V arktických pustinách
Lois Crisler
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28991/v-arktickych-pustinach-AcA-28991.jpg
5
12
12
Aljaška je poslední výspa divočiny na severoamerickém kontinentě. Někde v rozhlehlé tundře nebo mezi skalnatými štíty Brooksova pohoří může žít člověk zcela odloučen od vnějšího světa. Crislerovi strávili na Aljašce půldruhého roku a měli za úkol nafilmovat život zvěře pro jedno hollywoodské studio. Na jaře a na podzim táhnou arktickou tundrou stáda karibů, na jaře více na sever, na podzim hlouběji na jih. Crislerovi měli jedinečnou příležitost sledovat nekonečná stěhování stád a dokonce vypiplat dva vrhy vlčat, šelmy typické pro polární oblasti. Jejich kniha je svědectvím, jak dokonale se sžili s pustým a nehostinným krajem a jak si ho zamilovali. Je málo líčení arktické přírody, které tak pravdivě a živě zachycují drsný život v tundře.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy Příroda, zvířata
Vydáno: 1967 , OrbisOriginální název:
Arctic Wild
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem “zhltala na dva nádechy”.
Autorka Lois poutavě popisuje tehdejší neposkvrněnou panenskou přírodu divoké Aljašky se všemi jejími divokými obyvateli.Také zde Lois krásně výstižně popisuje “psychologii vlků”, je vidět,že pro ta zvířata opravdu žila a milovala je.
Jediné, co mi připadá nepochopitelné a nezodpovědné, proč Cris “ukradl” vlčím rodičům 5 vlčat z doupěte, přestože věděl, že za půl roku z Arktidy odjedou,co pak s nimi...to mi připadalo nepromyšlené...
Tato kniha pokračuje v další nádhernou knihu “Život s vlky”.
Celkově nádherná kniha, kterou doporučuji všem milovníkům přírody...
Knihu jsem začal číst ,protože miluji vlky.Při čtení jsem ,ale najednou zjistil,že nejen vlci ,ale Arktida a vše co s ní souvisí,to místo pro mnohé studené ,, mrtvé ,, má v sobě kouzlo,o kterém začínám snít . Popis krajiny a všeho živého v ní,je v této knize krásně napsáno.Nedovedu si představit žít v těchto podmínkách o to víc obdivuji ty co to dokáží. Kniha se čte jedním dechem.Příběhy a popis chování vlků je nádhera. Brát ,ale vlky s brlohů s tím,že dopředu vím, že jejich osud je spečetěn,mi v této knize vadí ,i když konec je ,, povzbudiví ,, ,vlci patří do přírody a nikdo by jim neměl svobodu upírat.Mrzel mi konec Lady a to ,že se její smrt přešla skoro bez povšimnutí.Celkově úžasná kniha ,ke které se jistě párkrát vrátím.
Citlivé líčení života v severní části Aljašky, kde vlci dávají dobrou noc. Autorka s manželem žila v hodně drsných podmínkách, které zvládne jen silný člověk milující přírodu.
Ano, výchova divokých vlků v zajetí je kontroverzní téma na x hodin, sama L. Crislerová uvádí: "co bylo správné udělat v situaci, která byla nesprávná už ve svém počátku...přesmutné dilema... odvážíme divoká zvířata ze svobody do zajetí. Byl to galimatyáš, protože jsme věděli, co je divočina, ale přesto jsme potřebovali civilizaci."
Nemusím souhlasit s jejich jednáním a rozhodnutím, co se vlků týče, ale musím uznat, že kniha je dobře napsaná, popisy krajiny, ledových plání, zimy, táhnutí sobů i života v sobě mají hlubokou pokoru a lásku k přírodě, samotě i životu jako takovému.
"jsou lidé, kteří žijí pod širým nebem, a lidé, kteří žijí pod střechou. Pod širým nebem může člověk žít buď celým svým já, anebo může sice žít v divočině, ale přitom "pod střechou" obklopen veškerým komfortem civilizace. "
"V takové chvíli se člověk nevyhne tomu, aby nemyslel ne na divočinu, ale na to, co ji zničí - na civilizaci. Každému, kdo dnes vstoupí do divočiny s otevřenýma očima, se v duši sváří láska a zoufalství. Za dnešních dnů už není možné milovat tuhle planetu a nepocítit přitom úzkost."
V arktických pustinách
Mám k příběhu sentimentální vztah, byla to kniha mého dětství. Prostý popis událostí.