V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164866/bmid_v-sedych-tonech-ZIV-164866.png
5
3902
3902
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho… První vydání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Bohužel mě to až příliš nudilo. Ještě stojí za zmínku, že se až do konce skoro nic neděje. Je to hrozný příběh, ale je těžké se do něj vcítit.
Jenom proto že se jedná o těžké téma, ale je to pořád beletrie, nedokážu odpustit ten nečtivý styl.
Ruta Sepetys je výborná autorka, ktorá siaha po málo spomínaných témach, vždy ma obohatí o nové historické znalosti a je jednou mojich najobľúbenejších autoriek. Touto knihou to znova len potvrdila.
Napriek tomu, že kniha spracováva veľmi ťažkú, krutú a smutnú tému som ju prečítala s "ľahkosťou" a pomerne rýchlo.
Vrelo odporúčam a takisto aj ostatné knihy od autorky.
Tohle bylo tak těžké, silné ale zároveň tak citlivé čtení po kterém mi zůstalo jen zlomené srdce.
Autorka do knihy vložila úplně všechno. Krutost, nespravedlnost, strach, beznaděj, přátelství, rodinu a lásku. Tohle všechno tu najdeme.
Já se od knihy nedokázala vůbec odtrhnout.
Lina byla za mě tak krásná a silná postava, jako patnáctiletá se snažila vyrovnat se situací která ji převrátila život vzhůru nohama. Někdy se jí to dařilo lépe a někdy hůř, to ale bohužel v tomto věku tak je.
Nedokážu si představit sebe na jejím místě.
Mladší bratr Jonas byl pro mě neuvěřitelně statečný kluk, který se dokázal rychle zorientovat a přijmout situaci a musel tak rychle dospět.
No a postava jejich maminky Jeleny? Bože Žena se srdcem na pravém místě a s obrovskou odvahou. Postava, kterou jsem si velmi zamilovala.
Podtrženo, sečteno tahle kniha je neuvěřitelná a přála bych si, aby se dostala do školní povinné četby. Tuhle část historie by měl znát každý a nikdy na ní nesmíme zapomenout!
Drsná kniha. Dozvěděla jsem se zase něco nového. V dnešní době si takové hrůzy ani nedokážeme představit. Rychle přečteno.
TOP kniha a neskutečném utrpení. Ti, co to přežili.... já vlastně ani nemohu najít slova :-(. Ufff. Teď jsem knihu dočetla a vstřebávám tu hrůzu, co se děla. A my nevíme co by.
"Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek."
Velmi silná kniha. Začetla jsem se už od první strany. Docela často čtu knihy z prostředí koncentračních táborů, toto bylo do určité míry podobné a přece jiné.
Pro mne od autorky první kniha, ale rozhodně ne poslední.
Tak nenápadný název, a tak zajímavá kniha. Příběh, který byl nedávno zfilmován a je o Litevcích, kteří se během války na udání dostali do sibiřských pracovních táborů. Příběh je vyprávěn z pohledu mladé dívky Liny a jejího bratra. Je to neuvěřitelně nelidské zacházení a člověk se musí zamyslet nad tím, kde se tolik krutosti za války bralo. Ne to by nechtěl zažít nikdo.
Už několikrát se mě někdo ptal, jakou knihu bych já zařadila do povinné četby, nikdy jsem nedokázala odpovědět. Teď už bych věděla. Tato kniha je klenot. Na jedné straně odhaluje dějiny o kterých jsem neměla ani tušení a ještě více mě utvrdila v tom, že naše školství nutně potřebuje reformu, protože nevědět, jaká zvěrstva Stalin napáchal a dozvědět se až z knihy, že státy jako Litva, Lotyšsko a Estonsko byli na 50 let vymazány ze světa je trestuhodné! Jak to, že všichni vědí o Hitlerovi a koncentračních táborech, ale o deportaci a vraždění (nejen) Litevců skoro nikdo neslyšel? A na straně druhé je tu brilantně napsaný příběh, který nesčetněkrát vezme za srdce a donutí vás k zamyšlení. Tohle by se mělo číst, tohle by se mělo učit a vědět! Potom by se možná ze světa tak rychle nevytrácela pokora, vděčnost a laskavost...
Trýznivé čtení..nejde se od něj odtrhnout..je moc dobře, a je to důležité, že si můžeme číst o jiných národech, jejich zvycích, kultuře, nadějích a bolestech.....
Velice silné a těžké čtení. To, co lidé zažívali, si my ostatní nedokážeme ani představit. V nehorázných podmínkách, napospas nemocem ....Jedna z nejlepších knih na toto téma, co jsem četla.
Audiokniha
Román o událostech, které v knihách dějepisu chyběly (patrně stále chybí). Vyvolala ve mně silné emoce, slzy i naději, že víra a láska mohou obstát i v té nejtěžší "šedé" době.
(SPOILER)
Velmi silná kniha. Hodně smutná, ale také plná naděje, která umírá poslední. Neskutečné, co lidské tělo a vůle dokáže zvládnout a přežít. Kruté zacházení a nelidské podmínky, o kterých je tady podrobně psáno, ale stejně nechápete, jak se to dalo přežít týden... natož několik let, jako v případě Liny.
Už jsem četla několik knih z prostředí německých koncentračních táborů. Tahle z prostředí gulagu byla první. Pokud jsem nechápala, jak někdo mohl přežít koncentrák, přežití v gulagu nechápu ještě víc.
Jakákoliv zrůda se může pokoušet zlomit lidskou skořápku, ale pokud má člověk obrovskou vůli žít, stejně se to i té největší zrůdě nepovede. Naopak Kreckij ukázala, že v sobě stále kus lidskosti má.
Moc se mi i líbilo zabroušení k umění. Během čtení jsem si na internetu hledala, jak vypadají jednotlivé obrazy, o kterých autorka v příběhu vypráví. Vneslo to do příběhu zase další velmi zajímavou linii.
Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život?
1941, sovětské čistky, deportace na Sibiř, nucené práce v kolchozu a za polárním kruhem. Život v šedých tónech.
Píše se rok 1941. Litva. Patnáctiletou Linu s rodinou odvleče z domova sovětská tajná policie. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství.
Moje druhá kniha od Ruty Sepetysové (Musím tě zradit, V šedých tónech) a opět skvělé čtení! Přečteno během jediného dne! Přidávám do oblíbených (knihu i autorku) a jdu si nachystat Sůl moře!
Stejně jako Sůl moře mě kniha chytla od první stránky. Díky krátkým kapitolám a čtivému napínavému ději vám stránky ubíhají pod rukama. Děj je zasazen do období druhé světové války, takže to vůbec není lehké čtení. Vše jsem prožívala s hlavními hrdiny a fandila jsem jim.
Pokud hledáte podobné čtení, tak doporučuji Jmenuji se Maryte od Alvydase Šlepikase.
k čomu to prirovnať...
ako keď vás bolí zub a vy namiesto toho, aby ste navštívili zubára, rýpete sa v tom kaze, tlačíte, cpete tam paralen alebo to zalievate vodkou, dráždite ten zub tak, až vás bolí polovica tváre a neviete prestať.
nebol to prvý príbeh o tom, ako sa orkovia a sadisti pokúsili vyhladiť celé národy a žiaľ, v niekoľkých prípadoch sa im to aj podarilo. v spoločnosti, v ktorej ľudský život nemá žiadnu hodnotu sa hádže tisíckami životov ako vyhrabaným lanským lístím, určeným na spálenie.
žiaľ, ani násilné prinútenie frustrátov prečítať si túto knihu ich nijako nepresvedčí, že niečo so svetom, ktorý oni obhajujú, nie je v poriadku.
kniha je ako memento. toto je čosi, čo sa už nikdy nesmie opakovať - a napriek tomu sa to stále deje.
mám dosť. odporúčam, hoci to nie je žiadna romantika. ale možno je tu šanca, že sa prebudia ďalší neveriaci či váhajúci ľudia, ktorí si nedokážu pripustiť, že aj také niečo sa v nedávnej minulosti (a zdá sa, že tým dňom nie je koniec) odohrávalo.
áno, drastická poznámka v závere - stále je veľa rusov, ktorí neveria, že nejaké deportácie boli, že zem bola posiata tábormi a gulagmi, kam boli ľudia odsúdení na doživotie bez výroku súdu, dokonca bez obvinenia. ich jedinou vinou bolo, že boli vzdelaní a mali v sebe vieru v človeka.
Tak to byla síla, šílené, co se dělo a co dokáže člověk způsobit jiným lidem. Nebylo to snadné čtení, i slzy ukáply.
Knihu jsem měla v knihovně několik let, než jsem se odhodlala ji přečíst. Bála jsem se srdceryvného tématu, jak bude uchopeno, zda vůbec tak závažnou knihu zvládnu...a jak už to u autorky bývá, byla jsem opravdu mile překvapená.
Autorka umí jít do hloubky, chytit za srdce, navodit tísnivou atmosféru strachu, bezmoci a beznaděje a přesto nesklouznout k tomu, čím se vyznačují moderní průměrnější autoři - ke kruté, popisné, nechutné senzaci.
Příběh mladinké Liny, jejího dospívání v ruských lágrech je jen malou ukázkou toho, čeho bylo sovětské rusko (schválně píšu malé "r", velké si nezaslouží) vůči podrobeným zemím schopno. Její osud, proměna z mladé, trochu sobecké a sebestředné dívky v mladou ženu, schopnou soucitu a s velkým odhodláním přežít byl pro mě neodložitelný.
Autorce patří velké uznání za zpracování tak málo známého tématu a jeho přiblížení světu (ach, jak velké slovo, tak čtenářům:).
Na téma odsunu inteligence z pobaltských republik jsem narazila v podstatě náhodou při tvorbě rodokmenu naší rodiny. Jednoho z členů jsem náhodně dohledala v neuvěřitelně dlouhém seznamu odsunutých Estonců (Kniha paměti Kirovské oblasti). Začala jsem se o toto téma více zajímat, protože v našich končinách se v širším povědomí o tomto příliš často nemluví, pobaltské státy celkově nejsou u nás moc zmiňovány. A nestačila jsem se divit, protože rozsah sovětské genocidy spáchané v těchto maličkých státech je neuvěřitelný. Kniha je dobrá, autorce jistě patří velký dík, že se do takového námětu pustila. Pět hvězd ale nedávám, přes veškeré úsilí autorky jsem jí to tak trošku nevěřila.
Štítky knihy
Židé gulagy stalinismus Rusko americká literatura Sibiř pracovní tábory Litva
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Čtení této knihy jsem dlouho odkládala, ačkoliv knihy Ruty Sepetysové podle mne patří k tomu nejlepšímu, co bylo v posledních letech napsáno. Nyní konečně jsem se rozhodla zaplnit tuto mezeru. Román s tak silným a velmi smutným tématem mně překvapil. Styl vyprávění je sice jednoduchý, ale pod povrchem jsou ukryty hluboboké pravdy o lidské síle, odvaze, smutku i naději. Pro mne o to přínosnější, že mi rozšířila obzory znalostí historie..