V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452180/bmid_v-sedych-tonech-BQL-452180.jpg
5
3910
3910
Moderní klasika od Ruty Sepetysové nově v brožované vazbě! Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití, a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Kniha o tom, jak peklo popsat v lehkém šedém tónu. Podle mě krásně napsaná. Tím, že primárně neútočí na city, ale pouze popisuje děj, se vám zavrtá až pod poslední vrstvu kůže a zůstane tam zahnízděná ještě dlouho po dočtení. Ve mě zanechala mnohem hlubší dojem než Nabarvené ptáče, které se v popisu brutality přímo koupe.
Tato kniha na mne udělala velmi silný dojem. Hodně mi seděl autorčin styl psaní - Sepetysová píše velmi přímočaře, jde rovnou k věci a rozhodně umí vytvořit tu „správnou“ tísnivou atmosféru a napětí mezi jednotlivými postavami, jaké by člověk u válečné literatury očekával. Ta tíseň a napětí se během čtení velmi nenápadně, ale za to intenzivně přenášejí i na čtenáře samotného a zůstávají v něm ještě dlouho po dočtení. Určitě doporučuji.
Príbeh písaný z pohľadu detí alebo mladých ľudí ma vždy dostane...možno práve preto hodnotím tak vysoko...statočnosť, sila, odvaha a nádej je v tejto knihe v plnej miere zastúpená..ja odporúčam
Tak před třemi lety bych knize dala plný počet hvězd, nicméně se mi během té doby dostala do rukou lépe zpracovaná díla na téma transporty, odsuny, pracovní tábory. A hodnocení je ovlivněno čtenářovou historií, jak o ní pěkně píše Alberto Manguel (Dějiny čtení).
Ano, příběh to je silný, hrozné podmínky na Sibiři zasáhnou, ale z literárního hlediska mi příjde styl vyprávění jednoduchý, povrchní, což zdůrazňují těžko uvěřitelné patetické části (čokoláda, narozeniny). Autorčina kniha Sůl moře mi přijde spisovatelsky zralejší.
Obsahuje spojlery.
Podívala jsem se na mapu v knize, kde je vyznačen Trofimovsk, místo, kde Lina a ostatní "nepřátelé" SSSR strávili dvanáct let. Zavzpomínala jsem, co všechno krásného i bolestivého jsem já prožila za posledních dvanáct let a představa, že bych de facto nežila, ve mně vyvolala úzkost, jakou jsem pocítila často při čtení knihy a musela ji odložit, abych zpracovala všechnu bolest, bezmoc, všechny dny a noci za polárním kruhem. Kniha je velmi emotivní, je dobré mít dopředu informace o zvěrstvu, které Stalin páchal ve třech malých, hrdých státech - Litvě, Lotyšku, Estonsku a samozřejmě nejen tam. Nejsem člověk, který by se lehce dojímal, ale po přečtení knihy mám slzy na krajíčku a děkuji za vše, co mám i nemám.
Takové knihy by měly být psány a my bychom je měli číst. Nesmíme zapomenout na hrůzy, co se děly. Je hodně knih o tom, co fašisté provedli nevinným... ale málo knih jako je tato, o tom co se dělo na východě.
Příběh je velmi silný a okamžitě mě vtáhl, že jsem nemohla přestat a celou noc četla a četla. A i nějaká ta slzička ukápla. Určitě za mě doporučuji.
Nemám dech. Zase pecka. Čtivé a zajímavé. Mám ráda téma 2. světové války a myslím, že takovéhle knihy bychom měli v dnešní době pořád a pořád číst, aby jsme si uvědomili, že se máme jako prasata v žitě a jak se máme chovat jeden k druhému. Toto byla moje druhá knížka od této úžasné spisovatelky a musím říci, že na mě zapůsobila mnohem více než Sůl a moře, která určitě stojí taky za přečtení! DOPORUČUJU!
Vždy,když narazím na téma druhé světové války , jen se stále utvrzuji v tom,že si nemám nač stěžovat ve svém životě,že to,co řeším,jsou nedůležité a nepodstatné kraviny ... a z 99% jsou .....
Nechci ubírat váhu této knize,ale co ten konec ????? ten tam není a ten mi teda chybí ...
Nevím, kde začít. Silný příběh, pěkná kniha. Přečtená za pár večerů. Jsem emočně založený člověk, nicméně v této knize jsem se držela zpátky, pasáže byly spíše popisné. V knize jsou nějaké detaily, které se mi nezdály, konec se mi zdá nepropracovaný, useknutý. Nicméně tohle všechno jsou jen detaily. Je skvělé dozvědět se něco více z historie, aby si člověk mohl vážit toho, co má. A nic to nemění na tom, že tuto knihu doporučuji všem.
Panebože, já vůbec nevěděla, že Stalin byl až taková stvůra. Přečetla jsem ji za tři noci, z toho dvě jsem nemohla usnout až do rána. Dobrá kniha.
Přečetla jsem ji jedním dechem. Asi nejvíc na mě zapůsobila postava Lininy matky, která (pro mě) v sobě nesla celé poselství příběhu. Zdaleka nejde "jen" o popis válečných hrůz...
Po delší čtenářské pauze, jsem se ještě jednou vrátila k této knížce, kdy musím uznat, že je prostě perfektní. Je zajímavé zjistit něco víc, příběh mě neskutečně bavil, avšak stále jsem něco postrádala, doposud nevím co, možná je to styl psaní, který mi úplně tak nevyhovoval, jelikož si na něm potrpím... No, nevím, ale jinak mohu doporučit, jelikož je to neskutečně poutavá knížka, ke které se ráda vrátím.
Kručelo mi v břiše, třásla jsem se zimou a chtěla jsem domů.... Ano Ruta umí rozhodně vtáhnout do děje.
Knihu jsem četla dvakrát, poprvé včera, dnes ráno jsem si ji musela přečíst znovu. Linin příběh mě ohromil, polovinu jsem probrečela, zanechalo to ve mně nesnesitelně silný dojem. Kniha mi pomohla uvědomit si hrůzy, které Stalin páchal na Pobaltí, a znovu jsem ztratila trochu víry v lidskost. Slovy se to nedá ani popsat.
Jediné, co mi vadilo, bylo všudypřítomné „odtušil".
Ke knížce jsem se dostala jako výzva společné čtení na listopad 2017 ve skupince Knihomolů na fb. Moje první kniha s touhle tématikou a když jsem začala číst, tak jsem ještě nevěděla jestli na to mám...., ale skvěle napsaný, chvílemi drsný a strašně smutný. Kniha založená na skutečných událostech a 12 let se snažit přežít v takových podmínkách si teda vůbec nedovedu představit....Kniha mě doslova chytla za srdce, příběh, který nutí k zamyšlení a doporučuji dál
Asi jsem jedna z mála, co tuhle knihu četla až po dvou nadcházejících Rutiných knížkách. Sůl moře byla dechberoucí a tušila jsem, že tohle mi taky při čtení bude svírat hrdlo. Ani trochu jsem se nespletla a tak tu teď se zarudlýma očima sepisuji tenhle příspěvek.
Ruta na ani ne 300 stranách realisticky vypověděla utrpení statisíců lidí uvězněných Stalinem. Bylo to něco neskutečného. Člověku se dnes jen těžko chápe, že tohle byla realita tehdejších dní. Za co jsem Rutě opravdu vděčná, že vždycky to ukončí nějakým malým světlem na konci tunelu, ale i tak... odkaz této knihy bude ve mně doznívat ještě dlouho. Je dobře, že příběh těchto lidí někdo šíří dál. Lidé by neměli zapomínat.
Tato kniha ve mne zachovala opravdu silné pocity. Další kniha v pořadí s tématikou hrůz druhé světové války opravdu nelze zařadit mezi ty, na které byste snad mohli zapomenout. Deportace lidí do pracovních táborů, na Sibiř. Příběh Vás pohltí hned od prvních stran a nepustí vás až do samého konce. Spisovatelka píše opravdu znamenitě, děj je velmi čtivý a to nejen díky silnému tématu. Určitě to není poslední kniha od této spisovatelky, kterou jsem četla. Knihu doporučuji!
Neskutečně brutální a přitom tak krásná kniha. Prakticky není co vytknout. Citlivější čtenáři ať mají po ruce kapesník.
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Pěkně napsaná kniha o tom, že za 2.sv.války docházelo i k dalším hrůzným věcem kromě perzekuce Židů. Je to pro mě nepředstavitelné, co si ti lidé museli vytrpět.. Doporučila bych to jako povinnou četbu, aby si lidé uvědomili jak se mají, až budou brblat, jak se mají špatně.