V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452180/bmid_v-sedych-tonech-BQL-452180.jpg
5
3913
3913
Moderní klasika od Ruty Sepetysové nově v brožované vazbě! Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití, a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Poslední dobou jsem si takovéto knihy oblíbila i když je v nich utrpení,bolest a smutek.Tenhle děj mi ukázal že se mám velmi dobře aniž bych měla miliony.Teto knize dávám plní počet.
Je neuvěřitelné, že je možné něco takového přežít a potom ještě dokázat žít.....Velice "silná" kniha.....
Velice čtivá a dechberoucí kniha, nicméně jsem velice zklamaná z jejího konce. Příběh je z ničeho nic utnut, aniž by byly zodpovězeny najpalčivější otázky o ostatních postavách knihy. Zůstal mi v hlavě zmatek a touha po odpovědích.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Čte se lehce a hnala mne touha dozvědět se, jak to dopadne. Konec mne trochu zklamal, klidně by mohla ještě pokračovat.
Jak se Lina a její bratr ze Sibiře dostali? Jak nakonec dopadl jejich otec? Umrel nebo neumřel? Jaký osud měl Andrius? Mám tolik otázek..
Chyběli mi pohledy matky, bratra a jejich otce. Ale možná jsem rozmlsana z jiných knih.
Knihu doporučuji přečíst, je snesitelnejsi než napr. Hana odMornstajnove.
Ale i přesto jsem rada, ze jsem se dozvěděla o historii pobaltských státu.
Sůl moře a V šedých tónech jsou nádherné knihy, které mezi sebou mají určité pouto.
Ale i tak je každá jiná.
Knihu jsem přečetla jedním dechem.
Byla jsem opět v jakémsi transu. Bylo mi líto všech těch lidí, co muselo zažít kolchoz ci gulag...
Jednoduše 5☆
Četla jsem už celkem dost knih s tematikou holokaustu, války a podobně. Bohužel tato kniha mě moc nezaujala. Systém psaní kapitol na stránku a půl má evokovat formu deníku avšak první 3/4 knihy nemá moc spád a mě osobně množství kapitol unavovalo. Co dávám k dobru je, že se to opírá o skutečné příběhy. Bohužel takových knih a lepších je spoustu.
Za sebe nemůžu hodnotit vysoko, kniha mě totiž příliš nezaujala... čtivé vyprávění, ale překvapivě bez silných emocí, bez atmosféry, ploché až naivní - nejspíš nejsem cílová skupina. Oceňuji alespoň námět, ale ani tak dál nedoporučím.
Knížku jsem přečtla během jediného dne, slza u ní ukápla. Je to jedna z těch knih, které vás chytí a nepustí protože prostě musíte vědět co se s hlavní hrdinkou, Linou, stane. Jak to dopadne, jestli rodina přežije. Knížka se čte hezky, jediné co mi vadilo byla spousta prázdných míst - knížka by mohla být o slušný kousek tenčí, kdyby text neustále nezačínal a nekončil v polovině strany. Ale to je asi dnes obvyklé - marketing ve stylu jogurtu, kde otevřete kelímek a zjistíte, že je tam jogurt jen do jeho poloviny. Takže asi nemáte takový problém dát hodně peněz za tlustou knihu a když není tlustá, tak jí tlustou uděláme. Ovšem tato kniha ani tak nijak tlustá a dlouhá není.
Co mě trochu mrzelo je, že děj se točí jen kolem Liny a její rodiny a to ještě v případě její matky a bratra jen sporadicky. Vlastně vůbec nevím co prožívala Linina matka a bratr Jonas, bylo okolo nich tolik dalších příběhů a osudů a myslím že je škoda, že o nich nic nevíme. Prolétáváme týdny a měsíce života v kolchoze nebo v táboře a vlastně nic nevíme o denním fungování tábora, jen to, že denní dávka chleba byla 30 gramů na osobu. Ale autorka asi nechtěla napsat knihu vypovídající o historických faktech, asi nechtěla jít víc do detailu, asi chtěla vyprávět příběh Liny a na něm demonstrovat co se dělo za Stalina s tisíci dalších Litevců. A to se jí, myslím povedlo. Já určitě budu hledat další literaturu o tomto tématu.
Dočteno a již podruhé si po přečtení knihy od této autorky kladu otázku, zdalipak nejsem příliš kritický čtenář této autorky:-) nebo její díla jednoduše neumím dostatečně ocenit.
Autorka píše jednoduchým stylem. Je to rozhodně čtivé dílo, ale její zkratkovitý styl, bez hlubšího psychologického vykreslení postav, smyslu pro detail a pocity řadí tuto knihu mýma očima mezi průměrná díla zaobírající se tématikou koncentračních táborů, deportace na Sibiř aj.
Ničím mi ta kniha nepřijde výjimečná. Je to na můj vkus příliš ploché a potenciál knihy nebyl plně rozvinut. Zkratkovité a často nepřirozeně brzy utnuté kapitoly, v jejíchž obsahu se často vytvářelo pomyslné ideální "podhoubí" pro gradaci děje, je ve spoustě případů čtenářkou necitlivě brzy ukončeno.
Další kámen úrazu této knihy je, že na rozvinutí tak silného příběhu je cca 280 stran knihy žalostně málo! O to více, když je děj rozkouskován do nesmyslně krátkých 85-ti kapitol, kdy každá další kapitola začíná psát příběh zhruba od poloviny nové stránky (v tomto si Ruta Sepetys doslova libuje a knihu tím lišácky dělá objemnější. Tentýž nešvar je přítomen i u jejího dalšího díla s názvem Sůl moře).
Kniha nesplnila má očekávání, ale taktéž výrazně nepropadla. Jinak řečeno...zapadla u mne do šedého průměru.
Velmi silný příběh na odlišné téma z 2. světové války, o kterém se zas až tolik nepíše, nemluví. Škoda jen, že se autorka knihy do toho rozsahem více neponořila a nerozepsala do ještě větší citové hloubky.
Strhne vás a nepustí! Krásně psaná kniha,do které se začtete a budete přijímat všechny těžkosti,které se staly,spolu s hlavními hrdiny a budete kolikrát hledět s pusou dokořán,jak je vůbec možné,co se dalo všechno zažít...
Mně teda dostala,krásná,jsem moc ráda,že ji mám v knihovně... :-)
Je mi vždycky strašně líto, když čtu podobné knihy. Je mi líto těch lidí, kteří zemřeli naprosto zbytečně a za otřesných podmínek. Je mi líto těch, kteří tato léta přežili, přesto nemohou být šťastní, jelikož přišli o všechno. O svoje zdraví, duši, příbuzné, střechu nad hlavou a společenské postavení. Nikdy těchto knih nebude dostatečné množství. Takže děkuji autorce za tuto knihu, která mi opět otevřela oči a ukázala i noční můry z jiných oblastí. Pobaltské státy v podobných knihách bývají dosti opomíjené. Co jiného ještě říct ke knize? Jedná se o velmi čtivou, emocemi nabytou záležitost, která se může zdát jednodušeji napsaná, ale také si musíme uvědomit, že hlavní hrdinkou je zde (na začátku) 14 roků staré děvče a její malý bráška...
Úžasná kniha,s velmi silným příběhem..Nedokázala jsem se od ni odtrhnout..Dokonce i slza ukápla.
Neskutečně silná kniha, vykreslující hrůzy minulosti. Strhne hned od začátku a nepustí a po dočtení přijde podivně prázdný a smutný pocit.
Četla jsem již nějaké knihy o koncentračních a pracovních táborech atd., tuto řadím k těm nejlepším a nejen co se tématu týče. Hrůzy se v této knize dějí od úplného začátku a přece jen tam byla cítit obrovská snaha radovat se z malých věcí a držet spolu.
Kam se hrabou horory, největší děsivost je ve skutečnosti a lidský krutosti. Knihu si rozhodně ještě přečtu a časem koupím.
Mimo to, docela jsem ocenila krátké a výstižné kapitoly, kniha nebyla vůbec zdlouhavá, naopak velmi, velmi čtivá. Prý byl i film, nevím, neviděla jsem a možná ani vidět nechci, kniha mne odrovnala dostatečně.
Strašně krásná kniha. Chvílemi mi běhal mráz po zádech.
Je to velmi emoční a opravdu jsem v půlce myslela, že budu muset skončit.
Ale přečetla jsem a jsem za to ráda!
Úžasná kniha, dokonale napsaná a plná emocí. Přečetla jsem takřka bez dechu a neubránila jsem se slzám. Obdivuji autorčin vypravěčský talent. Kniha mi také poskytla mnoho nových informací a rozšířila mé znalosti. Příběh se čte v podstatě sám a pokaždé, když jsem byla nucena knihu odložit, nedokázala jsem potlačit myšlenky na příběh, který v sobě její stránky ukrývaly. Vřele knihu doporučuji, je bezesporu jednou z nejlepších, jaké jsem v loňském roce četla.
úžasně čtivá kniha, i když neskutečně smutná, pravda halt není vždy veselá, pobrečela jsem si.
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Knihu jsem přečetla během jedné noci. Moc se mi líbila, i když je zpracovaná jednodušším stylem.
Otázky holakaustu, příběhy obyčejných lidí v době války, osudy davů i jednotlivců smýkané politickými událostmi doby je stále živé a bolestné téma.
Po přečtení jsem si něco málo zjistila o osudu Litvy a dalších pobaltských státech. V gulagu skončilo neskutečně hodně lidí....
Knihu doporučuji