Pátý elefant
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475/zemeplocha-paty-elefant-475.jpg
5
1000
1000
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 24. díl >
Pátý elefant! Mýtické zvíře. Podle trpasličí legendy kdysi v pradávných dobách spadl v oblasti Uberwaldu. Proto se tam dnes vyskytují obrovská tuková a jiná podzemní bohatství. A především tuk je nedostatkový artikl dokonce i v Ankh-Morporku. Uberwaldští trpaslíci a s nimi trpaslíci většiny Zeměplochy mají volit dolního krále. Ze dvou kandidátů: konzervativního a pokrokového. Podle toho, který to bude, se bude chovat k lidem i celé trpaslictvo. Volbu (a pak samozřejmě obchodní politiku) může ovlivnit nově jmenovaný Ankh-Morporský velvyslanec v Bjonku, jeho excelence, vévoda Ankhský, sir Samuel Elánius, za vydatné pomoci své ženy. Jedna z politických frakcí však chce udržet Uberwald a snaží se v tom siru Elániovi zabránit. Stojí tedy proti němu trpaslíci — zpátečníci, Anguini příbuzní — vlkodlaci a místní upíři. Angua mizí. Karotka najme jako stopaře a tlumočníka Gaspodu (biftek ke každé večeři) a vydá se po jejich stopách. Ankh-Morporská hlídka pod vedením serž-pardon, kapitána Tračníka se rozpadá! Milion dobrodružství! Napětí! Hrůza! Láska! Přírůstek do rodiny! Jediný slon!... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2001 , TalpressOriginální název:
The Fifth Elephant, 1999
více info...
Přidat komentář
Znova celkom dobrý príbeh. Páči sa mi aký autor zaujal postoj k dnes tak aktuálnym témam ako sú rasové rozdiely ... troška som dúfam že sa tam ten piaty elefant objaví ale neva.
Netajím se tím, že mám hlídku nejraději ze Zeměplochy, a zde jsem byl opět více než mile potěšen. Elánius jako ostatně vždy perlí, a ani ostatní postavy nezůstávají pozadu. Karotku by měl někdo naučit nepoctivému boji :).
Detektivky opravdu nejsou moje gusto. Přesto jsem se spolu s úžasným Elániem pustila do vyšetřování složité mezinárodní záhady, a nelituji toho! Autor dokázal příběhu vtisknout svůj neotřelý humor v kombinaci s trochou zamyšlení nad všemožnými politickými kličkami a kulturními odlišnostmi ruzných tvorů ("lidí" se nedá říct, někteří by se k smrti urazili, což bychom samozřejmě nechtěli). Mohu doporučit všem, kteří se chtějí pobavit Pratchettovým inteligentním humorem, a zároveň se pomocí Elániovy "jemné diplomacie" dopátrat příčin zmizení jedné dosti důležité věcičky.
Úžasná zeměplocha je rozsáhlé a naprosto fantastické dílo milého, neotřelým a originálním způsobem vtipného génia. Všechny linky jsou skvělé, ale alespoň pro mne, a také se mohu docela mýlit, je duch autora nejvíc spojen s Hlídkou.
Pátý elefant je pak možná tou nejlepší ukázkou, toho co dovede, protože tato diplomaticky nediplomatická cesta stojí opravdu za to.
Jen pro ty, kteří ji neznají a chtěli by zrovna zde začít, bude čtení na počátku velice náročné, neboť autor vypráví a nikterak se nevrací, postavy znovu nepopisuje, takže by nový čtenář chvílemi nevěděl, kdo je vlastně kdo, i tak věřím, že by u první knihy neskončil.
Sem by patřil výčet oblíbených postav a hlášek, ale byl by beze dna. Zeměplocha a autorův styl se nedá k ničemu připodobnit, dá se mu jen propadnout, tak zase brzy na viděnou...
Doporučuji!
Kdosi odcizil Mazanec z křemence, vzácný trpasličí artefakt, což dost možná nějak souvisí s tajemnou vraždou největšího ankh-morporského výrobce kondomů, Vavřince Primera. Sir Samuel Elánius bohužel nemůže být přítomen vyšetřování, neb je vyslán na diplomatickou misi do tajemného Überwaldu.
A jaké jsou výsledné dojmy? Za mě musím říct, že to bohužel vůbec nevyšlo, a to navzdory tomu, že nechyběla žádná potřebná ingredience. Hlídku jsem si během aktuálního čtení zamiloval skoro stejně jako Čarodějky, navíc nechybí společenský přesah v podobě emancipace trpaslíků/ic prostřednictvím trablí (P)leskot (chválím, jednoznačně nejsilnější bod dílu), a přesto jsem se vůbec podruhé za celou Zeměplochu musel do čtení nutit. Na vině je především ústřední zápletka, která je tak zbytečně překombinovaná a nepřehledná, že mi ve výsledku bylo úplně jedno, kdo, proč a jak. Svou roli ovšem sehrává i fakt, že Elánius je mi o poznání milejší jako chybující detektiv (čti: jako ve všech předchozích dílech) než jako akční hrdina (čti: v tomhle díle), a že linka seržanta Tračníka byla úplně, ale úplně zbytečná (díky bohu za Nobyho, který v ní zachraňoval, co se dalo).
Pátý elefant se tak pro mě stává druhou nejslabší Zeměplochou, proti Pohyblivým obrázkům pak vítězí především proto, že jsem si za všechny předchozí díly stačil k hlavním postavám vypěstovat solidní vztah, zajímá mě, co s nimi bude, a rád bych je viděl šťastné. A pokud možno v lepších příbězích.
Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Hrrr na ně!, Soudné sestry, Muži ve zbrani, Zajímavé časy, Těžké melodično, Dámy a pánové, Nohy z jílu, Maškaráda, Carpe Jugulum, Čaroprávnost, Stráže! Stráže!, Sekáč, Lehké fantastično, Erik, Poslední kontinent, Barva Kouzel, Otec prasátek, Magický prazdroj, Pyramidy, Pátý elefant, Pohyblivé obrázky
Další vynikající Zeměplocha. Příběh točící se kolem ložisek tuku (samozřejmě pouze kvalitního bez ČSK), mazance z křemence a tajemného Überwaldu. A nezapomeňme na trpasličí problémy s očními stíny.
Sir Samuel Elánius, vévoda ankhský, se vydává jako velvyslanec - za doprovodu věrných členů Hlídky a své drahé a rozložité choti Sibyly - do Überwaldu, kde právě dochází k volbě nového trpasličího krále. Výsledek volby se samozřejmě odrazí na obchodních vztazích s Ankh Morporkem a vlastně na vztazích k lidem vůbec. Kandidáti jsou dva - jeden vyhlížející do budoucnosti s moderním a pokrokovým myšlením, díky čemuž se dostal do nemilosti všech úzkoprsých a na tradicích lpících původních obyvatel, a druhý odpovídající více jejich představám. Shodou okolností někdo při nepříznivém vývoji situace potáhnul nejdůležitější korunovační klenot. A ankhskému velvyslanci jeho policejní přirozenost velí zjistit kdo, což ho přivede do velmi svízelných a do nohou studících situací.
24. Zeměplocha je o konfliktu mezi modernou a tradicionalismem, o úctě k tradicím vůbec a o symbolech, (ikdyž ne zcela původních) a jejich významu. Dále knihou o snobství a pokrytectví vyšších vrstev, lidských charakterech, upírech, vlkodlacích, vlcích a vlčí zlobě v lidech. O tom, jak to dopadá, když dáte blbovi funkci. Samozřejmě nechybí jisté odlehčené pasáže, zahrnující skutečný obrázek toho, jak se měly Tři sestry Strýčka Váni ve Višňovém sadě a pohled do nových trendů v transplantační chirurgii (miluju Igory :-))
"Homo hominis lupus. Člověk člověku vlkem." Nebo spíš vhodněji - vlk vlku člověkem?
"Lidé nenávidí vlkodlaky, protože v nás vidí vlky, ale vlci nás nenávidí, protože v nás vidí lidi - a to jim nemůžu mít za zlé!"
Až nezdravě dlouho jsem nečetla žádného Pratchetta. Hlídku miluju z celé Zeměplochy vůbec nejvíc, takže Pátý elefant mi teď sedl jako kyselá prdel na hrnec. Napínavý příběh, všechny ty vztahy člověk–vlk, vlkodlak–člověk, vlk–vlkodlak, k tomu upíři, Igoři, trpaslíci (a trpaslice), tři sestry s višňovým sadem a kalhotami strýčka Váni - prostě paráda! Úžasný humor je už tak nějak samozřejmostí... Také si tu čtenář dost užije kapitána/velitele/diplomata Elánia, který je mou nejoblíbenější postavou - to jeho logické uvažování, morální zásady a elániovská ironie... Sibyla tady je taky dokonalá. Líbí se mi vztah (jestli se to tak dá nazvat...) Anguy a Karotky. Gaspodu bych i přes všechen smrad a špínu chtěla mít doma. Gavina už bych doma mít nechtěla, ale je vážně zajímavý... No s tímhle výčtem radši končím, protože pratchettovských postav je strašně moc a žádná nemá chybu.
Tohle mě skoro zabilo:
„Tračník! Tračník! Tračník! Ven! Ven! Ven!“ křičel Reginald Půlbotka šťastně a mával transparentem.
„To nemá ten správný zvuk, Regu,“ vrtěl hlavou Noby. „Zní to jako chirurgie.“
Páty Elefant je taková bokovka na hodně vysokém levelu. Hlavní hrdnina v tomto díle mi přišel téměř jako speciálně vycvičený voják tajného superkomanda :)
Moje první, která mě vlastně k Zeměploše přitáhla, takže jednoznačně skvělá kniha :-)
Prattchett nikdy nezklame. Naprosto povedený díl. Elanius jako velvyslanec diplomat :-). Jedním slovem paráda. Kniha přečtená téměř na jeden zátah, nešlo se od ní odtrhnout.
Pratchett zkrátka nikdy nezklame. Moc jsem se nasmála a pobavila a to se mi u moc knih nestává. :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Príbeh nie tak okato príťažlivý a vtipný, ako niektoré legendárnejšie Terryho kúsky (zdravím Malých Bohov). Letmo pohodené zábavné miniatúrky zo života Zemeplochy vás ale doň spoľahlivo vtiahnu. Ak si uvedomíme, že Pratchett nie je primárne autor detektívok a odpustíme mu, že nedokázal toho príslovečného "zahradníka" utajiť až do konca, je to inak výborný diel. :) K tomu opäť tie inteligentné metyfóry napr. o mozgu vypisujúcom šeky, ktoré telo nedokáže vybrať.
"Manželovi se právě udělalo trochu nevolno", řekla Serafína tím zvláštním tónem hlasu, jaký používají manželky ve chvíli, kdy chtějí říci: "On si sice myslí, že přímo teď je mu ještě dobře, ale počkejte, až s ním zůstanu chvíli osamotě..."
"Vy jste Smrť?
VIDÍTE SNAD KOSU NE? (...)
Zemřu?
MOŽNÁ
Možná? Vy se zjevujete i když mají zemřít jen možná?
ALE JISTĚ. JE TO ZCELA NOVÁ SLUŽBA. ZALOŽENÁ NA PRINCIPU NEJISTOTY.
Co to má být?
NEJSEM SI JISTÝ."
"Je to teprve deset let, co tady nahradili boží soud soudem civilním, a to jen potom, kdy zjistili, že civilní soudce dokáže být mnohem krutejší"