V botách rybářových
Morris Langlo West
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375324/mid_v-botach-rybarovych-h3k-375324.jpg
4
6
6
Autor prorocky předběhl dobu, když ve svém románu z roku 1962 líčí zvolení papeže-Ukrajince, který strávil dvacet let v lágru na Sibiři. Papež Kiril se snaží vnést do Vatikánu svěží vítr evangelia, ale naráží na řadu překážek – i tam, kde by je nečekal. Podle knihy byl natočen slavný film The Shoes of the Fisherman (1968).... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Shoes of the Fisherman, 1963
více info...
Přidat komentář
Mně se líbí. Je to kniha pro přemýšlení i zamyšlení. Kniha, ke které se za pár let vrátíte, stále bude aktuální.
Hutný a jistým způsobem dojemný román, od kterého jsem se nemohla odtrhnout... Je vlastně trochu prorocký a bavilo mne hledat, do čeho se autor "trefil". Určitě se ráda podívám i na film.
Výborná kniha. Zajímavý pohled na svět z doby, kdy stále hrozila jaderná válka, katolíků byla polovina počtu, jaký je dnes a papež téměř nevycházel za hranice Vatikánu.
Autor geniálně předpověděl prvního slovanského papeže, ale i Františka, protože hlavní hrdinou je ukrajinský Kyril Lakota, který se také jen těžce prosazuje reformy proti mínění některých spolupracovníků.
Knihou se jeho osud proplétá společně s kardinály, židovskou intelektuálkou, římským homosexuálním politikem, novinářem, který bojuje o zneplatnění manželství svojí milenky, a neortodoxním teologem. Každá z těchto zápletek by vydala na samostatný román, ale nejzajímavější je stejně papež.
Ten si dopisuje s šéfem SSSR, který ho kdysi v lágru vyslýchal a mučil. Zároveň se snaží udržet ve světě mír, bojuje s vlastními strachy, osamělostí a pochybami. Je to taková sonda do jeho soukromí.
Čtení mě opravdu chytlo, nemohl jsem se od knížky odtrhnout. Není dokonalá, ale pět hvězdiček ode mě dostane.
Autorovy další knížky
| 1974 |  Leto Červeného Vlka |
| 1991 | Cassidy |
| 1991 |  Harlekin |
| 2000 | Lazar |
| 2018 | V botách rybářových |
West vystihl atmosféru doby a o pár let předešel II. vatikánský koncil – v době, kdy se ještě katolická církev vyjadřovala výhradně v latině a myšlenka výuky a mše v lidových jazycích byl novátorská. Většina postav románu jsou modernisté a humanisté, kteří už ztělesňují reformovaného pokoncilního ducha (a evidentně také Westovy ideály). Jejich vztah k Bohu a věrouce se liší, nejsou dokonalí dle doktríny a/nebo mírou osobních chyb a pochybností, ale jsou lidští v nejlepším slova smyslu (vlastně se k dokonalosti blíží, jenže podle měřítek pravdy a lásky, ne podle komisí Svatého stolce). Je to jedno z kouzel knihy, všem postavám by člověk lidsky přál štěstí a úspěch, dá se s nimi možná ztotožnit, rozhodně mohou inspirovat.
Jinak jde ale přes specifické prostředí spíš o kvalitní mainstream - což není kritika, jen je dobré neočekávat myšlenkové hlubiny a literární výšiny: kniha je napsaná čistým, hladkým stylem, zápletky jsou emotivní a o některých myšlenkách lze dál přemýšlet, ale čtenář se celkově intelektuálně nenadře (přinejmenším to není třeba). Věrohodnost je na hraně - žádné zjevné lapsy, ale je lepší nepřemýšlet o tom, jestli se dá přísně tajná korespondence Vatikán-Kreml-Washington zahájit a udržovat tak snadno, jestli člověk, kterého po 17 letech vytáhnete z trestanecké kolonie, skutečně může být zcela vyrovnaný a k tomu orientovaný ve světě, jestli by někdo psal soukromý deník jako autobiografii, tedy s poznámkami, zda měl sourozence a co se mu stalo před mnoha lety.
Není to ale takové zjednodušování, aby mě to výrazněji dráždilo, čtivě zauzlované a hladce rozuzlované peripetie jsou poutavé, nenudila jsem se. V botách Rybářových je vynikající misijní počin ve jménu moderního, světu otevřeného katolicismu. Pro mě kniha na léto k vodě, ale věřím, že pro křesťany, kterým je v církvi těsno, nebo pro agnostiky, kteří mají potíž s formálním náboženstvím pro jeho věkovitou rigiditu, to může být potěcha duše.