Život s vlky přehled

10.02.2019

Žádná kniha ve mně nevyvolala tolik různých pocitů jako tato. V předešlé knize Lois Crislerové ,, V Arktických pustinách ,, jsem obdivoval její popis krajiny a chování vlků, kterých se s spolu s manželem ujali. Měli vlky nechat být napospas svému osudu, nebo se jich ujmout i když víte , že jejich osud je stejně zpečetěn? Vyhrála jejich láska k vlkům nad rozumem. A tak v druhé knize ,, Život s vlky ,, sledujeme Lois, která se snaží ze všech sil tyto vlky zachránit v ohradě svého srubu. Po té co se jí mladí vlci dostanou ven z ohrady, je většina zastřelena lidmi. Podaří se jí zachránit jen vlčici Alatnu, jejíž vyobrazení života je hlavní náplní této knihy. Snaha za každou cenu najít Alatně partnera ,způsobila jen přírůstek dalších psů a konflikty ,které mezi nimi vznikali .Nakonec došlo, ke spojení se psem a narození kříženců, kteří mezi sebou následně vytvářeli vztahy a plodily další vlky. Kroutil jsem hlavou a odsuzoval Lois za to , jak bez mrknutí oka dokázala zabíjet vlky ve své ohradě ač měla důvody jakékoliv. To, že se smrti každého vlka či psa v knize nijak zvlášť nevěnuje ,ve mně vyvolávalo pocity hořkosti a měl jsem chuť dál v četbě nepokračovat. Pokud ,ale dočtete do konce ,zjistíte, že Lois ta zvířata milovala víc než co jiného a psaní těchto událostí ji muselo trhat srdce. Popis chování vlků mezi sebou, k ní nebo k ostatním psům stejně tak jako měnící se postavení jednotlivých vlků ve smečce a pocity jež zažívají povyšuje tuto knihu na vrchol knih o vlcích. Myslím, že psaním nejde vyjádřit skutečnou obět , kterou Lois podstoupila ,aby vlky zachránila a vytvořila jim podmínky k životu. O to smutnější je závěr knihy. Kniha si právem zaslouží plné hodnocení a já jí Lois za ní děkuji. VLKA NELZE CHOVAT V ZAJETÍ, ABY BYL ŠTASTNÝ.