• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Ostýchaví přátelé: Dopisy Josefa Škvoreckého a Václava Havla - Václav Havel

Václav Havel (1936–2011) a Josef Škvorecký (1924–2012) patřili k nejvýznamnějším osobnostem české poválečné literatury i kulturního života. Oba autory spojoval ... detail knihy

Nové komentáře u knih Václav Havel

Audience

„Audience je brilantně konstruovaným dialogem mezi legendární havlovskou postavou Ferdinanda Vaňka - intelektuála, dramatika a Sládka, Vaňkova nadřízeného v pivovaru. Divadelní hra paroduje význam rozhovoru zaměstnance s nadřízeným rozlévajícím jedno pivo za druhým, zejména však v situaci, do níž se Vaněk dostává. Super dílo excelentního Čecha.“... celý text
— martianekk

---

Spisy 5: Dopisy Olze

„„… uvědomil jsem si další zvláštní věc: že tenhle svět má v sobě jaksi daleko víc pravdy než ten svět venku. Věci a lidi se tu vyjevují ve své pravé podobě. Lež a pokrytectví mizí …“ Jednodimenzionální prostředí vazební věznice je smutnou kulisou pro zvláštním způsobem komorně laděné až (samozřejmě) intimní dopisy pana prezidenta Havla a jeho ženy Olgy. Je v nich velký díl nostalgie, taky určitá rezignace – to je ale zřejmě úděl všech dopisů z vězení … „Člověk tu strne do jakéhosi „zimního spánku“, nechává se nést stereotypem vězeňského života, upadne do jakési sladké duševní mdloby a trochu se děsí, že by měl jít zase do toho zlého světa, který na něm pořád chce, aby o něčem rozhodoval a něčemu čelil“. A v neposlední řadě - vnitřní smíření se s danou situací … „Pokud jde o mé obvinění, jsem ve skutečnosti – lze-li to tak říct – jaksi „zdvořile sveřepý“, jistý si svou pravdou, a nelitující tudíž ničeho.“ Při čtení jsem, přiznám se, daleko míň přemýšlela o těch „hlubších filozofických významech“, které jsou ve spisech Václava Havla hledány, a i v soukromých (rodinných) dopisech Olze poměrně hojně nacházeny – porůznu jsou v nich totiž propleteny myšlenky v pravdě filozofické – o smyslu života – o etice, morálce, samotné lidské existenci, protože pro mě byly dopisy daleko zajímavější v té osobní rovině, kde se rozebírají každodenní starosti ve vězení (praktické problémy toho, že jsi tam, kde jsi a nemáš vliv na dění věcí tam venku – veřejných i osobních), intimní myšlenky (stýskání se), apod. Staví totiž pana Havla pod trochu jiné světlo, do takového teplejšího tónu rodinného života a tak mi jeho osobu ukázaly i z jiné stránky, než jak jsem ho znala, jako osobu veřejnou. V tom komornějším, rodinném, soukromém tónu, jsem pak nacházela toho samého člověka, co jsem „znala“ z veřejného prostoru, neobjevila jsem žádnou změnu, přetvářku, a to mě potěšilo a utvrdilo v názoru na pana Havla (jako osoby veřejné), že jí byl takový, jaký opravdu byl, sám za sebe … možná jako jeden z posledních svého druhu … „Abych nezapomněl: voda na Hrádečku se vypíná takto: 1) vypneš vodárnu …. 2) otevřeš kohoutek … necháš vodu vytékat, 3) otevřeš všechny kohoutky v domě (nezapomeň na stodolu) … A tak to necháš. Doporučuje se (je-li to na delší dobu) vybrat něčím vodu z hajzlů, aby nepraskly mísy. …“ … „Znovu bych rád zdůraznil blahodárný účinek, který na mě měla Tvá návštěva. Člověku se hned to vězení líp snáší. … Nevíš, kdy bude ta premiéra ve Vídni? Pozdravuj matku, Jarunu, Olinku, Standu … a všechny přátele jako obvykle. Zatím Tě zdravím a líbu … Vašek““... celý text
— alef

---

Audience

„Rychlé a nudné čtení. Genialita tkví nejspíše v tom, že hru lze posuzovat z vícero pohledů. Problém zas v tom, že totéž platí pro kteroukoli jinou knihu. Takže jde buď o geniální pojetí s náhledem do psychologie a do hlubin lidských pohnutek, bolestí, zoufalství a každodenního života prostého člověka. Anebo tu máme výplod vychlastaného mozku s dobrým marketingem. A všichni víme, že Václav Havel měl obojí. Zda to bylo dobře či nikoli sem už nepatří. Nicméně osobně se přikláním ke druhé variantě, kdy Havel psal o sobě samém. Nakonec, sám koulel sudy v Krakonošským pivováru.“... celý text
— @knihomolka

---

---

Zahradní slavnost

„Geniální! A klekánice nechodí do lesa bez obojku!“
— Melanka

---

Hry

„Tak už mám za sebou tedy i Havla dramatika. Ty vole, u některých replik, respektive stylu vyjadřování, jsem se až otřásl, protože mi to ještě zní v živé paměti. Tohle mi přijde trochu škoda, že o to jsou/budou ochuzeni mladší ročníky. Na druhou stranu mě zaujalo, jak jsou některé věci z Havlových her nadčasové a platné i dnes. Některé věci asi na režim nehledí a prostě se jen drží člověka. Ze zahradní slavnosti a Vernisáže až mrazí, Ztížená možnost soustředění je pěkné psycho a Audience, v té už asi vždycky uvidím komické ztvárnění Šípa s Abrhámem.“... celý text
— eraserhead