Valard & vejce na draka
Jan Horn
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543637/bmid_valard-a-vejce-na-draka.png
5
83
83
Valard série
1. díl
Převážně nevážná fantasy, kořeněná přirozeně nadpřirozenými bytostmi, krví, chtíčem a halucinogeny. Tenhle bývalý králův rytíř je prostě božský! Chlap jak hora, který se rány nezalekne, ale přítele ve štychu nenechá. A že má smysl pro čest a zdravou nedůvěru k autoritám, logicky nepatří mezi oblíbence pokřiveného krále. Jeho parťák, drakonický přítel Damian (a drakonický doslova, protože je většinou drak), myslí hlavně na zálety. A když se ve své lidské podobě vetře do přízně sličné vdově, je na problémy zaděláno... a taky na vejce... a na dceru. Damian s Valardem se vydají zachránit dračí mrně. Problém je, že se k němu musí dostat včas a nenechat se při tom zabít. Navíc mají tu vzácnou vlastnost, že se zvládnou pokaždé zamotat do pořádně prekérní situace, ze které se jen špatně hledá cesta ven. Těšte se tak na trochu napětí, spoustu originálního humoru a sympaťáky v hlavní roli. O skvělou hudební vložku ve formě Ovčí písně se postarala kapela Hakka muggies. Prvotina libeňského kováře, Jana M. Horna, vnáší do žánru fantasy dávku humoru, absurdno a moment překvapení...... celý text
Přidat komentář
Jsem rád že jsem tuto knihu potkal. Zatím úplně jiná než zbytek fantasy. Moc dobře jsem se při čtení bavil.
Boží, skvělé, úchvatné!
Ještě teď, když píšu komentář, se zubím od ucha k uchu. A ještě nikdy jsem z knihy neměla ten pocit, o němž autor mluví na konci: že se při psaní bavil především on sám. To bylo naprosto evidentní, ale zřejmě to potom může fungovat jen na ty čtenáře, kteří se "vezou" na stejné vlně.
Ne všechno bylo logické, ne všechny vtípky dokonalé, ale i tak to je skvělá knížka. Já osobně jsem se zaháčkovala už na straně osm (čtoucí hostinský) a výborně jsem se bavila až do poslední strany. Mělo to vtip, šmrnc, kouzlo a švih, navíc občas došlo i na vysloveně seriózní témata, jako jsou armáda, politika, pedagogika, vláda!
A jako by toho nebylo dost, tak přidejte originální ukecanost (míněno jako velká pochvala), hrátky s mateřštinou, a k tomu trefné, velmi decentní a pouze občasné vulgarismy.
Čirá radost a potěšení, jaké u knih zažívám spíše výjimečně, takže moc děkuju.
"Vrcholné léto v zemi Hellas bylo odjakživa učiněný ráj na zemi. Ať už jste se zaměřili na sametové moře, tak akorát teplé a tak akorát slané, aby se v něm dalo koupat v kteroukoli denní i noční dobu, nebo na vzduch, který díky okolní flóře opojně voněl a jeho tóny se podle směru větru měnily z jemně nasládlých až po vlaze osvěžující, případně jste podlehli kouzlu krajiny, která - ač převážně hornatá a kamenitá - lahodila oku i duši a jeden by vydržel hodiny jen tak sedět a civět na ni.
Pokud máte nějaký problém s předchozí větou, přeskočte ji. Pouze se vám snaží říct, že v zemi Hellas je hezky."
Já rozhodně problém nemám, já totiž takové velice oblibuji!
Tak jsem si, narozdíl od jiných hltačů stránek, tuhle knihu přečetl pomalu. Autor ji psal taky dlouho -dokonce několik vztahových pokolení jak uvádí- a tak jsem se nechtěl ukvapit přelítnutím stránek béře se k finálnímu epilogu. O něco méně času jsem pak strávil přečtením recenzí na této (zatím) dvojstránce a rozhodl jsem se taky napsati pár vroucně (ne)lichotivých slov.
Respektuji (víceméně) každého názor, ale že by to byl vážně až takový odpad? - jak tu popsali někteří knihofilové s jistě tlustými skly na brýlích jakým jsou dna popelníku. To jste asi nečetli Timura a jeho partu, Barbánka a nebo Čuka s Gekem :-) Já toho moc načteného nemám...vlastně kromě slabikáře a vkladní knížky už jen jízdní řád a složení na obalu čínské polívky. Nicméně si myslím, že Pračety prvotina mohla klidně stát za starou belu.... nevím nečetl jsem.
Nyní tedy můj názor: U mě dobrý! Konec je sice trošku překvapivě ...ehm.. řekněme s prapodivným podtextem možná prolínajícím se zrovna s autorovým životem ale jistě je to záměr a následné pokračování nám to za dvacet let osvětlí :-D U všech knich jsou místa hluchá a u některých dokonce i slepá. Tady jsem si ale našel čemu se zasmát, a že to nebylo jen jednou ale dokonce mnohokrát. Byl tam sex, politika i drogy takže komplet. Je to fantasy (s dovětkem, který asi někteří nečetli) a tak je to třeba brát. Fantasy má mnoho směrů a mnoho podob a snad jen ten bez fantazie, nebo ten s fantazií jedním svým směrem, může o téhle knížce napsat "to špatné". Ještě jednou: U mě dobrý! a jen tak dál Jene! ;-)
Výborná knížka, až po okraj naplněná velkou dávkou humoru a nadsázky. Děj je rychlý a svižný bez zbytečných průtahů. Hlavní hrdina není až tak úplně hrdina, tedy alespoň ne, jak jsme běžně zvyklí. Což příběhu přidává svěžest a přináší příjemnou změnu od zaběhnutých kolejí.
Nutno poznamenat, že je to jedna z těch knížek, které se vyplatí přečíst i vícekrát. V příběhu je ukryto značné množství humoru, který dává smysl až ve chvíli, kdy už znáte pointu příběhu a díky tomu vám umožní si celý příběh vychutnat znovu se stejným, spíše lepším, zážitkem.
Drakužel dnes musím napsat negativní recenzi... :-(
Kniha Valard a vejce na draka mne zaujala už na pultech a poté znovu ve videu od Knihy Dobrovský, kdy byla prezentována jakožto humorná česká fantasy.
Šel jsem do toho, protože humorné fantasy mám rád (Terry Pratchett a jeho Zeměplocha). Prvních cca 120 stran se v knize opravdu něco dělo. Děj byl svižný a vtipný, kniha mne bavila. Ale najednou jako by se něco zlomilo, jako kdyby text začal psát někdo jiný. Děj se nezáživně vláčel, byl šíleným způsobem okecáván, nehledě na trapné suché pokusy o vtipy, až jsem to nakonec nevydržel a knihu odložil.
Dočetl jsem na stranu 160 a dál už to prostě nešlo.
Pane Jane Horne, omlouvám se Vám, ale takhle si humorné fantasy nepředstavuji... :-(
Spoiler:
Opravdu nevím co je vtipného na tom psát za Sluníčko, co se dívá na dění na Zemi, budit ospalého Měsíce, nebo psát za rybník, kterého bolí bouchnutí pěsti vojáka, nebo že jede nahatý dospělý chlap na koni v dešti. A ohledně té jízdy na koni se celých 6 stran nedozvědět kam jede a proč vůbec jede a místo toho číst 6 stran naprostých nesmyslů, které zbytečně prodlužují už tak nezáživný děj...
Kniha je jedním slovem úžasná. Přesto, že nejsem velký čtenář, knihu jsem zhltl během asi tří dní a to posledních 150 stran na jedno posezení (pro mě opravdový výkon). Kniha rozhodně nešetří humorem, akcí ani originalitou. Takže pokud si chcete přečíst něco odlehčeného, co vás pobaví a nevadí vám, že se od knihy nebudete moc odtrhnout, vřele vám ji doporučuji.
(SPOILER) Svižné vtipné čtení, složené z krátkých kapitol, které vás nutí číst dál a dál a furt, takové to "ještě kousek...". Občas je humor poněkud trapný, někdy mírně nucený a jindy tak trochu regionální a poplatný své době, ale to je poměrně zřídkavé, většinou jsem se dobře bavila. Konec je takový, jako už konce většinou bývají, tedy ne zcela uspokojivý. Dráče poté co zmizelo, se už neobjevilo, což mě popravdě překvapilo, když právě o ně dost šlo. Možná to má být otevřené pro pokračování? A úplně mi nebylo jasné zasazení do času a lokality – jasně, je to fantasy, přesto když rytíře odnese drak stovky kilometrů daleko do Hellady, což je prostě Řecko, je zajímavé, že se tam tento bez problémů domluví. Ale to už hledám hnidy. Je to zábavné a dobře napsané a milovníkům vtipných fantasy s čistým svědomím doporučuji.
V prvni rade musim rici, ze jsem za cely svuj zivot (38) nebyla schopna precist zadnou knihu a toto dilo jsem s uzasem vdechla na dva hlty! Druhym faktem je to, ze i v case, kdy jsem knihu dostala od sveho muze, jsem si myslela, ze nemam rada fantasy. I druhy bod se stal uz pri cteni prvniho dne teto knihy nepravdou.
Za me je to genialni ctivo, ktere naprosto v kazdem vzbudi potrebu, mít kamarada draka, tak jako u me!
Kdyz se blizil konec, uz jsem zacla smutnet, ze konec opravdu prijde a ja si budu muset hledat kamarady jine... To se vsak nestalo, protoze ja s nimi ziju dal, i kdyz mam precteno a ja si hlavne pockam na dalsi dil, ktery musi vyjit, protoze clovek s takovou nadsazkou a humorem v obycejne pravde co pise, musi psat dal! Alespon ja ho prosim.
Kniha Valard & vejce na draka mi zmenila zivot a ja mam otevrenou novou kapitolu meho ziti a to ziti s knihou v ruce! Dekuji.
(SPOILER)
Moc příjemně se mi to četlo. Jízda, která skončí úplně jinde, než kde začala. A jinde, než byste na začátku vůbec mohli čekat.
Kniha je hlavně zábavná jízda, ale možná zároveň říká něco jako: Jděte dál a neohlížejte se. Někde ve předu na vás čeká něco mnohem lepšího, než co necháváte za ocasem!
Po přečtení jsem byla smutná, že je konec. :-) Ale konec nostalgie, někde tam ve světě možná existuje další skvělá kniha! :-)
SPOILER: Když se dva chlapi pokoušejí starat o jedno miminko, většinou se ho snaží nezabít. Když je shodou okolností to dítě dráčetem, snaží se zůstat naživu. :-)
Dnes jsem Valarda dočetl. Po třetí.
Zajímavé je, že i při třetím čtení se na mne vynořily nové detaily, které jsem při prvních dvou hltacích orgiích přelétl a nezaregistroval.
Doporučuji, má to švih, vtip a hlavního hrdinu, který je mi sympatický právě tím, že vlastně ani hrdinou není.
Valard patří k tomu druhu knih, které si buď užijete jako bezhlavou jízdu, nebo vám budou připadat veskrze otravné. Jakkoli mě to u Strak překvapilo, očekávaný příjemný humor se nedostavil a po dvou marných pokusech se začíst jsem výtvor pana kováře odložila někam, kde na něj neuvidím.
Neměla jsem v plánu psát komentář, ale zdejší přátelský marketing mi nepříjemně připomněl praktiky okolo knih J. Trpiše, a proto přidávám nezaujatý pohled z druhé strany barikády. Kniha trpí nevyrovnaností, humor je přinejlepším rozpačitý a zarputilá snaha o vtip a průpovídky často vysloveně škodí. Děj působí spíš bezradným než úmyslně absurdním dojmem a co se týče stylu, plácání o vlcích (str. 56) může posloužit jako příklad toho, jak „bravurně“ autor místy nakládá s jazykem.
Snad se česká akční pohádková škola příště zmůže na něco lepšího.
Už dlouho jsem nečetla nic tak špatného. Příběh plytký – ukradnem vejce, někam ho nesem, ukradnou nám vejce, musíme splnit tři úkoly. Proč tam byl podpříběh o dobytí hradu? Měl pro děj celé knihy nějaký význam? Mám pocit, že byl odvyprávěn, aby byl odvyprávěn. Prostě – hele, mám nápad, hodím to na papír, tajemní nemrtví a zlý zloch se dycky hodí.
Postavy – jací vlastně jsou dva hlavní hrdinové, kromě toho, že třeskutě vtipní a ukrutní hrdinové? Jaká je jejich motivace? Zachránit dítě, které mimochodem nakrmili za několik dní jen jednou? Vysvobodit z područí zlého krále svou milovanou? Ne, to ne, však ošukat se dají i jiné. Vážně nevím.
O charakterech vedlejších postav se nedá říct nic, jsou tam jen, aby se něco dělo. Ano, ano, autor sám si dělá ze způsobu svého psaní legraci, tím, jak do příběhu jako vypravěč vstupuje, i o platnosti vedlejších postav hovoří – a má pravdu.
Pokud jde o vtipnost textu, každý máme jiný vkus. Já třeba Zdeňka Trošku nerada. Vypocený humor za každou cenu mě nebaví. A autor Vilarda se o to, aby vtip byl v každé větě, vážně moc snaží.
Už vím, co mi kniha nejvíc připomínala – počítačovou hru. Takovou tu, jak bůhvíproč musíte sebrat nějaké drahé kameny a porazit nějakou obludku, ono se to bude nakonec asi třeba možná i hodit.
Ke knížce jsem původně přistoupila spíše vlažně. Fantasy klišé o drakovi a kováři. No super.
Jenže ona je to vlastně pohádka. Pohádka pro kluky. Pohádkový děj, který je neskutečně milý, čtivý a pohladí po duši, je s typicky klukovským rošťáctvím trhán na kusy bitkami a zápletkami jako vystřiženými a akčních filmů. Občas si říkáte, že je divné, že do děje nevjede ještě Bruce Willis na sněžném skůtru.
A ačkoliv jako pravá dáma jsem se cítila pohoršená tím, že ten roztomilý, sladký a něžný hrdina najednou mluví jako dlaždič, nebo překvapená perverzností autorových představ o vývoji lidstva v uvolněných sexuálních poměrech, jako celek to funguje. Nevím proč, ale funguje. A dokonce skvěle funguje!
Milí přátelé,
děkuji za všechna vaše krásná slova. Nesmírně mne těší, že vám knížka dělá radost, protože právě proto jsem ji vytvořil. A když jsme u té tvorby - karanténa je dlouhá a nuda je zlo, takže jsem ve spolupráci s kapelou Hakka Muggies vyrobil zpívanou verzi ovčí písně ze strany 344 ;-)
Najdete ji zde: https://youtu.be/c7d3iUF4Q9A
S přáním krásného dne,
JMH
Vazeni pratele, ANO! Vcera jsem sla spat az dnes, nemohla jsem knihu odlozit. Je silne navykova, ale troufam si rict, ze take, jako droga, navodi libe pocity, ovsem bez destruktivnich nasledku ( vyjma nevyspani: ) ). Kniha je svezi, ma charisma, spad, smrnc, notnou (a ta nota je velikosti slona) davku humoru. Oplyva humorem. Ke konci necha plavce, ktery proplouva jejim dejem spocinout v klidne zatoce. Vydychat se, vstrebat dej, uklidnit se a uvedomit si, jak si z nas plavcu/ ctenaru autor delal celou dobu sprtouchlata. Jazyk je pestry, plny dvoj i vice smyslu. Smysl pro kvetnatou mluvu s nadechem dob davnych a zrejme ani nenastalych autorovi nechybi. Jan Marvel Horn je evidentne bud roztomily psychous, nebo velice inteligentni clovek, ktery ma zalibu ve snech. Obcas jsem si rikala, ze ten material, ktery zrejme pozil u psani, chci tez :) Neb to bude mana nebeska. Obcas je dej tak napinavy, ze povahy slabsi, mezi nez se hrde hlasim, maji tendenci od knihy odchazet. Chtela jsem tez... po te mi doslo, ze to neni film a ze se neprenese pres pasaz : "Okousu si nehty", zatim co ja si uziji klidu toalety. Nezbyva nez cist dal.... a pozdeji nelitovat, ze jsem tak ucinila! PS. Jestli si na zacatku myslite, ze odhadnete jak to dopadne, tak jste vedle jak ten smrk :)))) Tesim se na pokracovani. PPS. Muj pritel u cteni taky rval smichy :)
Krásný fantasticko-humorný román včetně nádherných grafických ilustrací? To umí na českém trhu snad jen Straky! Co Vám budu povídat, jedná se o debut a tak jsem nevěděl, co čekat. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem se dočkal fantasy obráceného na ruby, prostě něco ve stylu Terryho Prachetta, akorát s tím rozdílem, že zde nemusíte sáhodlouze přemýšlet, jak moc to ten Terry myslel, tady si prostě užíváte skvostné obraty jazyka českého, kterých se chopil mistr slova - Jan Marvel Horn. A ten jej převedl do svého debutu s názvem Valard a vejce na draka, kde už název mluví, svým dvojsmyslem, za vše. Těch více jak 400 stran jsem si užíval, jako už dlouho nic. A co víc, byl jsem překvapený i tím, že autor nemá problém vyskočit ze standardně rozjetého příběhu a přepnout způsob vyprávění na neživou věc. Takže se občas stane, že se dozvíte, co si o nedálé situaci v příběhu myslí třeba Slunce. A i přesto to prosím pěkně dává docela logiku a navíc ještě baví :-) Valard má v sobě plno skrytých jinotajů a radostí, které čtenář bude s radostí objevovat. Navíc se dočkáte i poctivé fantasy rubanice a tak se tu autor ukáže i ve vážnějším světle. Jak sám ale dodává v závěrečném poděkování, vážně nevážný námět mu jde lépe a tak to v kontextu celého příběhu nemohu vnímat jinak, než jako podařenou fantasy taškařici, kterou jsem z českých luhů a hájů snad ještě nezažil. Plus navíc jsem ke knize obdržel ještě povídku s Havranem...a co Vám budu povídat...měl jsem to zhltnuté za pár minut. Ten svět má prostě něco do sebe. A v dnešní době nejistoty je jistým balzámem na duši. Děkuji.
Hromada srandy a krásné češtiny ve fantasy kabátku! Jen tak se nahlas v MHD nesměji, ale tahle knížka mě k tomu přinutila několikrát. Nadsázka a chytrá poťouchlost vůči čtenáři je na každé stránce a je potěšením nechávat se od autora překvapit. Knihu doporučuji když už ne kvůli tomu jak je zábavná, tak protože je originální a radost ze psaní z ní přímo tryská. Je krásná!
Čtivá, vtipná prvotina. Přišlo mi to jako takový nenápadný výsměch celé fantasy :), určitě stojí za to přečíst. Ilustrace měly předpokládám dokreslovat "nevážnou" formu celé knihy , ale spíše mi lezly na nervy.
Štítky knihy
draci kouzla humor česká fantasy bohové miminka historická fantasy fantasy bojovníci nemrtví
Zhltnuto za večer a je to jízda:) Je vidět, že autor ji psal pro radost a je v rámci příběhu o čem přemýšlet. Povedené ilustrace včetně návodu na praní :)