V orechovej škrupinke
Ian McEwan
Klasický príbeh o zrade a vražde podaný z originálneho, novátorského uhla od jedného z najväčších svetových prozaikov. Pôvabná Trudy zrádza svojho manžela básnika Johna. Ešte vždy býva v ich spoločnom príbytku – spustnutom londýnskom dome v dobrej štvrti, odkiaľ sa John na jej popud odsťahoval. Namiesto s manželom tu trávi čas s jeho bratom, prízemným, materiálne založeným satyrským Claudom. Zrada manžela a brata však nestačí – milenci kujú diabolský plán. No netušia, že ich komplot je sledovaný pozornými ušami neželaného svedka: erudovaného a hĺbavého deväťmesačného obyvateľa Trudinej maternice.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
Nutshell, 2016
více info...
Přidat komentář
Na knize se mi nejvíce líbil originální vypravěč - doposud nenarozené dítě. A jelikož jeho matka, Trudy, dost často poslouchá rádio a podcasty, je tento plod dost vzdělaný. Zjišťuje však, že Trudy má milostný vztah s jeho strýcem - a ti dva chtějí společně zabít jeho otce. Můžeme se tedy ponořit do myšlenek, které usilovně hloubají nad tím, jak tuto vraždu zastavit. V díle je hojný počet literární odkazů a to nejen na Hamleta a ironie. Stojí za přečtení.
Iana McEwana mám po tolika jeho knížkách zapsaného jako autora, kterému stačí malý podnět a píše velký příběh se všemi atributy kvalitní knihy. Píše k věci, tématem vždy překvapí, takřka pravidelně dokáže do svých knih vměstnat aktuální stav světa. Žádné sladké příběhy, naopak. Nabízí zločin : do nemocného světa nemocné postavy, které strhne mamon a žárlivost, to vše řešeno z pohledu nenarozeného dítěte, které se cítí oprávněno konat a zasáhnout do světa dospělých.
Velice originální pohled na zločin. Chvílemi mě mrazilo, sem tam ironický vtip. Oceňuji ten nápad, tady nikdy McEwan nezklame. Četlo se velice dobře. Otevřený konec..více či méně otevřený, proč ne.
Kdybyste někoho chtěli otrávit nemrznoucí směsí, "zmrzlina nepřipadá v úvahu. Kdo by se dělal se zmrzlinou z nemrznoucí směsi.."
Výborné, absurdní, sarkastické.
Pohled dítěte v matčině lůně na okolní dění, glosování všeho, mudrování a nápady, jak problémy řešit. Banální zápletka podaná tímto pohledem, nabývá úplně jiných rozměrů. Skvěle jsem se bavila.
Doslov Ladislava Nagye mi ukázal další možný pohled - provázání s jinými literárními díly.
A myslím hodně povedený překlad.
*
"Rád si dám se svou matkou skleničku. Možná jste to ještě nikdy nezakusili nebo jste už zapomněli, jak chutná dobré burgundské (její nejoblíbenější) nebo dobré sancerrské (také její nejoblíbenější) stočené přes zdravou placentu. Ještě dřív než víno - dnes večer to podle zvuku vytahované zátky bude sancerrské z vinice Jeana-Maxe Rogera - skutečně dorazí, cítím je na tváři jako jemné pohlazení letního vánku. Vím, že alkohol mi sníží inteligenci. Všem snižuje inteligenci. Jenže radostný kradmý doušek pinot noiru nebo sauvignonu s angreštovým dozvukem mě nutí v mém skrytém moři obracet se a převalovat, odrážet se od stěn svého zámku, svého skákacího hradu, který je mým domovem."
Audiokniha
Docela chytlavá záležitost a přitom je to taková blbost... ;-)
Autor použil neobvyklý formát - hlavní hrdina knihy jako ještě nenarozené dítko poslouchá svoji matku a jejího milence, jak plánují vraždu jeho otce. Díky poslechu rádia je tohle mládě docela v obraze a komentuje všechno možné. Je to napsané s lehkostí, je to nápadité, místy vtipné, téměř hravé.
Pokud bych měla hodnotit audioknihu, musela bych dát 5*. Je skvěle udělaná a projev Ivana Trojana z ní navíc dělá vynikající zážitek. Samotnou knihu však hodnotím jako jednohubku, která nemá žádný přesah, není to veledílo, ale jako pobavení na pár hodin je to celkem dobré.
Moc příjemná jednohubka, vyposlechnuta jako rozhlasová hra v podání Ivana Trojana. Líbilo se mi to z pohledu nenarozeného dítěte, co se chystá matka udělat jeho vlastnímu otci.
Zajímavý příběh, protože je podaný netradičním pohledem. Sice kdo jde jen po ději, ten asi nebude nadšený, vcelku rychle mi bylo jasné, jak postavy přibližně dopadnou, ale kdo si užívá při čtení i způsobu vyjádření, práce s jazykem, ten musí být minimálně alespoň spokojený. Neznám originál, ale český překlad se povedl.
Jedná se o mé první setkání s autorem a namlsal mne na další ochutnávku.
Zajímavý úhel pohledu skoro novorozence. Ale jinak celkem nic neřešící příběh. Takový dvourozměrný, mi připadá. Chybí tomu něco víc. Jako delší povídka dobré, od McEwana jsem už ale četla lepší.
K podobnému úhlu pohledu se mi mnohem víc líbila povídka J. Štiftera Rodinná sešlost z knihy Světlo z Pauliny.
Jen jsem se narodil-studená sprcha
chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal
To jsem neměl tušení,že je život mrcha
chlapče,chalapče,kam jsi se to dostal
Tak než si jako vylezu na ten svět,co já si musím prožít.Aneb flustrovaný plod.
Už ted vím.Je to túze složitý.Vono to je docela jednoduchý,ale složitý to ty venku dělaj.Jde o moji budoucnost.Nemilovat je tak snadné.Nejsem obnošené prádlo,které se dá jen tak vyměnit za jiné,takže pozor !
Musím zachránit tátu.Pomoct mámě.Nakopat prdel milencoj.
Co nemám rád a co naopak miluju.To vám je táák skvělá věc.Ujíždím na chardonnay a tak podobně.Mamka mě pravidelně zásobuje.I my nenarození víme,co je dobré a máme své dny.A ještě tatíkovy básně.Prostě nádhera.
Zatím má bejvák tady uvnitř.Až nadejde čas,najdu si něco většího.
Pořádně velkou skořápku.
Zatím si moje trable prcka ve vztahuTrudyho a Johne zkuste sami,na vlastní kůži.
Originální pohled a glosování z úst takřka (zatím) nekojence (velmi vzdělaného (život Tě naučí) inteligentního) který se už nemůže dočkat (až na tu šnůru).
Docela takřka rutinní zápletka vztahovka s prvky krimi.Nějaký ty moudra,která neurazí.
Jenže ono to je v podstatě čistě napsáno podáno i vyprávěno.A to se počítá.
Solidně čtivý McEwan,který nezklamal.
No to snad není možný !
A bylo.
Geniální, dokonalé! I když opravdu makabrózní. Ale nebudete se nudit. Už mám dost banálních knih.
Je zvláštní jak mě knížka hned chytila a nepustila. Vypravěč, přemoudřelý svým založením a omezený svým prostředím, povídá příběh, ze kterého nešlo uniknout. Po odložení knížky si najednou uvědomuji nepravděpodobnosti, které příběh doprovázejí.
Rozhlasová adaptace téhle novely je herecky vynikající s dokonalou atmosférou.
Cynické podobenství si ovšem moje srdce nezískalo. Ostatně nebýt rozhlasu po knize spíš nesáhnu. Nesympatické a vlastně hloupé postavy, filozofující mimino, klasický, až přemoudřelý McEwan. Snad nejvíc mě potěšili pavoučci v rukavici :o)
V této knize nám netradiční vypravěč, ještě nenarozené dítě, odhaluje příběh své matky Trudy. Ta opustila svého manžela Johna a místo něj žije ve starém domě s jeho bratrem. Společně plánují, jak se Johna zbavit a získat tak jeho dům jako dědictví.
Moc se mi líbil nápad vyprávět příběh pohledem nenarozeného dítěte. Kromě samotného příběhu tu jsou až filozofické myšlenky o životě, o stavu světa, o lidských povahách, a to nás donutí k zamyšlení, jaký je dnešní svět a do čeho se má dítě vlastně narodit. Moc mě baví autorův styl, díky jeho krásným větám a myšlenkám, jsem si čtení opravdu moc užívala. Na druhou stranu si s některými výrazy rozhodně nebere servítky.
Detektivní zápletka v příběhu je víceméně již předem jasná, ale i tak Vás to nutí číst dál a chcete si ten příběh užít až do konce.
Líbil se mi příběh tak, jak byl napsaný, nic víc jsem v něm nehledala. Proto mě překvapil doslov, kdy je příběh přirovnáván k Hamletovi a k dalším dílům. To jsem v knize opravdu neodhalila, ale i bez toho jsem si to celé moc užila.
4,5*/5*
Zaujímavý nápad, rozprávanie z pohladu nenarodeného dieťaťa. Ale tie jeho filozofické úvahy ma až tak nebavili. Táto kniha vo mne bohužiaľ nezanechala žiadne emocionálne odozvy. A to mám McEwana veľmi rada.
Ač audio knihám zrovna moc nefandím, poslechla jsem si tuto knihu a musím vyzdvihnout herecký přednes pana Ivana Trojana! Má velký podíl na tom, jak moc mne téma zaujalo.
Ale k samotnému příběhu. Každého určitě překvapí vyprávějící. Jeho úvahy mne zajímaly a bavily. Z jiných postav mi bylo vyloženě špatně. Příběh nebyl nový, jeho však naprosto.
Ironie, že jsem ten den kupovala fridex.
Vždy když otvírám nějakou knihu od McEwana si říkám, že už mě znovu nemůže napálit. Že na šok už jsem příliš protřelá, sečtělá a cynická, a přesto mě vždy dostane.
Tenkrát se jedná o klasický příběh jedné lásky a vraždy. Žena a milenec se rozhodnou zabít manžela pomocí jedu. Nepřipomíná vám to něco? Třeba Shakespeara? A co kdyby princ Hamlet v tomto dramatu byl vnímavé inteligentní, ale přesto stále jen nenarozené dítě? Dítě-vypravěč zabývající se filozofií, psychologií a stavem světa, snobsky milující luxusní vína a poezii, dítě nevinné a přesto nekonečně cynické?
Dítě-vypravěč je odsuzujícím obrazem dítěte naší doby. Obrané o dětství, bezpečí a lásku rodičů, kteří ho nechtějí, ale zároveň nemají dostatek zodpovědnosti, aby s tím něco udělali. A tak přežívá. Přehlíženo, ohrožováno, odstrkováno v přehlídce sobeckosti jednotlivých postav. Nemilované, přesto milující, neschopno nenávidět se utápí v bezmoci a snech.
Román Skořápka je moderní adaptací Hamleta, který stejně jako dítě-vypravěč je sobeckostí rodičů (ale opravdu Hamlet toužil po pomstě? Nebo k ní byl "dokopán?") dohnán k děsivé volbě.
Štítky knihy
nevěra vraždy anglická literatura manželství rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2008 | Pokání |
2007 | Na Chesilské pláži |
2015 | Myslete na děti! |
2020 | Betonová zahrada |
2021 | Stroje jako já |
Kniha byla docela dobrá bylo to zajímavé když to bylo z pohledu nenarozeného dítěte