Václav Havel: Někam jsem to ukryl
Michael Žantovský , Václav Havel
Na podzim roku 1977, po dramatických událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, propuštění a posléze mučivé sebezpytování. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je. Třeba ji někdy najdu“. Za svého života už reportáž nenašel, ale objevila se v pozůstalosti jeho blízkého přítele Zdeňka Urbánka, kde ji nalezl jeho vnuk David Dušek. Text, který má do značné míry fragmentární povahu, z největší části zrekonstruovala a nyní vydává Knihovna Václava Havla. V původní osnově, která je součástí rukopisného nálezu, Václav Havel počítal s několika doprovodnými eseji jiných autorů na témata, kterými se v textu zabývá. V tomto duchu je i vydávaný soubor doplněn eseji Anny Freimanové, Petra Blažka, Davida Duška a Michaela Žantovského, který je zároveň editorem celého svazku. Anna Freimanová se zabývá divadelními souvislostmi Havlova textu, zejména zřejmou a přiznanou inspirací k sepsání faustovského Pokoušení. Historik Petr Blažek odpovídá na otázku, kterou si Havel klade ohledně vyšetřovatelů, kteří ho v roce 1977 dostali na starost – „kdo to vlastně jsou: co znamenají? Proč jsou?“. David Dušek přispívá osobní vzpomínkou na počátky Charty a její iniciátory z perspektivy osmiletého dítěte. Konečně Michael Žantovský se zabývá Havlovými morálními dilematy roku 1977 a snahou o jejich řešení.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Tak jsem opravdu ráda, že se to našlo! Tímto dílem mě Václav Havel poprvé oslovil jako skvělý spisovatel. Důkladně promyslel a jasně popsal možnosti komunikace při vyšetřování, pokud vyšetřovaný je vyšetřován pro své přesvědčení, což už z principu nelze. Vyšetřovaný by měl odmítnout vypovídat. Ale tak úplně tomu není Václav Havel přináší mnoho příkladů a možných strategií. Vyšetřování pak připomíná hru. Musím přiznat, že při čtení tohoto díla, jakoby se mi kouřilo z hlavy. Tak promyšlené to bylo a tak to gradovalo. Václav Havel vlastně kvůli špatnému svědomí, pocitu, že selhal, že podlehl svodům ďábla, hnal toto dílo k metafyzickým polohám setkání Fausta a Mefista a dospěl až k možnému jejich vyměnění rolí. Svůj vlastní příběh analyzoval a popsal, jak mizerně mu bylo, nejhůře ze ztráty kreditu bojovníka za lidská práva. Je to úžasné dílo o pochybování sám o sobě, o izolaci, kterou má člověk ve svém nitru, zoufale pátrá, jak ho vidí ostatní, jestli si může sám sebe vážit objektivně. Tato esej je nadčasové dílo, zpráva o mezní situaci pro každého člověka.
Je skvělé, že se Havlovy zápisky našly a nezůstaly ukryty. Za sebe jsem moc ráda, že jsem se o Chartě a chartistech dozvěděla zase něco víc. Nad úvahami Havla z vězení a jeho sebezpytem jen žasnu. Doporučuji všem, čtěte Havla.
Předně - jsem šťastná, že se tato esej našla a byla vydána knižně. Dokresluje mi situaci bezprostředně po Chartě 77. Velmi se mi líbilo, jak VH mistrně popisuje své zážitky z vazby a jak udílí rady, pro zatím nezavřené signatáře Charty 77. I ty jeho poznatky- čím víc člověk mluví, tím častěji chodí k výslechu. I jak se těšil na návštěvy prokurátora, i když mu nikdy nepřinesl dobrou zprávu. Ty doplňující texty jiných autorů mě trochu rušily, mně by stačila jenom ta esej.
Velmi zajímavá kniha. Torzo plánované knihy Václava Havla o událostech roku 1977 souvisejících se vznikem Prohlášení Charty 77, prvním uvěznění (vazbě), výsleších, metodách STB, ale zejména o vnímání pocitu vlastního selhání, "zapletení se", "uzavření smlouvy s Ďáblem" a následném sebezpytování a vypořádání se se sebou samým. Mimořádná příležitost poznat hluboké morální zakotvení Václava Havla.
Jde o autentickou reportáž a zpověď Václava Havla doplněnou o doprovodné eseje s osvětlením dalších souvislostí.
Kniha se čte nad očekávání dobře. Možná mi přišla o to zajímavější, že jsem jí četla v bezprostřední návaznosti na Novákův "demaskační " životopis Milana Kundery. Pozoruhodné porovnání dvou životních přístupů.
Doporučuji.
Kniha složená z nalezené reportáže Václava Havla z vazby, která je doplněná o filozofické i faktografické příspěvky jeho blízkých a odborníků.
Je to výjimečná možnost nahlédnout do hlavy intelektuála, který je v plné moci StB a zanechán napospas systému, kterému nerozumí a který má nad ním naprostou kontrolu. O to více pak vynikne veškerá jeho statečnost při následujících vězněních.
Další příspěvek, který mi utkvěl v hlavě je rozbor života a osobností všech pohlavárů a účastníků jeho výslechů.
Text Václava Havla za 5 *
Text Davida Duška jsem ani nedočetl - podle mne velmi chaoticky napsáno. Ani jsem se k tomu nechtěl vracet a zkusit znovu jej pochopit. Za zmínku stojí jen odkazy na zdroje od V. Havla.