Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století
Martin C. Putna
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80304/mid_vaclav-havel-duchovni-portret-v-ram-KAk-80304.png
4
28
28
„Knihu Martina Putny „Václav Havel. Duchovní portrét v rámu české kultury“ považuji za mimořádně významnou práci o mimořádně důležité osobnosti českých dějin. Toto není běžný životopis, faktický popis událostí. Putna rozprostírá před čtenářem svůj kultivovaný výklad smyslu kulturního prostředí, z něhož vzešel a v němž žil Václav Havel. Píše zasvěceně jako přímý účastník, avšak zároveň s nadhledem historika nabízí výklad toho, co popisuje. Svoji práci opírá o mimořádně pečlivé studium dostupných zdrojů. K tomu píše elegantně a po výtce čtivě. Tato kniha představuje podle mého soudu zcela stěžejní počin v dosud většinou povrchním a často tendenčním myšlení o Václavu Havlovi. Nastavuje mu novou a vysokou laťku.“ Erazim Kohák... celý text
Přidat komentář
Perfektní a hluboký rozbor Havlova díla a filozofie za ním. Přesto čtivý a zábavný. Na to že je Putna příznivce Havla se mu podařilo psát způsobem který subjekt nezbožšťuje. Naopak se nebojí označit některá díla za slabší a ukázat i jeho osobní slabiny.
Díky čtení jsem si uvědomil věc, o které jsem nikdy nepřemýšlel: Havel si i po 13 letech prezidentování zachoval schopnost nebrat se smrtelně vážně. Jistě, ne vždy se mu to dařilo dokonale. Ale srovnejte to s jeho dvěma nástupci. Myslím že je to obrovská zkouška ve které obstojí jen skutečně dobrý člověk s hlubokým duchovním životem.
Čtivá a rozhodně velmi zajímavá kniha, která čtenářům přibližuje vlivy a inspirační zdroje Havlova myšlení. Přiznám se, že mé vědomosti o Havlově předcích byly doteď spíše kusé, takže mě nejvíce fascinovala právě ta část knihy, kde Putna mluví o spiritismu, zednářství či unitářství Havlova dědečka a otce. Každopádně kniha nabízí množství dalších zajímavých úvah o tom, kdo a jakým způsobem měl na Havlův duchovní vývoj vliv. Pochuti mi nebylo jediné – přeceňování vlivu křesťanství, a naopak nedostatečná pozornost jiným náboženským směrům či myšlenkovým tradicím (ano, v knize se objevují, ale jen velmi zřídka), což je ovšem vzhledem k osobnosti autora pochopitelné.
„Duchovní portrét“ mě jakožto forma životopisu zaujal a určitě by si jej zasloužily i další významné osobnosti českých dějin.