V lesích

09.09.2020

Chvílemi rozvlacny popisy a pak to zase mělo spád. Čekala jsem trochu jiný konec.

05.09.2020

Začátek mě celkem bavil, konec naopak neskutečně nudil a poslední čtvrtinu už jsem se jen těšila, kdy to konečně skončí. Styl autorky - píšu pomlčky (a kdyby jenom pomlčky; pomlčky píšu taky ráda) a závorky jako blázen, se mi nečetl moc dobře.

31.08.2020

Zajímavá zápletka a příběh, zasazený do zajímavého prostředí. Příběh byl trochu vleklý, ale jinak dobře vymyšlený a poutavý. Bohužel musím ubrat na hodnocení za konec a to z mnoha důvodů

07.08.2020

Tak tohle bylo postupné rozčarování...Ze začátku jsem se nemohla začíst, pak se příběh hezky rozjel, kniha se mi četla dobře, musela jsem číst dál a dál. Ale pak najednou... Co se to stalo s hlavním vyšetřovatelem, takový sympaťák na začátku a pak jsem ho už nemohla ani vystát. I k vyšetřování samotnému bych měla dost výhrad. Ale co mě zklamalo nejvíc, bylo zakončení starého případu.

29.07.2020

Tuto knihu jsem přečetla za dvě noční směny. Dobře se mi četla, příběh byl poutavý. Evidentně co člověk, to názor. Takže pokud máte rádi detektivky, při kterých se i můžete malinko bát, tak směle do toho :)

28.06.2020

Opravdu divná kniha...
Nevím, co k tomu říct. Nebavilo mě to a hlavní hrdina a jeho parťačka, to byl doslova vopruz.

21.06.2020

Poctivě vystavěná detektivka, rozhodně spíš psychologická. Pro mě zajímavé prostředí, jednak irské – a pak zápletka v prostředí archeologů. Čtivě napsáno, napínavé od začátku do konce. Popisy postav i prostředí takové, že je vidíte před sebou. Ano, zůstala otevřená místa (mimo hlavní dějovou linku), ale co v životě je úplně dopovězeno? :-)

19.06.2020

Zdlouhavé, zdlouhavé. Pomalé čtení. Navíc ani na konci nemáte všechny odpovědi.

17.06.2020

Mám přečtenou celou Tanu French, tuhle jsem si nechávala na konec, ale je to spíš zklamání. Slibně rozjetý příběh se tak nějak rozplizne. Některé scény jsou strašně protahované, až jsem musela přeskakovat stránky. Ona tahle autorka bývá taková "ukecanější", ale jinde mi to tolik nevadilo. Nevěrohodná mi připadala postava Rosalind, která mluvila jak postava z románu Na větrné hůrce, nikoli jako sedmnáctiletá holka ze současnosti (možná je to ale překladem?). A pak bylo přehnané to důvěrné přátelství dvou hlavních hrdinů, muže a ženy - Rob tam opakovaně tvrdí, že je pro něj Cassie jen kamarádka, ale kdyby to tak opravdu bylo, nevšímal by si každého jejího pohybu, pohledu, úsměvu atd. Asi je na tom znát, že to byla prvotina.

08.06.2020

kvůli tomu hodnocení sem čekala nějakou pecku ale tohle? Celá kniha byla jedna velká nuda, ale četla sem dál,protože sem si myslela, že se to rozjede.. Hlavní hrdinové nudný, vyvrcholení předvídatelný... a spoustu věcí nevyřčených,.

31.05.2020

Do knihy jsem se rychle začetla, rozehrály se dva případy, záhada v dětství hlavního hrdiny detektiva a současná vražda malé holky. Nicméně čtivý styl s neúprosným postupem, kdy jedno se přelévá do druhého, vzpomínky se mísí se životy vyšetřovatelů a s místem vraždy i vzpomínek, se postupně stává až úmorný.
A to navíc následuje nekonečná střední pasáž, neúměrně dlouhá, nic moc neříkající k ději, napětí detektivního pátrání ustupuje napětí mezi dvojkou a později trojkou vyšetřovatelů, kteří se chovají neskutečně: pubertálně, podivně, rozjíveně - hlavní hrdina má divný životní styl (a myslí a jedná tak, jak si jen autorka žena s přebujelou fantazií může vymyslet) a jeho kamarádka vypadající na školačku soustavně vybuchuje v smích, houpe se na židli, nebo posedává po stole ... při výsleších svědků nejraději. Tak za tyhle tři čtyři stovky stran bych nejraději autorce utrhla hlavu, Jenže místo toho jsem se chtěla propracovat k rozuzlení - to přišlo s jistým napětím teprve na závěrečných pár desítkách stran, a jak bylo už řečeno níže, vyřešil se jen klíčový případ, nic víc.
Celkový dojem je tedy únava (z dlouhatananánského textu, který by si zasloužil zkrátit na polovic) a deprese (ze situace kolem pachatelů i vyšetřovatelů). Je to moje druhá autorčina kniha, s výsledným podobným znechuceným dojmem, takže už asi nic víc nebude.

Pozn.: autorka si taky hodně předělala policejní skutečnost v Irsku k obrazu svému - vytvořila dublinské oddělení vražd, vrhla na jednu "malou" vraždu hned tři detektivy a přihodila jim 35 asistentů! S takovou palebnou silou mohli oba případy rozlousknout rychlostí zvuku, když ne světla...

17.03.2020

Na 486 stranách, což není málo, je řešena pouze jedna jediná vražda, což za mě knize škodí. I přesto se detektivka špatně nečte. A další hvězdu jsem strhla za to, že se člověk ani nedozví všechny odpovědi. Další knihy v sérii jsou o jiných detektivech, asi se odpovědi ani nikdy nedozvím a nemám chuť si půjčovat další díly.

07.03.2020

Napínavé ale dost depresivní, škoda, že jsem nedostala všechny odpovědi.

04.03.2020

3,7
Udělala jsem chybu že jsem četla dvě velmi podobné knihy názvem i námětem téměř po sobě, takže se mi děj trochu pletl. I když je tato kniha na můj vkus příliš tlustá, vyšla z toho dvojboje líp než Temné lesy od HC. Zajímavý spíš psychologický román s detektivní zápletkou než detektivka, na to tam bylo toho vyšetřování dost málo, zato hodně té omáčky kolem. A navíc jsem rozmazlená Smrtící sérií kde se při vyšetřování nehledí na pracovní dobu, natož aby vyšetřující na celý víkend případ odložili. Tahle parta se s vyšetřováním až tak nepřetrhla, spíš se plácali ve vlastní problémech .Jsem zvědavá jestli se někdy v dalších dílech přeci jen nevysvětlí ten starý případ který působil velmi tajemně.
.........................................................................................................Výzva 2020/11

02.03.2020

Nebylo to špatné čtení, ale moc zdlouhavé. Zatím se do další knihy od autorky nepustím.

21.02.2020

Hodně moc zbytečné nudné omáčky .

12.02.2020

Kniha se mi moc líbila. Jak styl, kterým je napsaná tak napětím až dokonce.

10.02.2020

Řekl bych, že zkrácení knihy o zhruba 86 stránek by bylo ku prospěchu. Jinak ale celkem dobrý. Teda až na Roba. Ten chlap byl neuvěřitelný pako a jeho vztah k parťačce Cassii byl občas na nakopnutí jeho testesů.

30.01.2020

Je až neskutečné, jak dlouho jsem knihu ignoroval. Dokonce jsem ji \\\"vyzkoušel\\\" na mé drahé polovičce, která jí přelouskla během několika dní se slovy: je to dobrý... A co myslíte? Je to vážně dobrý. Co dobrý, excelentní!
Dlouho, vážně dlouho a jestli vůbec jsem nečetl detektivku s takovou chutí a geometricky vzrůstajícím zájmem.
Tana French myslím dokonale popsala vyšetřování brutální vraždy dívky, nadějné baletky. Autorka mně dokonale jako čtenáře mátla a já podezříval skutečně každého, kdo se třeba jen náhodou dějem mihnul. Proměny naděje v beznaděj, chytání se absurdních stop, spousta slepých uliček, ale i občasná světýlka ve tmách, to všechno je odměřováno a podáváno čtenáři v přesně odměřených dávkách. Postavy jsou uvěřitelné, normální lidské charaktery se svými klady i chybami, s jejich jednáním se člověk snadno ztotožní. I přes detailnost děje, je kniha čtivá.
Tak jak přečtené stránky přibývaly, pomalu a neodvratně se přede mnou odkrývalo čisté, krystalické zlo. Posledních sto stránek jsem nebyl čtenářem, ale přímým účastníkem vyšetřování.
Nedostal jsem všechny odpovědi. Některé bych považoval i za zásadní. Ale je to nakonec dobře. Mysterium, kterého se příběh několikrát dotkne zůstává mysteriem, možná proto, aby odhalilo svoji podstatu někdy jindy a někde jinde. Ale třeba se odpovědi nikdy nedočkám, koneckonců v tom nebudu sám.

Nakonec alespoň jedna (neúprosná a smutná) pravda: Obeť (vraždy) je člověk, kterého nikdy nepoznáte...