V zajetí hladu přehled
Lenka Oborná
Dostává se vám do rukou soubor temných povídek. Najdete zde zlé síly, upíry a nešťastné rodinné dědictví. Překvapí vás důmyslnost jednoho ostrova, kde se pod pozlátkem skrývá velké tajemství. Zažijete, jaké to je v zajetí hladu, kdy jsou jakékoli šance na zlepšení zcela mizivé. Dotknete se toho největšího strachu, který můžete zažít. V neposlední řadě se vydáte na dlouhou a trnitou plavbu lodí. Ať už toužíte pro dramatickém hororu, nebo scifi, najdete ho. Jako sluneční paprsek ve tmě, sem tam objevíte trochu naděje a lásky, které jsou jemným kořením temnoty.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize V zajetí hladu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Příjemné překvapení, krátké povídky mám ráda na cestování, ideální čtení...
Autorka mě zaujala obálkou, ale uvnitř je fantastický čtení se skvělou atmosférou a já ráda doporučuji
Každá povídka má svůj vlastní styl – některé jsou více hororové, jiné méně, ale všechny mají skvělou atmosféru. Ať už jde o napětí nebo znepokojivý pocit, každá povídka si najde svou cestu, jak vtáhnout do děje.
I když jsou povídky krátké, rozhodně to neubírá na jejich čtivosti. Je to ideální knížka na chvíle, kdy si chcete oddechnout, a přitom si užít temnější příběhy. Některé povídky mi sedly víc, jiné míň, ale jako celek je to opravdu fajn zážitek.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha V zajetí hladu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 7x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 19x |
v Chystám se číst | 5x |
„V zajetí hladu je sbírkou povídek, které se vyznačují strohým až úsporným vypravěčským stylem. Díky tomu, že autorka popisuje jen to nejnutnější, subjektivně v ich formě, nechává pro čtenáře široký prostor pro představivost, ale zároveň dovede na nevelkém prostoru povídky vytvořit hutnou dusnou atmosféru, která by se místy mohla směle přirovnat k dílům Edgara Allana Poea. Často působí jako zápisky noční můry, která se vám vrací do mysli ještě dlouho po probuzení, která se vám vrací do snů každou noc. Jsou to archetypální strachy a úzkosti. Příběhy se odehrávají v současnosti, což beru jako plus, protože zasadit je třeba do minulého století by bylo zbytečně romantizující.
Některé povídky, jako „Petr a Anna“ či „Ostrov“, mají tak silné a nosné nápady, že by jejich námět vystačil i na novelu. Čtenář je však ponechán ve chvíli, kdy napětí vrcholí – povídky často končí ve zlomovém okamžiku, což může být frustrující, ale zároveň i fascinující, protože nutí čtenáře, aby si příběh ve vlastní fantazii domýšlel a rozvíjel dál. Myslím si, že rozhodně jde o autorčin úmysl, ale stejně by mě někdy zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby se Lenka Oborná jednoho dne odhodlala vzít jeden z námětů a rozpracovat ho na celou knihu, podobně jako třeba Ray Bradbury rozpracoval krátký nápad o chodci do novely 451 stupňů Fahrenheita. „V zajetí hladu“ je druhou knihou autorky, a je cítit, že hororová povídka s fantastickými prvky je cestou, kterou autorka bude dál prozkoumávat, takže se určitě máme v budoucnu na co těšit, protože nápadů má očividně dost a dost.