Poslední hrdina
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479/bmid_posledni-hrdina-olG-479.png
5
613
613
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 27. díl >
Ve svém čase byl legendou. Pamatuje si časy, kdy si hrdina nemusel lámat hlavu s ploty, soudci ani civilizací. Pamatoval si časy, kdy vás lidé nevyhnali za to, že jste zabili draka. Bohužel, už si občas nepamatoval, kam si založil zuby... Co se toho týká, příliš šťastný z toho není... Takže právě teď se Barbar Cohen se svým dobrým starodávným mečem, novou vycházkovou holí a starými přáteli – a tím myslíme skutečně velmi staré přátele – vydává za svým posledním velkým dobrodružstvím. Byl to dobrý život. Teď se Cohen chystá zdolat nejvyšší horu Zeměplochy a předstoupit před své bohy. Nelíbí se mu způsob, jakým bohové lidi nechávají vyrůstat – a zastárnout a zemřít. Je čas, říká Cohen, konečně jim něco vrátit. Poslední hrdina Zeměplochy se vypravil vrátit bohům to, co jim první hrdina světa ukradl. Ano, a pomstít se! Pokud ho však někdo včas nezastaví, bude to znamenat konec světa. Někdo se o to pokusí. Takže kdo ví, kdo je vlastně poslední hrdina...? Úžasná Zeměplocha, kniha 28., přeložil Jan Kantůrek.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2003 , TalpressOriginální název:
The Last Hero, 2001
více info...
Přidat komentář
Úžasné dobrodružství Úžasné zeměplochy. Proč jsem se k tomu dostala až tak pozdě... Navíc tyto novější díly obohacené o krásné ilustrace. Těším se na další díly.
Tak to bylo opravdu moc pěkné dobrodružství Terryho Pratchetta, jakož i všech zúčastněných. Moc se mi to líbilo.
Vtipné hlášky a postřehy promíchané trochou filozofie, mytologie, historie, mystiky a především názorem, že když už tedy je to mládí v ... tak že by měl člověk odejít jako hrdina.
Co je tedy nejdůležitější? No jasně! Nejdůležitější je mít po ruce nějakého minstrela (barda, zpěváka, loutnistu atd. atd.), který naše velké činy zaznamená pro příští věky! A o tom, vážení, je Poslední hrdina!
Budou mi chybět. Nejen Barbar Cohen, ale i ostatní - Bláznivý Humoš, Cucák Vilda, alias Šílený Vil, Caleb Rozparovač, Bleskový Podrs, prostě celá ta partička starých nahluchlých dědků, co si říká Stříbrná horda. I když kdo ví, jak to s nimi takhle blízko Cori Celesti vlastně dopadlo...
Aspoň kousek:
Cucák Vilda zasunul bez dalšího slova roubík na původní místo.
„Takovej za groš kudla,“ zabručel, „a dokonce ani nemá harfu. Co je to za pitomýho barda, kerej nemá ani harfu? Akorát tuhle malou dřevěnou věcičku, co vypadá, jako dyš rozřízneš hrnec. To je ale blbej nápad!“
„Tomu se řiká loutna,“ vysvětloval huhlavě Caleb s pusou plnou mrože.
„Soževonoto? Loupna?“
„LOUTNA, HUMOŠI!“
„Jasně že sem loupil!“
„Ale houby, to je na zpívání písniček. Dámám,“ nedal se odradit Caleb.
„Jako vo kytkách a tak. Romantika, chápeš?“
Horda ten výraz znala, i když činnost, kterou obsahoval, byla mimo hranice jejích pestrých a zaměstnaných životů.
„Je úžasný, co taková písnička se ženskejma udělá,“ zamyslel se Caleb.
„No, teda řeknu vám, že v době, když sem byl já mladej,“ vrtěl hlavou Bleskový Podrs, „tak když si někdo chtěl získat zájem nějaký holky, musel svýmu nejhoršímu nepříteli useknout tentononc a dát jí to darem.“
„Sože vy to furt?“
„POVÍDÁM, ŽE ZA MEJCH ČASŮ SI MUSEL SVÝMU NEJHORŠÍMU NEPŘÍTELI USEKNOUT PINDIPÁSKA A DÁT JÍ HO!“
„Jo, no jo! Máš recht, romantika je úžasná věc!“ přikyvoval spokojeně Humoš.
Po dlouhé době návrat k Terrymu - a pořád mě dostává. Navíc ty ilustrace jsou parádní. A moc hezky to navazuje na předchozí díly Zeměplochy.
V poslední hrdinovi má vetší či menší roli spoustu Zeměplošských postav, od bohů, přes mágy, městskou hlídku, patricije až po barbara Cohena a jeho hordu. Na rozdíl od ilustrovaného Erika je kniha ve větším formátu, a tak výborné ilustrace Paula Kidbyho ještě více vyniknou. Kniha je hodně vtipná, příběh je dobrý a napínavý, celkově pět hvězd.
Skvělá ilustrace! Skvělý příběh! Pěkná návaznost na předchozí díly a pěkný konec. Co jiného by se čekalo od génia jako je Terry Pratchett
Ku tejto knihe treba pristupovať ako k vizuálnemu dielku, brať ju ako celok. Text je tak prepojený s ilustráciami, že dať si toto ako audio či ebook absolútne nemá zmysel. Príbeh je klasická prečetovka. Asi z nej nebudete mať smiechovrásky kolom huby, ale baviť sa budete. Obrázky sú famózne. Polovicu z nich by som si kľudne vycapil na stenu. Formát knihy ešte k tomu pridáva ďalší rozmer.
Čili, nonšalantná prečetoddychovka. Až je mi nepochopiteľné, že tomu niekto v hodnotení naparil "odpad". OMC - Oh, my Cohen!
Neskutečná rychlovka, oproti ostatním dílům série jsem to přelouskla za dva večery. Ilustrace jsou dokonalé, příběh o hrdinech, co nesou vrátit oheň bohům i mise kolem Zeměplochy - jedním slovem skvělý nápad, jen škoda, že to bylo až tak rychlé. Poučné, trochu smutné a správně pratchettovské. Jediné mínus na za ten formát, i když obrázky krásně vyniknou, není to vůbec praktické. Jinak není co vytknout.
(SPOILER)
KONEČNĚ!!! TRVALO MI NĚKOLIK LET, NEŽ JSEM SE DOSTALA PRÁVĚ K TÉTO KNIZE ZE ZEMĚPLOCHY. Všechny díly už mám dávno přečtené a jen tato mi chyběla do mé kompletní sbírky. Musím říct, že je stejně humorná, zábavná a naprosto úžasná jako ostatní knihy. Ilustrace od pana Kidbyho jsou uměleckým dílem a krásně doplňovaly příběh o bandě starých hrdinů, kteří se vydali za Bohy s úmyslem je zničit. V knize nechyběli ani mágové, Vetinari, Leonardo da Quirm, Mrakoplaš a můj oblíbenec sám - Smrť.
Lord Vetinari opatrně popošel kupředu a nahlédl do velkého kulatého skla. Zamyšleně nakčil čelo.
,,Jediné, co vidím, je to, co je za tím sklem," řekl.
,,Aha, to bude tím, že je to nastaveno na tady a teď, pane," ozval se mladý mág, který se stále zabýval úpravou přístroje.
,,Aha, chápu," přikývl Patricij. ,,Abych řekl pravdu, máme něco takového v paláci. Říkáme tomu ok-na."
,,Nuže, když udělám tohle," řekl mág a pohnul něčím na okraji skla ,, je jimi vidět opačným směrem." Lord Vetinari zíral do vlastní tváře.
,,A těmhle říkáme zr-ca-dla," řekl, jako kdyby něco vysvětloval dítěti.
Natáhl se k temi, zvedl koťátko, pohladil ho po hlavičce, velmi opatrně ho spustil do krabice a zavřel víko.
KOČKA ZEMŘE, KDYŽ DOJDE VZDUCH?
,,Já si myslím, že asi ano, pane," řekl jeho sluha Albert. ,,Ale nemyslím si, že je to to, oč tu běží. Pokud to správně chápu, tak vy nebudete vědět, jestli je kotě mrtvé, nebo živé, dokud neotevřete krabici."
VĚCI BY BYLY PĚKNĚ ŠPATNĚ, ALBERTE, KDYBYCH ZROVNA JÁ NEPOZNAL, KDE JE NĚCO MRTVÉHO NEBO ŽIVÉHO, ANIŽ BYCH SE NA TO MUSEL PODÍVAT.
,,Ehm... ta teorie zní tak, pane, že je to právě onen pohled, který rozhoduje o tom, zda je kotě živé, nebo mrtvé." Zdálo se, že Smrť vypadá ublíženě. TO MI CHCEŠ NAZNAČIT, ŽE TU KOČKU ZABIJU JENOM TÍM, ŽE SE NA NI PODÍVÁM?
,,Tak docela to není, pane."
Zase jedna velmi dobrá kniha od tohoto autora. Pro mě velké překvapení, kolik postav se dalo v tomto dílu dohromady.
Velice příjemná jednohubka, kde všechno odsýpá jak má, postavy se chovají v rámci svých mantinelů a i koncové rozuzlení nepostrádá vtip a překvapení. Za mě velmi dobré, jen lituji, že to nebylo delší!
Kniha výborná, až mne mrzelo, že jsem si pamatovala úryvky z doby, kdy jsem ji četla poprvé. Nejlepší mi přišlo vysvětlování pravidel hrdiny a pak samozřejmě přístup kapitána Karotky. Ta pevná vazba s nádhernými ilustracemi je úžasná, ale kdybych si mohla vybrat, tak dám bez přemýšlení přednost tomu paperbacku.
Poslední hrdina navazuje na knihu Zajímavé časy. Jako vždy skvělý zážitek a jako bonus krásná grafika. I když jsem to četla podruhé zase jsem objevila narážku, kterou jsem na první čtení minula (na Hlavu XXII).
Příběh je o hrdinech, bozích a Ankh-Morporském mágstvu. Ale hlavně o vzteku a síle lidské vůle. Řečeno volnou citací z úvodu knihy můžete věci přijmout nebo se naštvat.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Po Zloději času se mi k Pratchettovi nechtělo moc vracet. Ale tahle knížka je jen taková jednohubka a rozhodně mi dodala chuť do dalších dílů.
Mrakoplaš, antihrdina v opravdovém smyslu toho slova, spojí síly Karotkou, nejryzejším a nejodvážnějším charakterem Zeměplochy. Navíc musí zabránit Stříbrné hordě v jejich úkolu.
Jako bonus si prohlídne Zeměplochu i s "odvrácené strany".
Bohužel tím jak je kniha krátká jsou tu některé pasáže až moc rychlé. A třeba postup Hordy bych rád prožil na živo, ne jen z hádek po akci.
Tahle útlá zeměploška mi v době vydání tak nějak protekla mezi prsty. V knihkupectví ji totiž prodávali zabalenou ve fólii a já se kdovíproč domníval, že jde o komiks. Teprve po 19 letech od českého vydání zjišťuji, že to komiks opravdu není. A tak jsem si ji tedy přečetl (elektronicky a tudíž bez ilustrací, není totiž kloudně k sehnání). Asi právě kvůli zaměření na výtvarnou stránku jde asi o nejstručnější zeměplochu vůbec. Jde o mix hlídky, mágů, bohů, Hordy důchodců, a zeměplošské kosmonautiky. Ne, že by to nebylo vtipné, ale rozhodně se to mezi mé nejoblíbenější díly nezařadí, i když jsem po letech rád zažil čtení zeměplošského dílka, které bylo pro mně zatím nedotčeno. 60%
Na začiatok musím povedať, že kniha je úžasne spracovaná, ilustrácie v nej sú vážne nádherné. Bohužiaľ, dej sa mi páčil už trochu menej. V tejto časti, aj keď našťastie veľmi krátkej, sa zišli moje neobľúbené postavy – Cohen a jeho skupinka barbarov a Mrakoplaš (aj keď ten mi tu až tak nevadil). Príbeh mi až tak nesadol, partička drsných starcov, ktorá sa chce pomstiť za starnutie a nejaké úmrtia... No mňa si pre svoju vec nejak nezískali a ich humor sa mi nepáčil. Druhá dejová linka, výprava, ktorá im v tom má zabrániť, bola zase na môj vkus príliš absurdná a technická. Bol tam síce Karotka, ale tentokrát to ani on veľmi nezachránil. Celkovo sa mi to síce čítalo dobre, ale príbeh ma nenadchol a v podstate mi prišiel zbytočný, ale tak aspoň bol krátky.
Dostala jsem se teď asi do zlatých časů Zeměplochy. Mám přečtenou Pravdu, Zloděje času, Podivný regiment, Buch!, a říkám si, že už to ani nemůže být lepší.
A pak mi byl v knihovně předán tento skvost. Původní názor, že už jsem z obrázkových knížek vyrostla, je rázem v čudu.
Jediné, co mě mrzí, je, že za chvíli už nezbude žádná plochovka, kterou jsem ještě nečetla.
Poslední hrdina je neobvyklým románem, protože na rozdíl od ostatních se jedná spíše o povídku bohatě ilustrovanou Paulem Kidbym vydanou ve velkém formátu. Ale nad ilustracemi vám budou oči přecházet, až zalitujete, že takových knih nevyšlo vícero.
Příběh nás zavede i mimo Zeměplochu, což je úžasná příležitost k tomu, aby Kidby zobrazil tento svět z odstupu. A Kidby dokáže zachytit jednoho ze čtyř slonů tak, že si uvědomujete jeho velikost. Vlastně každá ilustrace Kidbyho je tak nádherná, že u ní na chvíli zůstanete a budete se kochat detaily. Až se zdá, že Pratchett tento příběh vytvořil pouze jako doprovodný text k obrázkům, a ne naopak. A možná tomu tak i je.
Tento zeměplošský příběh je zábavný stejně jako ostatní. Hlavními postavami je barbar Cohen a jeho Stříbrná horda, kteří se rozhodli vypravit se na Dunmanifestin, sídlo bohů, a pěkně si s nimi od plic popovídat. Jejich plány by však mohly přivodit konec světa, a tak patricij Vetinari vytvoří výpravu, která jim v tom má zabránit. Kromě notoricky známého zachraňovače světa Mrakoplaše se k výpravě připojí kapitán Karotka a Leonardo da Quirm. O zábavu je tak postaráno.
Kvůli povídkové délce příběhu to máte přečtené za jeden večer, ale díky množství nádherných ilustrací to opravdu stojí za to.
Pravý Pratchett. Břitká satira v podání mnoha již klasických zeměplošských postav. Velký příběh o dosud nevídané cestě. Jo, vlastě hlavně o hrdinech (i antihrdinech), kteří jsou věrní Kódu. A spousty krásných celostránkových ilustrací, plánků, nákresů i map od Kidbyho.
Ti, kteří jdou na smrt, nechtějí zemřít. Nebylo to špatné, ale zas tak moc mě tenhle díl neoslovil, Mrakoplaš s Cohenem nejsou moje nejoblíbenější postavy. Ale co to zvedlo o dvě stě procent, jsou dokonalé ilustrace Paula Kidbyho. Už kvůli nim je tohle vydání must have.
Štítky knihy
Zeměplocha Mrakoplaš bohové hrdinové
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Je to opravdu krásná kniha. Člověk se probírá stránku za stránkou až s posvátnou úctou. Některé z ilustrací jsou pro fanouška Zeměplochy, jakým já jsem do morku kosti, až splněným snem. Klasicky Vetinari, Smrť s koťátkem, vesmírné výjevy Velké A'Tuin, želvonauti, bohové, dráčci, nákresy vesmírných oblud, Luňáka atd. Samotný příběh je velmi jednoduchý a psaný spíše na míru obrázkům, než naopak, ale přesto mě bavil. Není to tak silné, jako ty nejlepší Pratchettovy kousky, ale potěší (například odkazy na Hlavu 22 apod.). Je to ale opravdu hlavně vizuální blaho (včetně odkazů skrytých i v obrázcích...).
PS: Četl (a po dlouhých letech i pořídil) jsem si anglickou verzi. A protože Pratchett je o skrytých vtípcích, četl jsem to dohromady i s českým překladem. A baví mě, jak se Kantůrek s některými větami popral a jak někde i přidal nenápadně trochu svého :) Je to opravdový spoluautor české verze.