V zajetí hladu
Lenka Oborná
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543363/bmid_v-zajeti-hladu.jpg
4
5
5
Dostává se vám do rukou soubor temných povídek. Najdete zde zlé síly, upíry a nešťastné rodinné dědictví. Překvapí vás důmyslnost jednoho ostrova, kde se pod pozlátkem skrývá velké tajemství. Zažijete, jaké to je v zajetí hladu, kdy jsou jakékoli šance na zlepšení zcela mizivé. Dotknete se toho největšího strachu, který můžete zažít. V neposlední řadě se vydáte na dlouhou a trnitou plavbu lodí. Ať už toužíte pro dramatickém hororu, nebo scifi, najdete ho. Jako sluneční paprsek ve tmě, sem tam objevíte trochu naděje a lásky, které jsou jemným kořením temnoty.... celý text
Přidat komentář
Každá povídka má svůj vlastní styl – některé jsou více hororové, jiné méně, ale všechny mají skvělou atmosféru. Ať už jde o napětí nebo znepokojivý pocit, každá povídka si najde svou cestu, jak vtáhnout do děje.
I když jsou povídky krátké, rozhodně to neubírá na jejich čtivosti. Je to ideální knížka na chvíle, kdy si chcete oddechnout, a přitom si užít temnější příběhy. Některé povídky mi sedly víc, jiné míň, ale jako celek je to opravdu fajn zážitek.
Osm povídek a jedna lepší než druhá. Hned v první povídce pod názvem Prokletí se setkáte s upíry. Mám je ráda od Twilight ságy, takže za mě skvělé. Ovšem Ostrov byl ještě lepší. Zmizelí zaměstnanci a velmi nadaný kuchař mi zůstanou asi nejvíc v paměti. U Domov za domov mi skutečně běhal mráz po zádech. Docházelo mi, že vše, co se nám děje má nějaký význam a nebo je to náš trest. Pivovar, nu což, jsem ráda, že pivo nepiju. Plavba lodí pro mě byla jedna z nejdrsnějších. Chvílemi se mi až obracel žaludek. Hlad člověka donutí se o sebe postarat a věřím , že opravdu v této situaci sní cokoliv. Zajetí je hlavně o odpuštění. V sedmé povídce Petr a Anna jsem našla i kus lásky, která tu drsnost trochu zjemnila, ovšem ne na dlouho. A jak se říká, nejlepší na konec. Horská túra byla jedna z nejlepších. Ovšem závidět jsem mohla jen Karen, příroda Norska mě láká a tak jsem si užila každý řádek. Ovšem i hory skrývají svá tajemství a žijí svým životem a nebo jsou v nich živé bytosti, se kterými se potkat nechcete.
Autorka dokazuje, že i na 46 stranách rozdělených do 8 povídek lze popsat skvěle příběh, atmosféru, která mrazí, děsí a stahuje žaludek. A je hezké, že v tom temném lze vždy najít paprsek naděje, slunce, věrnou duši, pomocnou ruku a ochránce. Že ten život, ať už je jakkoliv krutý, tak přece jen lze nějak přežít.
Četla jsem i první povídkovou knihu Světluška a obě mají něco do sebe. Bylo moc fajn si vedle těch romantických letních románků přečíst i něco, co mě vrátilo zpět na zem, abych si uvědomila, že život se prostě s námi občas nemazlí. Už teď se těším na další povídky.
Vřele doporučuji, přečetla jsem ji dnes u oběda a přešla mě dokonce i chuť na něj, jak věrohodně autorka popsala některé pasáže.
Příjemné překvapení, krátké povídky mám ráda na cestování, ideální čtení...
Autorka mě zaujala obálkou, ale uvnitř je fantastický čtení se skvělou atmosférou a já ráda doporučuji