Pátý elefant
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 24. díl >
Pátý elefant! Mýtické zvíře. Podle trpasličí legendy kdysi v pradávných dobách spadl v oblasti Uberwaldu. Proto se tam dnes vyskytují obrovská tuková a jiná podzemní bohatství. A především tuk je nedostatkový artikl dokonce i v Ankh-Morporku. Uberwaldští trpaslíci a s nimi trpaslíci většiny Zeměplochy mají volit dolního krále. Ze dvou kandidátů: konzervativního a pokrokového. Podle toho, který to bude, se bude chovat k lidem i celé trpaslictvo. Volbu (a pak samozřejmě obchodní politiku) může ovlivnit nově jmenovaný Ankh-Morporský velvyslanec v Bjonku, jeho excelence, vévoda Ankhský, sir Samuel Elánius, za vydatné pomoci své ženy. Jedna z politických frakcí však chce udržet Uberwald a snaží se v tom siru Elániovi zabránit. Stojí tedy proti němu trpaslíci — zpátečníci, Anguini příbuzní — vlkodlaci a místní upíři. Angua mizí. Karotka najme jako stopaře a tlumočníka Gaspodu (biftek ke každé večeři) a vydá se po jejich stopách. Ankh-Morporská hlídka pod vedením serž-pardon, kapitána Tračníka se rozpadá! Milion dobrodružství! Napětí! Hrůza! Láska! Přírůstek do rodiny! Jediný slon!... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2001 , TalpressOriginální název:
The Fifth Elephant, 1999
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Tak trochu hlídka bez hlídky. Tak trochu hodně detektiva. A opět trochu emancipační agitka. Ale hlavně spousta vlídného humoru.
Nemůžu si pomoc, ale na těch skoro 500 stránkách mi tentokrát přišlo trochu málo děje - ono ho není málo: jsou tu samostatné linky Karotky, Angui, Vetinariho, minilinka Leonarda da Quirm, geniální linka kapitána Tračníka a zbytku hlídky a hlavní děj kolem Elánia. Je tu toho vlastně celkem dost, ale možná kvůli tomu mi přišlo všechno takové trochu nedotažené. Jako vše je to skvělé, ale třeba děj kolem upírů mi přijde trochu odbytý. Příběh Hoptama Strusky vyšuměný do ztracena, o Anguině rodině se vlastně taky nic nedozvíme. A hlavně Sibyla, která mi přišla jako jeden z největších hybatelů děje tu hraje paradoxně druhé housle. Myslím, že tato kniha měla mít možná o polovinu více stránek, protože Pratchett umí pozadí vykreslit mnohem líp.
I přes kritiku vlastně nemůžu knize nic vytknout, jen jsem očekával trochu víc, holt si Pratchett nastavil laťku moc vysoko. Ale jako vždy mi poslech soustavně zvedal náladu a už se těším až se na Zeměplochu vrátím.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Ďalší prípad pre hliadku, vrchný gumár Primeros je zavraždený, tisícročná trpasličia korunovačná bábovka ukradnutá a Elánius má robiť veľvyslanca v najzapadlejšej zadnici zemeplochy plnej upírov a vlkolakov. Žiadny nasledujúci príbeh s hliadkou už síce nedosahuje na grotesknú absurdnosť/absurdnú grotesknosť zo Stráže Stráže, ale bezpečne si plávajú v oblasti satirickej detektívky, ktorá sa tentoraz triafa do rasovej nadradenosti ( vlkolaci ) a chronickej zaprdenosti ( trpaslíci ), kde každá zmena vyvoláva hysterický odpor. Je jasné že v takom prostredí bude Elánius všetkých nasierať dvakrát tak kvalitne, či už svojim pôvodným štýlom, alebo novo získanými diplomatickými schopnosťami. Postupom deja sa to sa to fakticky zmení na akčný thriller s podrazmi a behom o život v sadistickej vlkolačej hre, ale na humor sa stále nezabudlo a je tu aj strážnik Navážka so svojou megakušou, strieľajúcou zväzky šípov takou rýchlosťou až sa menia v smršť horiacich triesok čo v pohode odpália hrad. Ale najzábavnejší je aj tak Fred Tračník, ktorý v neprítomnosti Elánia a Karotku povýši na kapitána, čo z neho urobí paranoidnú trosku donekonečna prerátavajúcu kocky cukru. Takže to stále funguje a hliadka drží pevne svoju pozíciu.
V Überwaldu má dojít ke korunovaci nového trpasličího krále. Proto lord Vetinari vyšle do hlavního města této země ankh-morporského vyslance, kterým není nikdo jiný, než velitel Samuel Elánius. Možná si řeknete, že to je chyba, protože Elánius nepatří mezi osoby s diplomatickou náturou. Na druhou stranu, země, kde se o moc přetahují trpaslíci s vlkodlaky a upíry možná potřebuje přesně ten druh diplomata, jakým Elánius je. Nebo spíš není.
Sledovat, jak Elánius boří zažité diplomatické chování v Ankh-Morporku mě vždy bavilo. Tím, že tento um začne používat v cizí zemi, je stejně zábavné a navíc díky tomu nemáte pocit, že by se Pratchett opakoval.
Také je zajímavé sledovat chování Elánia, když je mimo své domácí prostředí. Přestože zde má roli vyslance, nezapře v sobě vyšetřovatele, a tak se zaplete do komplotu kolem svržení nového Dolního krále.
Přestože je Elánius hlavní postavou příběhu, dost se tu také dozvíme o Überwaldu a jeho obyvatelích. Mezi mnoha humornými scénami a hláškami je pak ukryto i temné téma rasové nadřazenosti a zpátečnictví. To první zde představují vlkodlaci, kteří o všech ostatních přemýšlí jako o podlidech, kteří nemají žádná práva, a se kterými si mohou beztrestně dělat, co se jim zlíbí. Jejich vůdcem je vlkodlak Wolfgang, kdy erb jeho rodiny s vlkem držícím v tlamě blesky, je nepochybným odkazem na fašistické jednotky SS. Zpátečnictví pak představují trpaslíci, kteří kvůli staletým tradicím nejsou ochotní jít s dobou a cokoliv nového považují za zločin. Tím si pak odůvodňují vlastní zločiny.
Pleskot to pak zde má těžké díky tomu, že neskrývá, že je ženou. Navážka pak proto, že jako troll je tradičním nepřítelem überwaldských trpaslíků. Oba jsou ale už z policejní praxe dostatečně otrkaní na to, aby si s tím dokázali poradit.
Sice se zde vyskytuje více známých osob jako je lady Sibyla, Karotka, Angua, Pleskot nebo Navážka, ale to jsou jen vedlejší postavy Elániova dobrodružství. To ale vůbec nevadí, protože Elánius dokáže příběh utáhnout sám. Už jen následující román Noční hlídka dokáže lépe předvést, že je Elánius drsným poldou, který se nebojí jít do všeho tvrdě, ale přesto používá i mozek. Je nejen polda, ale i dobrý detektiv. A díky těmto charakterovým vlastnostem je mou nejoblíbenější zeměplošskou postavou.
Po Carpe jugulum je to také další kniha, kde se objevují Igorové, což je skupina osob, která mě velmi baví. Jsou to sympatické osoby, které mají srdce téměř vždy na tom správném místě (chirurgicky řečeno).
Začínam si myslieť, že je Elánius chodiaca rozbuška na potenciálne vojny. Našťastie je zas Karotka hasiaci prístroj.
Až na Pratchetta nepoznám nikoho iného kto by takto dokázal kritizovať rasové rozdiely, skúmať dynamiku mužsko-ženských vzťahov a kritizovať zneužívanie moci a nielenže tým nepokaziť všetku zábavu, ale ešte ju tým i vylepšiť. Vďaka za zábavu, hliadkovskej bande a dobrodružstvu zdar!
Kniha ma naozaj veľmi bavila. Po čarodejkách sú členovia mestskej hliadky moje obľúbené postavy, hlavne sir Elánius. Páčilo sa mi, že v tejto časti sme viac nahliadli aj do jeho osobného života, keďže do Uberwaldu cestoval aj so svojou ženou. Tiež mi táto časť prišla celkom napínavá, keďže Elániov život bol niekoľkokrát v ohrození. Veľmi sa mi páčila aj dejová linka Angui a Karotku, aj keď pes Gaspoda medzi moje obľúbené charaktery veľmi nepatrí. Knihe (aspoň podľa mňa) určite veľmi prospelo, že sa dej neodohrával iba v Ankh-Morporku, ale že sa niektoré postavy vydali na cestu (do krajšieho prostredia). Táto časť u mňa bude patriť asi k tým najlepším (možno ešte nejaké nasledujúce časti prekvapia).
V Überwalde sa chystá korunovácia trpasličieho kráľa a tak Patricij posiela na diplomatickú misiu svojho najlepšieho muža - Samuela Elánia - aby s ním vyjednal pre Ankh-Morpork dôležité obchodné dohody. Čo ale keď bol ukradnutý mazanec - posvätný trpasličí kameň - a korunovácia je v ohrození? Elánius sa zapletá do mocenskej hry v ktorej sa ukazuje, že za nitky ťahajú vlkodlačí príbuzní Angui. A v Ankh-Morporku sa medzitým pod nekompetentným velením Freda Tračníka rozpadá mestská hliadka.
Detektívne vyšetrovanie na Zeměploche ma vždy baví, to je istota ktorá nesklamala ani tentokrát. Überwald bol aj so všetkými jeho Igormi vyťažený omnoho lepšie ako minule a poriadne sme preskúmali aj trable trpaslíkov preferujúcich sukne. Pratchett ma síce asi už nikdy nedokáže strhnúť samotným príbehom, no jemný úsmev mi stále vie vyčariť spoľahlivo. Len som nepochopil prečo sa kniha volá Piaty elefant (teda okrem toho že je to srandovná narážka na Piaty element). 7+/10
Naprosto uzasna kniha plna napeti, strachu, nadeje, nehy a moudrosti. Na konci jsem dojetim slzela. Tato kniha se da precist i stokrat a pokazde z ni vyplave nova myslenka, ktere jste si predtim jaksi nevsimli.
Proto je dulezite, aby ji precetl kazdy.
Pro mě zatím nejlepší díl Zeměplochy! Všechny knížky ze série při čtení vyvolávají úsměv na tváři, tady jsem se ale nasmála dost nahlas - třeba u hlášky, že trpaslíci z Ploskolebčí hory jsou vážně pokrokoví, protože jsou dokonce schopni přiznat, že někteří z jejich synů jsou dcery :D Navíc Elánius, Karotka a Noby jako obvykle nezklamali ;-)
Dostala jsem ji od kamaráda na památku. Pratchetta miluji a všechny jeho knihy. Hlavně Zeměplochu. A pan Kantůrek je pro něj ten nejlepší překladatel. Doporučuji.
Super příběh strážníků Karotky a Elánia. Opět zase něco nového a poutavého. I když mi chvilku trvalo než jsem pochopila název této knihy.
Další Terryho záležitost :)
Celá myšlenka těžby tuku, politických míchanicí mezi upíry, trpaslíky a vlkodlaky, akční scény za odborného dohledu Hlídky a pocit, že vám Vetinari stále dýchá na záda je prostě k nezaplacení! Zvedněte oba palce! Igorové, vy zvedněte všechny! :)
V téhle Zeměploše se toho dělo tolik, že něco vypíchnout, by mi přišlo jako velká nespravedlnost vůči ostatním postavám a příhodám. Neskutečně jsem se pobavila jak s Hlídkou, tak s trpaslíky, tak s Igory a se všemi ostatními. A udělala jsem přesně to, co jsem nechtěla...teď bych měla vyjmenovat všechny, které zde již jmenovali všichni přede mnou a budou jmenovat všichni po mně!!....Neee!!! Prostě to bylo celé naprosto SUPER zábavné a, jako vždy i, poučné počteníčko!
Pátý elefant u mne vždy dosahoval na nejvyšší mety v pořadí zeměplošských románů. Nevím, čím to je, ale tenhle díl prostě baví. Může za to možná ten absurdní nápad s doly na tuk, který ale na Zeměploše dává naprosto logický smysl (tedy dávné zřícení jednoho z kosmických elefantů držících celý disk), nebo že máme naši známou a milovanou bandu, ale sledujeme je v pro ně neobvyklém prostředí. Kdybyste měli číst za život jen řekněme tři Zeměplochy, tenhle díl mezi nimi musí být.
Pod pátým elefantem se mi vybaví hlavně psí gang a sprint pana Elánia mrazivou divočinou. Terry Pratchett umí psát vtipné psychopaty a tady byla pomalu celá rodinka:-)
Po Zeměploše šáhnu jako po odpočinkové literatuře, čímž chci říct, že se chci pobavit. Pátý elefant nezklamal, Sam Elánius a jeho hlídka jsou výteční, skvělé se činí také jeho žena. Svět Zeměplochy je úžasný, i nadále se objevují zákoutí, o kterých jsem ještě neslyšela, postavy známé z předchozích dílů v "objetí" rodiny dokreslují/vysvětlují zeměplošské aktivity.
Pro milovníky ankh-morporského smyslu pro humor a také pro všechny sadistické fanynky Sama Elánia (ideál mužnosti) je to kniha v hodnotě nejlepšího überwaldského tuku.
Za mě jednoznačně jedna z nejlepších Pratchettovek. Žádná kniha týkající se Hlídky nezklame, ale tuto řadím hodně vysoko.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Noční hlídka na diplomatické misi, to hovoří samo za sebe.