověk si pamatuje těch několik spíše kratších, které jsou zase naprosto fenomenální (Vetinari, mágský trénink, Sráž). Akademikové mohli mít klidně o sto i více stran méně a nic by se nestalo. Finále je parádní, jen ty nitky se k němu sbíhají trochu dlouho a dost líně.

19.09.2016

Jedna ze slabších Zeměploch....ale pořád ještě Zeměplocha, což zaručuje kvalitku.

06.09.2016

Chtěla jsem napsat nadšený komentář, protože se mi tato kniha opravdu líbí. Ale když jsem četla to, co napsala Eremites, mám pocit, že je to zbytečné, vystihla to ve všech směrech.

04.09.2016

Fotbal nemám ráda. A myslím, že na tom nezmění nic ani můj milovaný pan Terry Pratchett.
Ovšem klobouk dolů za jeho (tak důverně známý) pozorovací talent a moudrost. Někdy mám pocit, že nám všem autor vidí až do žaludku, do duše, do nejposlednější a nejskrytějšího koutku v hlavě. Díky tomu jsem si i jako zarytý odpůrce fotbalu našla v knize mnohá vedlejší (ale rozhodně ne méně významná nebo méně hluboce zpracovaná) témata.

Jako třeba tak časté (a bohužel hluboce lidské) škatulkování. Jak jste jednou ork (případně zástupce jiné, aktuálně neoblíbené rasy či skupiny), můžete se třeba na uši stavět, být užitečný tak, že už to více nejde a být nejlepším okapávačem svíček, kovářem, pyrotechnikem,alchymistou a fotbalovým trenérem na světě - pořád jste pro většinu v té nelichotivé škatuli a nic s tím neuděláte.

Fantastickým zážitkem pro mě také bylo opětovné setkání s patricijem Vetinarim a jeho umění vládnout. Myslím, že by měl být Havelock Vetinari a jeho schopnosti zařazeny jako povinný předmět studia na každé politologické fakultě světa i Zeměplochy. Žádný vládce, tyran, prezident, král ani jiná hlava pomazaná nemohou bez těchto znalostí dosáhnout ve svých intrikách, pletichách a držení moci vyšších met.

"Tomu, co říkal lord Vetinari, bylo třeba věnovat maximální pozornost. Některá jeho slova, zvláště ta, která vypadala zcela krotce a nevinně, měla sklony se vracet a kousat

Nádhernou postavou je i Rozšafín Ctibum - zástupce arcikancléře Nevidtelné Univerzity, jeho pravá ruka, řešení všech jeho problémů (i těch, o kterých se zatím arcikancléř nedozvěděl), jeho hlavní "vézetovač":

"Můžeme udělat prakticky cokoliv, ale nedokážeme změnit lidskou povahu. Nemůžeme je okouzlit tak, aby mysleli logicky. Věřte mi, že kdyby to bylo možné, udělali bychom to už dávno. Můžeme pomocí magie lidem zabránit ve válčení, ale co pak musíme udělat? Dál je držet pod magickým vlivem, aby zase válčit nezačali. Museli bychom neustále používat magii, aby nebyli hloupí. A kde by to všechno skončilo? Takže si dáváme velký pozor, aby to vůbec nezačalo. Proto je tady univerzita. Právě to přesně děláme. Musíme posedávat kolem a nedělat nic, kvůli těm stovkám případů z minulosti, kdy se potvrdilo a dokázalo, že jakmile se jednou dostanete dál, než za tu jednoduchou magii typu - abrakadabra, hej,presto!- nebo proměňování holubů na pinpongové míčky a naopak, naděláte si mnohem více problémů, než kolik jich vyřešíte. Bylo dost špatné, když jsme zjistili, že v podkroví se nám uhnízdili pingpongové míčky."

17.04.2016

Kniha o krocení vášněmi a agresivitou přetékající ještě ne úplně civilizované město… s fotbalem v hlavní roli.

Špetka frašky, spousta narážek na klišé i mágstvo.

Četlo se vcelku příjemně, ale zaujalo mě spíše méně.

22.03.2016

Nikdy jsem si neuměla představit mágy jako sportovce, vždyť jenom kouří a nacpávají se jídlem, takže můj skepticismus byl oprávněný, ale nakonec mě příjemně překvapili. I když nemám fotbal ráda, tak tady mi vůbec nevadil, bylo to spíše takové očekávání smíšené s nadšením, co mě čeká a kniha se mi velice líbila. Jsem ráda, že Pratchett nás seznámil s novou rasou - orky a my měli možnost rozšířit si naše obzory.

16.01.2016

Prostě perfektní ukazka Pratchetta. Obávala jsem se její rozsáhlosti, ale bezdůvodně. Konec jsem úplně hltele, strašně rychle to uteklo... jedním slovem prostě boží.

04.11.2015

V rámci toho, co znám od Pratchetta, jsem tomu nejdřív dala hvězdy tři, ale pak jsem si řekla "no jo, ale je to Pratchett, je to Pratchett po překonání prvotní rozháranosti, a tudíž v rámci knižní produkce pořád nadprůměr," a hodnocení zvedla.
Ale v rámci Pratchetta bych to, za sebe, na ty tři hvězdy viděla; nechytlo mě to.

29.05.2015

„"Pravda je rodu ženského, protože je spíše krásná než praktická"

11.04.2015

Myslím si, že byla pouze otázka času kdy si Pratchett vezme na paškál téma sportu. V kombinaci s módou a rasovou odlišností by se možná mohlo na první pohled mohlo zdát, že jde o dost nesourodou směsku, ale opak je pravdu. Pod autorovou taktovkou vznikl geniálně propojený příběh, který okouzlí každého fandu Zeměplochy.

31.03.2015

Skvělá kniha. I když je to oddechovka, musím pochválit skvěle propracované dílo. Nadpřirozené bytosti s lidskými vlastnostmi někdy až k uzoufání přesné, prostě klasický Pratchett. Určitě se nenechte odradit tématem fotbalu, vlastně se o něj moc nejedná i když je to taková třešnička na dortu.

22.03.2015

Povedený díl ze série Úžasná Zeměplocha. Vtip, humor, narážky a fotbal, to je to, oč tu běží. A máme zde knihovníka, Mrakoplaše, Vetinariho a mnoho dalších našich oblíbených postav. Kdo nikdy neokusil svět Terryho Pratchetta, neví, o co přichází......

21.03.2015

Další výborná story ze Zeměplochy. Jediná vada na kráse je fakt, že zde nedostal více prostoru Mrakoplaš.