V krajině posledních věcí
Paul Auster
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/219672/bmid_v-krajine-poslednich-veci-n0x-219672.jpg
4
30
30
Román amerického spisovatele Paula Austera, vydaný poprvé v roce 1987, patří žánrově mezi tzv. antiutopie. Formou dopisu, který píše mladá žena své kamarádce z dětství, uvádí čtenáře do bezútěšné budoucnosti života v rozkládajícím se městě, kde platí zákon silnějšího a policejní represe. Infrastruktura ani průmysl nefungují, nic se nevyrábí, lidé se živí sbíráním odpadků, okrádáním mrtvol nebo páchají hromadné sebevraždy. Co vedlo k takovému rozpadu, není zřejmé. Mluví se o „kolapsu“, ale není to žádná katastrofa, prostě jen civilizace, jak ji známe, přestala fungovat. Město v mnohém připomíná svět, ve kterém žijeme, naši postindustriální společnost. Ještě jsou peníze, existuje policie a v určité podobě i městská správa, ale jinak jsou všichni ponecháni osudu, vládne násilí a korupce. Příběh mladé ženy, která se do města vydala hledat svého bratra novináře, uvízne v něm, žije na ulici a protlouká se, jak se dá, nakonec vyústí v plán, jak se skupinkou dalších z města uniknout... Kniha je považována za jedno z nejvýznamnějších Austerových děl a je kladena do jedné řady s antiutopiemi, jako je Huxleyův Konec civilizace. V roce 2008 byl příběh zfilmován argentinskými filmaři.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , ProstorOriginální název:
In the Country of Last Things, 1987
více info...
Přidat komentář
Příznačně je právě tato knížka, V krajině posledních věcí, poslední v češtině vydaná knížka od pana Austera, která mi chyběla k přečtení, abych měl Austera kompletně načteného (českých vydání samozřejmě). Teď jen doufat, že dojde k přeložení dalších jeho knih (například posledního velkého románu 4 3 2 1), protože právě Auster je pro mě jedním z nejlepších vypravěčů a právě s Krajinou posledních věcí mě o tom přesvědčil znovu. Prvních 50 stran románu sice může budit dojem, že se bude jednat "jenom" o popis Města, ale děj se nakonec začne hýbat a opět mě zaujala autorova citlivost a přístup k životu jako nevyhnutelnému utrpení a překvapení, krok za krokem posunujícímu se k další události nepředvídané, zrozené nečekaně a mizející s dalším okamžikem.
Zatím nejslábší počin od Austera, co jsem četl. Anotace vypadala slibně, ale jedná se spíš než o román, o traktát, který je v jistém ohledu zajímavý a často nutí k zamyšlení, ale chybí tomu nějaká ostřejší linie příběhu, která by tomu dala trochu spád a potřebné grády. Celkově dost rozpačitý dojem nevynahradí ani vcelku zajímavě vykreslené dystopické prostředí pozvolna upadajícího světa. Těm, co mají rádi Paula Austera a dystopickou literaturu, bych to ale doporučil. V rámci žánru se jedná o zajímavý příspěvek a román nemá moc stránek. Ostatním, co Austera neznají, bych pro seznámení doporučil spíš Knihu iluzí, Leviatana nebo Za pokus nic nedáte.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno americká literatura romány v dopisech, epistolární rományAutorovy další knížky
| 2008 |  Newyorská trilogie |
| 2005 | Kniha iluzí |
| 2009 | Muž ve tmě |
| 2007 | Brooklynské panoptikum |
| 2005 | Sklené mesto |
Po delší době další přečtený Auster. Kupodivu mne oslovil více ten dystopický úvod se všemi těmi smíšky, lezouny, běžci, skokany, sběrači ... než samotný příběh, v němž Anna postupně mizela jako písmena v jejím dopise, jak věci kolem ní...