V otcových stopách
Danielle Steel
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465188/bmid_v-otcovych-stopach-edL-465188.jpg
4
30
30
Jakobovi a Emmanuelle se podaří uniknout osudu mnoha nevinných obětí nacistického režimu a jsou po obsazení Německa americkými vojsky osvobození z koncentračních táborů. Odcestují do Ameriky a začínají spolu žít nový život na Lower East Side, kde berou i ty nejpodřadnější práce, aby se uživili. O desítky let později se Jakob díky talentu a štěstí prosadí na trhu s diamanty. Syn Max si tak užívá všeho, co jeho rodiče jako mladí nikdy nepoznali. Max si po svatbě uvědomuje, že jeho žena není tou pravou. Zároveň touží být jako otec a vydělat si dostatek peněz pro pohodlný život. Když se jeho manželství zhroutí, naštvaný a zklamaný Max se vydává v otcových stopách a poznává, na čem v životě skutečně záleží a kolik úsilí stojí, to získat.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
In His Father's Footsteps, 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
To je snad poprvé, kdy mi nebyla v knize sympatická ani jedna postava. Všichni jen hrabali peníze a majetek na úkor rodiny a pak se divili, že se jim hroutí vztahy.
Knížku jsem četla neobvykle dlouho a bohužel až na konci to mělo nějakou jiskru.
Životní příběh židovské rodiny Steinů začíná v roce 1945,kdy do Buchenwaldu dorazily americké jednotky ,aby osvobodil vězně v koncentračním táboře.Mezi osvobozenými a přeživšímy byly i židé Emmanuela a Jakob,kteří spolu odcestují do Ameriky,kde se vezmou a narodí se jim syn.Po počátečních útrapách se jim konečně začne dařit a prosadí se na trhu s diamanty.Jejich syn pokračuje v jejich šlépějích. Daří se mu ,ale ne v osobním životě, přestože mu žena porodila čtyři děti,odešla od nich.Max vychovává své děti sám a nakonec i on najde své štěstí. Jeho nejstarší dcera Heleně splnila slib,který dala své babičce,že bude udržovat živé vzpomínky a uspořádá výstavu věnovanou Buchenwaldu a setká se s přeživšímy.Sice to byla v podstatě smutná kniha,ale na hrůzy co lidé prožívali v koncentračním táboře by se nemělo zapomínat.
Když ta Steel začala psát tak strašně povrchně. Já nevím jestli už nemá co psát nebo je to množstvím knih co píše... nevím no. Má hodně zajímavá témata, která naprosto nestydatě kazí a nevyužívá. Dám ji ještě šanci, protože mám doma ještě dvě její knihy a pokud nic, tak au revoir.