V šedých tónech
Ruta Sepetys
Moderní klasika od Ruty Sepetysové nově v brožované vazbě! Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití, a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Velmi silná kniha, která se dívá na hrůzy Stalinova režimu pohledem patnáctileté Liny, jejíž rodina se ze dne na den ocitla z poklidného a útulného domova v transportu neznámo kam. Lina netuší proč a veškerý její život se brzy smrskne na boj o přežití. Tomu odpovídá i někdy až strohost příběhu, kdy není čas a síly na hlubokomyslné úvahy a citové výlevy. Líbí se mi, že se autorka opravdu dokáže dívat na situace Lininýma očima, takže rodiče jsou zobrazeni láskyplným pohledem dcery, naopak mnohé postavy jsou nazírány zjednodušeně a často se ukáže, že jejich pohnutky a jednání mělo hlubší podtext, než si Lina dokáže představit - velmi zajímavě jsou takto vylíčeni plešatý muž a Nikolaj Kreckij. Kniha je skutečnou poklonou hrdinství lidí tváří v tvář nelidskému režimu.
V letošním roce jsem navštívila pobaltí. Obyvatele těchto republik jsem poznala jako velké vlastence, lidi pohostinné, vstřícné, hrdé a nezlomné. Jsem ráda, že jsem díky knize Ruty Sepetys mohla poznat kus nelehké historie těchto zemí. Hlavní hrdince je 15 let. Moc bych si přála, aby si knihu přečetlo co nejvíc mladých lidí v jejím věku.
Nevím, proč vlastně čtu tyhle knihy, které jsou plné bezpráví, útisku, zlovolných dozorců a týraných vězňů. Možná proto, že je důležité nezapomenout, že se tyto události opravdu staly. Ne tak dávno, vlastně jen před pár lety. A jsou země, kde se dějí dodnes. Tato kniha má výstižnou obálku. Zelená ratolest vyrážející na sněhové pláni orámované ostnatým drátem. Přesně o tom je tato kniha. O naději, která dokáže prorazit i ledovou krustu, ujmout se ve zmrzlé půdě, zapustit kořeny a vyrůst. Čteme příběh o lidech, kteří se nevzdávají, i když jsou skřípnutí mezi dvěma mlýnskými kameny a jejich situace je prakticky bezvýchodná. V době války, kdy obě bojující strany jsou nepřátelské. Pokud se ale lidé nevzdají, když vytrvají, tak i ta nejhorší situace se jednou může otočit k lepšímu...
Přestože je to první kniha na toto téma, mám pocit, jako by bylo důvěrně známé - ono je to tak nějak úplně stejné jako Hitlerovy deportace Židů. Takže sice nemám na srovnání žádnou knihu ohledně Stalinových zvěrstev, ale s těmi o holocaustu se dá vystačit.
Je to silné téma, jak tady častokrát zaznívá. Ale zpracování mi přijde čistě popisné - emoce (a že se jedná o velmi silné emoce!) jsou pouze popisovány, nejsou z knihy cítit. (No, možná ještě u střetu Liny s Nikolajem v závěru, trochu.) Za tohle strhávám body, z takových typů knih by ty emoce měly přímo odkapávat.
Trochu mi to připomíná Vypravěčku, přes hrůzy, které jsou popisovány, mi nebylo fyzicky špatně, prostě jsem je necítila. A když jsem dala Vypravěčce tři *, bylo by nefér tohle hodnotit jinak.
Mimochodem, jedna věta mě fakt dostala.
Až zbytek světa zjistí, co Sověti páchají, udělají tomu všemu přítrž. (kap. 17)
Mám neodbytný pocit, jako bych ji už někde slyšela / četla. Akorát o Hitlerovi. Jak se mohli ti dva, Hitler a Stalin, sejít v jedné době?
Na túto knihu som sa vzhľadom na jej fantastické hodnotenia a odporúčania veľmi tešila.
Gulagy alebo koncentráčne tábory sú ťažkou témou pre knihy a je jedno, kto stojí na strane nepriateľov, či Rusi alebo Nemci. Keby som skôr nečítala knihu Ztracená manželka od Alyson Richman, ( je síce o holokauste ale s touto majú podobný námet), ohodnotila by som túto o 1* viac. Nemôžem si pomôcť, ale po prečítaní mi kniha V šedých tónech nepripadá veľmi originálna a ani jej autentickosť som nepociťovala tak ako pri čítaní knihy od Richmanovej. Chybali mi tam nejaké realistickejšie opisy.
Nakoniec som si neodpustila dať o 1* menej aj za farebné gumové medvedíky v bohom zabudnutom ruskom bufete niekde pri Omsku počas druhej svetovej vojny, tak to mi už príde ako poriadny nonsens.
Knihy hodnotím na základe mojich bezprostredných pocitov po prečítaní, nie na základe väčšinovej mienky a tie sú také aké sú.
Pecka! Méně známé téma související s druhou světovou válkou. Lidství v ryzí i "vlčí" podobě. Hezky se čte a rozhodně bych zvážila zařazení do maturitních kánonů.
Kniha mě nejdříve zaujala svou obálkou, později i silným příběhem. Četla se jedním dechem..
Knihu jsem koupila kvuli zajimavemu tematu, o okupaci v pobaltskych zemich se toho u nas moc nevi. Nicmene ocekavani nesplnila, rozpracovani postav je chabe, vse pusobi strasne zjednodusene, misty i neverohodne. Srovnani s Krvavymi jahodami od Sosnarove nebo podobnymi tituly rozhodne nesnese.
Velice čtivě napsaná kniha, která si bohužel zakládá na pravdě. Je v ní o utrpění lidí, ale také o tom, jak lidé dokážou být silní a mít naději i v těch nejtěžších situacích. Myslím, že by si ji měl přečíst každý. Každopádně mě teď Pobaltí začalo docela zajímat.
Kdyby mi bylo třináct let, kniha by mne nadchla. Jenže velké téma nestačí. Přečetla jsem ji za jeden den a zůstal ve mně dojem, jako bych četla jen výtah, upoutávku, viděla jsem jen špičku ledovce. Já vím, že dnes se žádá rychlý děj, žádné zdržování nudnými popisy. A ty pořádné popisy strašně chyběly, detaily, prostředí, počasí, pocity, jak ti lidé vypadali.... Z velké části se děj odvíjí v dialozích, ale ty jsou občas tak kostrbaté, že postavám nevěřím. Některé scény jsou velmi působivé, uvěřitelné a jiné zas trapně vyumělkované.
Nemůžu se zbavit dojmu, že se z toho tématu dalo vytřískat trošku víc. Hlavně mi to nepřijde úplně dobře napsané. Autorka má takový "nevypsaný" a nevyzrálý styl - samé jednoduché věty, zkratkovitost. Hlavně ze začátku mi kvůli tomu dělalo dost problémy se začíst. Ale čtyři hvězdičky s přehledem.
Kdykoliv čtu knihy s tímto námětem,žasnu kolik je v lidech zla a temnoty a co jsou schopni udělat druhým.A doufám,že to co se dělo se nebude opakovat.Všichni si to přečtěte a zamyslete se.
Další super knížka od této autorky, kterou jsem přečetla jedním dechem. Zavedla mě do historie, o které jsem před tím moc nevěděla. Jen tak dál!
Auto zastavilo před nemocnicí. Všem se ulevilo, že plešatého muže ošetří. Ale ne. Čekali. Nějaká žena, která byla taky na seznamu, rodila. Jakmile přestřihnou pupeční šnůru, naloží je oba do auta.
V tu chvíli mnou projelo mrazení. Musela jsem přestat číst a rozdýchat to. A to jsem byla teprve na začátku knihy. Bylo ještě hůř. Po celou dobu se mi slzy draly ven. Nádherná kniha s nádhernou obálkou. A s takovým utrpením uvnitř. Říkám si. Jak můžeš tvrdit, že je nádherná? Vždyť čteš vůbec, co se tam děje ? Ano, čtu, odpovídám si. Čtu o té bolesti a strachu. Umírání. Hnusu. Ale zároveň čtu taky o rodičovské lásce, lásce k druhým. O síle přátelství. O odhodlání zachránit a pomoci ostatním. O nesobeckosti. O tom, že svůj příděl jídla dají druhým. Že si navzájem pomáhají. A v tom je ta krása. To si zaslouží respekt a uznání. Klaním se před každým, kdo je jako Jelena, Lina, Jason, Kostas, Andrius a všichni ostatní. Táhli za jeden provaz- aby přežili.
Stala se z nich jedna velká, zubožená rodina.
Silný příběh Ruty Sepetysové.
Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek.
Moc dojemná kniha smutná rozhodně stojí za přečtení. Všechny knihy autorky stojí za přečtení.
Naprosto geniální kniha! Nedokážu jsem ji dostat z jlavy. Přečtena za jeden den. Po jejím dočtení jsem jsem byla úplně mimo. Celý příběh je neuvěřitelně depresivní, pojednává o velmi děsivém období naší historie. Tato kniha vás chytí za srdce a už se nepustí.
Krásná, i když velmi smutná kniha, krutý, drsný příběh ze Sibiřského gulagu. Doporučuji, výborně se čte. A jak zde již někdo psal, i slza mi ukápla a to nejen na závěr knihy. Stála by za zfilmování.
Kniha je napsaná tak, že se velmi dobře čte, i když je téma tolik náročné a hlavně bolavé. Vůbec nechápu,jak to ti lidi mohli vydržet a pak žít normální život... I slza mi ukápla. Svět je někdy opravdu krutý a mě jen mrzí to, že tomu jako jednotlivec nemohu zabránit a nic udělat....
Autorovy další knížky
2013 | V šedých tónech |
2016 | Sůl moře |
2020 | Mlčící fontány |
2014 | Potrhaná křídla |
2022 | Musím tě zradit |
Strašně silná knížka, která mě pohltila od začátku do konce. Plná emocí, bolesti, smutku, které musí snášet 15-ti letá dívka. Jeden z nejlepších příběhů co jsem kdy četla. Rozhodně doporučuju přečíst v každém věku.