V bílém plášti
* antologie , Petra Soukupová , Alena Mornštajnová , Petra Dvořáková , Marek Epstein , Irena Hejdová , Markéta Hejkalová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469698/bmid_v-bilem-plasti-oCf-469698.jpeg
4
354
354
Svorníkem povídkové sbírky jedněch z nejlepších českých autorů současnosti jsou postavy mužů a žen v bílých pláštích, na jejichž práci závisí naše zdraví a mnohdy i život. Šest příběhů z prostředí nemocnic, sanitek i zubařských ordinací, ve kterých na nemoci, přicházející stáří, naděje, životní prohry i náročnost lékařského povolání nahlížíme očima doktorů, zdravotních sester, ale i samotných pacientů i jejich příbuzných.... celý text
Přidat komentář
Nejsem povídkový člověk, ale tohle bylo jednoduše skvělé! Sbírku jsem poslouchala jako audioknihu a nemohu než doporučit... Originální náměty, vtipné scény i super myšlenky... Za mě osobně nejlepší povídka od Petry Dvořákové a Ireny Hejdové, ale i ostatní jsou opravdu skvělé... Tato kniha rozhodně stojí za pozornost a já doufám, že bude hodně vidět!
Skvělá sbírka. Pro mě je první povídka - ta od Petry Soukupové - paradoxně nejslabší, ale zbytek knížky to bohatě vynahrazuje. Nejlepší povídka je pro mě ta nostalgicky zubařská od Mornštajnové a zasněžená Markéty Hejkalové. Samozřejmě až na lékařské prostředí je každá jiná a to je podle mě to kouzlo. Každý si tam najde tu svou. Jenom škoda, že jich tam není víc!
Nejsem fanoušek povídkového žánru, ale tohle je fakt "velký skvělý"!
Jsem nadšená a vděčná, jaké máme úžasné spisovatele. Tahle série antologií mě fakt baví. A doporučuji i audio verzi.
Část díla
 |
Anděl milosrdenství |
|
Do důchodu |
|
Ježíšek má taky zuby |
|
Kopretina 2020 |
|
Krmítko |
Autoři knihy
Petra Soukupová
česká, 1982 Alena Mornštajnová
česká, 1963 Petra Dvořáková
česká, 1977 Marek Epstein
česká, 1975 Irena Hejdová
česká, 1977 Markéta Hejkalová
česká, 1960
Kraťoučké povídky současných českých autorů. Některé lepší, některé horší, ale celkově se mi výběr líbil. Nejvíce mě zaujala povídka Petry Dvořákové a pro mě dosud neznámé Ireny Hejdové. Jen jedno je pro mě zarážející, jak téměř všichni autoři vykreslili zdravotnický personál, ať už lékaře nebo sestry, jako někoho, koho pacient v podstatě otravuje, nezajímá, berou ho jako simulanta, nebo pouhou položku na seznamu, kterou je třeba rychle odbavit. Snad jen lékařka z povídky Do důchodu působila dojmem, že jí na pacientovi záleží. Skoro aby se člověk bál k doktorovi jít a s něčím otravovat :)