V kokpitu Spitfira
Colin Gray
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451318/bmid_v-kokpitu-spitfira-mPy-451318.jpg
3
4
4
Novozélandský pilot Colin Gray vstoupil do RAF v roce 1939. Bojoval nad Evropou v době evakuace britské armády z Dunkerku v květnu 1940 a aktivně se podílel na Bitvě o Británii. Podnikal nálety nad Francii, doprovázel bombardéry, útočil proti námořním cílům a létal noční akce. V lednu 1943 ho přeložili do severní Afriky, kde bojoval nad Tuniskem a podílel se na invazi na Sicílii. Později ten rok se vrátil k aktivním operacím v Anglii, kde bránil Londýn proti letounovým střelám V-1, doprovázel bombardéry, útočil na Porúří a účastnil se dobývání Arnhemu a Nijmegenu. Celkově Gray absolvoval přes pět set operačních letů a nárokoval si čtyřicet sestřelených nebo poškozených nepřátelských letounů. Patřil mezi deset nejúspěšnějších stíhacích pilotů Commonwealthu a dosáhl nejvíce vzdušných vítězství ze všech novozélandských pilotů. Kromě líčení Grayových fascinujících bojových akcí kniha uvádí také komparativní přednosti stíhacích letounů, zejména různých verzí Spitfiru, živě popisuje letecké souboje a reaguje na kritiku, která se snesla na RAF během evakuace Dunkerku. Gray poutavě píše o vzrušení a stresu, prožívanými stíhacími piloty a také o tragédiích války.... celý text
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 2020 , OmnibooksOriginální název:
Spitfire Patrol, 1990
více info...
Přidat komentář
Četl jsem hodně knih o letcích za války. Tahle mě moc nenadchla. Možná je to skutečně tím překladem, ale asi i tím, že to nebylo vůbec napínavé, byl to jen suchý výčet toho, co se stalo.
Vzpomínky nejúspěšnějšího novozélandského stíhače 2. sv. války Colina Graye bohužel utrpěly ne zrovna zdařilý překlad. Struktura jednotek RAF je zvolena dosti zvláštně a je matoucí. Stejně tak některé vojenské a technické termíny nebyly určitě přeloženy správně, což mi jen potvrdila pasáž z konce (která už více méně pobavila). Str. 199: „ …blahopřál mi k mému jmenování členem stálé komise RAF. (…) …moje budoucnost teď byla vyřešená.“ V originálu bylo zcela jistě uvedeno "Permanent Commission". To ovšem znamená, že se stal důstojníkem z povolání.
Tento druh literatury mám moc rád. Ale tato kniha zrovna moc nenadchla. Jen suché vyprávění zážitků s přidáním statistických dat.
V kokpitu Spitfira
Obsahově nejde o špatnou knihu, ale trpí neuvěřitelně špatným překladem. Projevuje se to hlavně v názvosloví, které je strašně zmatené. Peruť je zde nazývána Letkou, Letka Rojem, Roj týmem atd. Zmatek panuje také v označování letadel. Jednou se uvádí Me 109 po druh Bf 109. Pan překladatel by měl dostat doživotní zákaz činnost. Publikaci nepomáhá ani chudá fotopříloha. Zkrátka: kdyby tato kniha vyšla v devadesátých letech zaslouženě by vzbudila pozornost. Dnes je svým zpracováním zcela nedostatečná.