V lesích
Tana French
Dublinské oddělení vražd série
1. díl >
Policejní vyšetřovatel v Dublinu Rob Ryan se svou kolegyní Cassií Maddoxovou dostanou na starost případ dvanáctileté holčičky brutálně zavražděné v lese blízko místa, kde si před dvaceti lety hrály o prázdninách tři děti a dvě z nich se už nikdy nevrátily. To třetí, které se vrátilo a které si ale vůbec nic nepamatovalo, je Rob Ryan, jenž si kvůli svému traumatickému zážitku dokonce i změnil jméno. Nový případ, který je čím dál jasněji provázaný s onou starou tragédií, otvírá Robovu hluboce skrytou minulost a každá stopa pátrání vede vždycky do lesa. Tana Frenchová je mladá irská autorka, vystudovala herectví a v současné době žije v Dublinu. Její debut z r. 2007 se stal v žánru kriminálních thrillerů senzací roku a záskal cenu E. A. Poea.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
In the Woods, 2007
více info...
Přidat komentář
Moc pěkná detektivka/thriller bez jediného hluchého nudného místa.
Zaujala mne zápletka s dálnicí a archeogickým nalezištěm - v podstatě stejný příběh se bude brzy odehrávat na severním okraji Prahy. Přes četné protesty dálnice povede přes jedno z nejzajímavějších míst české historie - hradiště Zámky. Na záchranný průzkum bude zoufale málo času...
Zajímavé, napínavé, ale trochu se mi některé pasáže vlekly. Konec jsem čekala trochu jiný. A taky jsem měla trochu problém s hlavním hrdinou.
Temná detektivka řešící nález těla dvanáctileté nadějné baletky. Detektiv Rob se spolu se svými kolegy vrací do místa svého dětství.
Podivné temno se vine nejen vyšetřováním.
Ač prvotina, rozhodně jedna z nej- autorčiných knih. Pokud máte rádi pomalé tempo, hloubku, popisy vztahů, duševních pochodů atd., budete nadšení. Kdo chce rychlovku a la Nesbo, ať hledá radši jinde. Moc se mi líbilo, jak někdo někde o autorce napsal, že její detektivky jsou pro čtenáře, co nečtou detektivky. Bingo.
Psychologická krimi s temnou atmosférou a dobře vykreslenou psychologií postav. Děj plyne poměrně zvolna, autorka čtenáři dávkuje v přiměřeném množství klamné stopy a slepé uličky, čímž ho udržuje v patřičném napětí. Jen ten závěr mi připadl tak trochu ošizený, měl jsem z něho rozporuplné pocity, ale i tak se to číst dalo.
Mám podobné pocity jako velká část předchozích hodnocení. Trochu zbytečně natahované, hlavní hrdina je vykreslen jako nelogicky chovající se idiot, který musí štvát snad každého. Děj zajímavý, ale ve spoustě momentů dalo dost práce pokračovat ve čtení. Škoda, jinak to mohla být fakt super knížka
Tak nebol pre mňa dej až taký strhujúci, ako som očakávala, trochu ma aj rozčúlila povaha hlavného hrdinu a myslím, že aj záver som očakávala iný....
K tejto knihe som pristupoval bez predsudkov, doporučení, očakávaní... Vybral som si ju len náhodou na základe osoby prekladateľa. Jasné, že som si hneď objednal prvé 2 diely série. Po rozčítaní knihy V lesích následovala objednavka ďalších dvoch dielov. Autorka ma zaujala svojím neotrelým štýlom i formou písania. Podobne ako u M. Klevisovej, aj tu je hneď poznať, že autorom je žena (v čom absolútne nevidím problém) a podobne ako ona aj T. French využíva množstvo podrobných popisov a mne sa to páči. Najväčším nedostatkom tak je, že v istom momente dej akoby stratil tempo a chvíľu trvalo, kým sa zas všetko rozpohybovalo. Záver ma nijak extra neznervóznil. Teším sa aj na ďalšie knihy autorky, hoci zatiaľ hviezdami šetrím.
(SPOILER) Škoda, že je hlavný hrdina hlupák a slaboch. Autorka ho nevykreslila veľmi dobre, nezíska si sympatie čitateľa. Rovnako ani Rosalinda, ktorá sa nielen menom podobá na postavu z mexickej telenovely. Ťažko uveriteľné postavy. Kniha je napísaná výborne, no hodnotím nižšie, ako si zaslúži, keďže Frenchovej knihu "Podoba" som zas mierne nadhodnotil.
Hlavní hrdina svědek zmizení dvou kamarádů v dětství a poté policista.
Rob mi byl docela sympatický..tajemný a trochu narušený traumatem s dětství. Na druhou stranu řekne na rovinu řekl jak to má s pravdou a proč se stal policistou.
K samotnému dějí knihy: námět byl super. Jednu hvězdičku ubírám za hodně té omáčky okolo kterou nám autorka naservírovala k hlavnímu obsahu. Bylo to zbytečné moc. Druhá hvězda dolů je za nevysereni starého případů který se osobně týkal hlavního hrdiny. Celou knihu jsem čekala na to, co se tenkrát stalo.
Hlavní hrdina je psychicky narušený, sebelitujici se trápak. Příběh zdlouhavý údajně záhadný, musela jsem se nutit dočíst to.
Audiokniha:
Nebylo to špatné,jen moc ,, omáčky,, okolo všeho a tím pádem někdy moc zdlouhavé vyprávění, vysvětlování... námět super, konec už tak skvělý nebyl... nemám ráda, když se něco,,nakousne,, a pak,pak už nic... případ dávno ztracených dětí se nevyřešil, naopak, současný ano...
Rob/ Adam - ze začátku mi ho bylo celkem líto, ale postupně mě začal štvát...kdo četl, pochopí...ty hvězdičky míň za to zbytečně zdlouhavé vyprávění... abych byla přesná,tak dávám 3,5 *...Petr Janišta je výborný interpret, který mnoho,, zachránil,, :-))
(SPOILER)
Už dlouho jsem se odhodlávala k nové spisovatelce, nové sérii a novému týmu. A jsem plná dojmů, možná i trochu zmatená - ale nemyslím to ve zlém. Nejdřív jsem čekala obyčejnou detektivku s neobyčejným obsazením hlavní dvojice-trojice detektivů. Potom jsem si pohrávala s myšlenkou na rituální vraždy a nějaké to mystično a duchařinky. Pak nějaký zvrat ve stylu Šelma a nakonec jsem se dopracovala k Temným koutům nebo dvojce Kim Stoneové. Ty jo. Teda - vy jo :o) Raději sem hodím spoiler. Strašně se mi líbil vztah Ryana a Maddoxové, protože to bylo tak konečně ... spřízněné duše, bratr a sestra, uvolněnost, podpora, kritika, spolupráce, ... co vás jen napadne. Až do ... Ach jo. Od té chvíle byl pro mne Ryan normální hlupák a přizdis... Tohle mě tak neskonale nakrklo, že jsem ho chtěla vylískat, aby se vzpamatoval, hňup jeden. Strašně mě to mrzelo, protože přijít o spřízněnou duši je jako přijít o část sebe. Nevím, kam se budou ubírat další díly, ale asi to mělo svůj smysl. Až asi někdy ke konci mi došlo, jak je příběh vyprávěn z pohledu Ryana až po určité době. A v náznacích už bylo znát, jak celá jejich spolupráce dopadne. Bylo to zase jiné a celkem zajímavé uchopení příběhu.
Příběh Petera a Jamie se mi líbil a doufám, že se snad k tomu autorka vrátí, protože takhle navnadit a nechat to tak ...? Jen mi vrtá hlavou, proč si nezměnil jméno úplně, proč se i s rodiči nerozhodli společně, že minulost zanechají a začnou jinde a znovu. No bodejť, že se to dřív nebo později muselo nějak rozkrýt. A aby o tom nadřízení nevěděli, je taky divné.
Vlastní případ byl dost hustý a já od začátku tušila, kam to bude směřovat, protože dost náznaků bylo na začátku. Ale že to bude až tak moc, to jsem nečekala.
Když jsem četla, autorce se podařilo ve mně vzbuzovat strach, temnotu z lesa, strašidelné skřeky; když byl Ryan zmatený, cítila jsem se zmateně, zažívala jsem přesně ty pocity, jako bych to prožívala s ním - návraty do minulosti, strach, bolest, vztek, že mě opustili. Po emoční stránce to se mnou celkem zamávalo. Já detektivky ráda, ale tam, kde je psychopatství a manipulace, už je to na mne dost.
Co se mi líbilo nejmíň, byly asi ty strašně dlouhé kapitoly. Nevím proč, ale líp to utíká, když je kapitol víc. Umím si to nějak líp rozdělit.
Ale jinak se mi to líbilo a chystám se na další díl.
Autorce se podařilo něco nevídaného – udělat z detektiva a vypravěče v jednom nejnesympatičtěší postavu celé knihy. Klobouk dolů. Šerlok Ryan je ubrečené sobecké hovado, které se chová jako magor a motá se uprostřed vyšetřování s pohledem upřeným na sebe, a jen na sebe, a tak pochopitelně do řady věcí vrazí a hodně jich shodí na zem. A jeho kolegové se v tom zmatku snaží vyšetřovat. A vy čtete dál ten předlouhý příběh, jednak proto, že napsaný je docela slušně, a především proto, že doufáte, že se tomu Koumesovi na konci stane něco hodně ošklivého. Nebo že se o něm něco ošklivého dozvíte. Já měla vymyšleno hned několik výživných rozuzlení. Ale, jak napsal Stephen Leacock: autor detektivek často žádné řešení nezná. A fakt že jo... Zklamání veliké.
Kniha mě hodně navnadila námětem, ale asi jsem čekala trochu něco jiného. Ale vůbec ji nezatracuji. Je to velmi dobrý příběh, nesmíte být hrr, trochu přečkat začátek, než se rozjede, není to žádná střílečka ani ukázka krvavých scén. Je to příběh dvojice detektivů Cassie a Roba, kteří se stali nerozlučnou dvojicí a skvělými kamarády. Rob je jediný ze 3 dětí, které se ztratily v lese, jeho jediného našli. On není ani dnes schopen si vzpomenout, co se tehdy s kamarády stalo. Nyní s parťačkou vyšetřují vraždu malé dívky. A začíná mravenčí práce. A autorce se dokonale podařilo vylíčit psychopata v někom, od koho byste to pramálo čekali, no - já alespoň zpočátku určitě. A mění se i vztah ústřední dvojice detektivů. Závěr sice není, jak by si mnohý z nás přál, ale ne vždy se prostě podaří.... Kniha stojí za přečtení. Určitě se pustím i do dalších dílů.
Tiež ste mali pocit, že presne viete, kam to smeruje? A prvé náznaky a zistenia tejto klišé schéme krásne nahrávajú. No nedajte sa oklamať. Tak ako u G. R. R. Martina, aj tu sa stretneme so zvratmi, ktoré sa v zaužívaných koľajach postavám proste nerobia. Na rozdiel od Martina si však autorka vystačí s oveľa menším množstvom násilia. Napriek tomu je príbeh veľmi tragický, veľmi pôsobivý a ponurý. Náznaky zlého konca trúsi autorka čím ďalej, tým viac. Hlavné postavy, najmä Cassie, sú však také sympatické, že si želáte, aby to radšej zbehlo do starého známeho trápneho klišé. Oni si to zaslúžia. No autorka rozhodla inak…
Vtedy v lese je detektívka s hlbokou psychologickou nadstavbou. Veľmi pekne a podrobne vykresľuje postavy, epizódy z ich minulosti, ako aj drobné detailíky, ktoré nemusia byť všetky použité – slúžia len na oklamanie nepriateľa, teda čitateľa, aby to nemal s tipovaním vraha také jednoduché. Rozbieha niekoľko smerov podozrení, v hre je i nadprirodzeno. Podrobne zobrazuje psychologické pozadie vypočúvania podozrivých a policajných postupov. A nádherne zobrazuje čisté priateľstvo medzi mužom a ženou. Jeho aktéri sú zábavní, živí, vtipní, žiadne zombie, na akých sa čiperní ľudia v dospelosti väčšinou premenia. U mňa dobré. Viem však, že sa určite nájde hromada čitateľov, ktorí budú túto knihu obviňovať zo zbytočnej ukecanosti.
No samotný koniec… priznávam, trochu ma sklamal a verím, že milovníkov klišé sklame ešte viac. Lenže to je daň za originalitu. Nesadlo mi aj to, prečo sa Ryan nesnažil viac bojovať a napraviť svoje chyby, keď si ich bol tak dobre vedomý. Román Vtedy v lese vám nezodpovie všetky záhady a nebude vždy viesť príbeh smerom, ktorý by sa vám páčil. Ak ale chcete od detektívky aj niečo viac než zaobalenú odpoveď na obligátne otázky „a kto je teda vrah?“ „a prečo ju zabil?“, je táto kniha správnou voľbou.
Tak tohle jsem si extrémně užila. Zaujalo mě to hlavně proto, že starej nevysvětlenej zločin... a hlavně protože Irsko, země kouzelná a tajemná, kde jsem pár měsíců kdysi strávila a zažrala se mi pod kůži - viděla a cítila jsem ten irskej déšť, zelený louky, archeologický nálezy, lesy a prastaré stavby v nich... i ty sympaťáky od Gárdy a na druhé straně ty afektované, vyumělkované irské dospívající dámičky. A očekávání nebylo zklamáno.
Frenchová umí vybudovat geniálně tísnivou atmosféru (při dočítání mi bylo fakt fyzicky nedobře, cítila jsem úzkost - ne kvůli zlu vraha a utrpení oběti, ale vlastně kvůli utrpení všech zúčastněných) a umí skvělé postavy, do kterých se lze vcítit. Umí to strhnout, bezvadně se to čte a je to celkem originální a přitom většina linií dost uvěřitelná. Jediné, co mi přišlo malounko přepjaté a přitažené za vlasy, byla ta linka s Rosalind, ale jinak... fuu. Osobní příběh mezi Cassie a Ryanem je tvrdej, hrozně tvrdej a smutnej - smutná výpověď o tom, jak snadno lze zkazit a ztratit spoustu cennejch a dlouho budovanejch věcí.
Vlastně se zkopíroval Ryanův příběh z dětství o ztrátě bezstarostnosti, radosti, blízkosti. Velkým plusem je právě linka zmizení Ryanových kamarádů a její závěr. Naštvalo mě to, protože v takhle dobře psané detektivce člověk prostě pořád čeká něco totálně šokujícího, dechberoucího a nezapomenutelnýho... ale na druhou stranu to takhle bylo mnohem, mnohem reálnější a skutečnější.
Tohle je skutečná, smutná knížka o boji se zlem a chtivosti v ostatních i v nás samých a o tom, že často ten boj nelze vyhrát, i když se postavíte na hlavu a budete se opájet optimismem. Je to knížka, ve který se nedějou zázraky a proto jí lze totálně věřit. Fajn, myslím, že mám další oblíbenou autorku detektivek.
Štítky knihy
děti detektivní a krimi romány Irsko irská literatura Dublin 80. léta 20. století ztráta paměti, amnézie mysteriózní, mystéria parta dětí prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
2010 | V lesích |
2012 | Na Věrnosti |
2013 | Ztracený přístav |
2015 | Místo pro tajnosti |
2017 | Vetřelec |
Zdlouhave a pachatel mi byl podezrely asi tak od pulky knihy. Uplne prekvapeni to teda nebylo.