Valard & vejce na draka
Jan Horn
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543637/bmid_valard-a-vejce-na-draka.png
5
83
83
Valard série
1. díl
Převážně nevážná fantasy, kořeněná přirozeně nadpřirozenými bytostmi, krví, chtíčem a halucinogeny. Tenhle bývalý králův rytíř je prostě božský! Chlap jak hora, který se rány nezalekne, ale přítele ve štychu nenechá. A že má smysl pro čest a zdravou nedůvěru k autoritám, logicky nepatří mezi oblíbence pokřiveného krále. Jeho parťák, drakonický přítel Damian (a drakonický doslova, protože je většinou drak), myslí hlavně na zálety. A když se ve své lidské podobě vetře do přízně sličné vdově, je na problémy zaděláno... a taky na vejce... a na dceru. Damian s Valardem se vydají zachránit dračí mrně. Problém je, že se k němu musí dostat včas a nenechat se při tom zabít. Navíc mají tu vzácnou vlastnost, že se zvládnou pokaždé zamotat do pořádně prekérní situace, ze které se jen špatně hledá cesta ven. Těšte se tak na trochu napětí, spoustu originálního humoru a sympaťáky v hlavní roli. O skvělou hudební vložku ve formě Ovčí písně se postarala kapela Hakka muggies. Prvotina libeňského kováře, Jana M. Horna, vnáší do žánru fantasy dávku humoru, absurdno a moment překvapení...... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha mi sedla. Ze začátku to bylo zvláštní a člověk si musel zvyknout na extrémní nadsázku. Potom sem tam vtípek, asi ve třetině příběh trošku vázl, ale druhou polovinu knihy jsem se mockrát smál nahlas. Ona to vlastně moc fantasy není - je to spíš groteska a parodie na úplně vše zasazená do fantasy a mytologických kulis, ale je to skvělé. Styl mě hrozně bavil, u některých přirovnání jsem šel do kolen. Někdy je to velice primitivní (třeba ovčí píseň mě nijak extra nezasáhla), někdy naopak jako přehnaně intelektuálské. Celkově dávám plnou palbu, protože kniha mne mnohokrát hlasitě rozesmála a některé nápady byly originální a vtipné. Voják Hradecký a kouzelný dědeček. Prskavka. Půlelf. A další.
A nakonec: "Nechť pokrm a mok na konci cesty své oknu do duše královské svobodu dá."
Rozhodně si ji zase někdy přečtu.
Jak někdo přede mnou zmínil: buď to pro vás bude zábavná jízda nebo knihu odložíte. Asi na tom něco je. Ale mám za to, že to stojí za zkoušku.
Za sebe doporučuji.
Skvělý neotřelý humor a způsob vyprávění je to, co na knize bylo perfektní. Kdyby tohle byl způsob, kterým by byl podán nějaký příběh, který by stál za to, byla bych nadšená. Takhle mě bavila možná první polovina knihy, ale když jsem pochopila, kam se to ubírá, začalo mě to unavovat a co jsem na začátku obdivovala, mě najednou otravovalo. Bylo to prostě moc dlouhé na to, že to bylo o ničem a ten styl to bohužel nezachránil....
Kdyby Terry Pratchett strávil více let na lodi s obhroublými námořníky a stejně tak i v nejvyhlášenějších přístavních hambincích, psal by pravděpodobně přibližně takto. A mě to moc vyhovuje. Doufám, že se od autora brzy dočkáme další knihy.
Knize, u které se směju nahlas, prostě nikdy nedám nižší hodnocení, než plnou palbu. Smekám klobouček před fantazií autora, co všechno dokázal do téhle převážně nevážné fantasy namíchat, je prostě obdivuhodné (ano, i na elfa dojde :-) - drak, udatný a nasvalený hrdina, velký počet vnadných dam, čaroděj, bohové a titáni, nemluvě o sluníčku :-) Pokud si chcete alespoň na chvíli zajistit spokojený výtlem, pusťte si k tělu Valarda s Damiánem - účinek zaručen...
Začalo to sľubne, no po pár kapitolách akoby autor rozmýšľal, čo robiť s dejom, tak sa začal príliš venovať abstraktným pojmom, personifikovať každý kameň a strom a používať prirovnania vo veľkej miere a často nasilu. Tu niekde som vážne rozmýšľal, že s knihou len strácam čas. Našťastie sa potom autor opäť rozbehol aj s nejakým dejom a hoci stále používal prirovnania a personifikácie, aspoň to bolo v znesiteľnej miere. Miešanie žánrov bolo bizarné, ale až tak to nevadilo. Čo je horšie, je to, že si s odstupom týždňa už nepamätám, ako to vlastne skončilo. Je to skôr recesia, ktorá miestami funguje lepšie a inokedy horšie. Bohužiaľ nerozumiem tunajšiemu vysokému hodnoteniu, pretože kniha má veľa slabších momentov a úplne rozumiem tým, ktorí jej čítanie v prvej tretine vzdali, keď sa asi na 100 strán stratil dej.
Nie, kniha nie je geniálna a nie, kniha nie je originálna. Dokonca, niekde medzi stranami 70-220 pôsobí až plagiátorsky. Stačí ak ste niekedy prečítali nejakého Pratchetta či niečo od klasikov humoristickej literatúry a viete. Pretože táto kniha od začiatku sama vhupne do šuflíka plného velikánovskej konkurencie, nemôže sa čudovať, že bude prirovnávaná a podozrievaná. Kupodivu, niekde v polovici autor konečne prestal zbytočne a nezmyselne personifikovať všetko neživé na zemi aj na nebi a začal sa viac venovať postavám a deju. Zrejme on aj jeho múzy pochopili, čo vlastne chcú. Dokonca sa mu podarilo prísť aj s pár originálnymi nápadmi a najmä vtipmi. Takže si to u mňa o dosť vyspravil. Keby mala kniha aspoň o 150 strán menej, mohlo ísť o milé a prijemne zábavné dielko, v tunajších vodách aj celkom originálne.. Takto to bolo len celkom zábavné dielo s občasným utrpením. Škoda, potenciál by bol ;).
Autorův humor mi sednul, k ději se vyjadřovat nelze bez prozrazování a je to opravdu o cestě odněkud někam úplně jinam provázené bytostmi magickými i zcela magie prostými a také několika personifikovanými a ukecanými nebeskými tělesy, otravným holubem, vedlejší postavou, která dostane, co chtěla, antickými bohy a krucinál, nezapomněla jsem na někoho? Asi jo. Jak je to s kořeněním knihy chtíčem posuďte z ukázky sami.
"...A tím jsme dospěli do bodu, kdy nás od rozbřesku dalšího dne dělí už jen noc, a to ne jen tak ledajaká, nýbrž noc beze zbytku vyplněná chtíčem, smilstvem a erotickým dusnem. Oč by bylo jednodušší, kdyby tyto řádky spadaly do erotické literatury! Hned by bylo zřejmé a k tomu barvitě popsané, co kdo kdy dal kam, co tam s tím dělal a jak dlouho to tam nechal. A samo i čím se potom umyl."
Na závěr doplním, že se pobavíte líp, když znáte pány Schrödingera a Maslowa, stačí zběžně. Praxe v mateřské školce taky neuškodí. ;)
Jo, tak tohle byla paráda. Řezala jsem se smíchy od začátku do konce. Opravdu specificky pojatá fantasy s drakem, který dokáže s ženami divy a s jeho "kámošem", který zase dokáže ostatní divy. A já se divila, proč jsem se k této knize dostala ož tak pozdě. Všem vřele doporučuji. Je to oddychovka, která se jen tak nezapomíná.
"Polomrtvý
a v bezvědomí
byl jako posluchač
celkem
k ničemu".
Opět zmizely úvozovky u citací a opět jsem byl upozorněn na sprostá slova, i když to jsou citace z příběhu!
AUDIOKNIHA HA, HA, HA.
Směju se, protože já jako posluchač jsem opravdu polomrtvý a celkem k ničemu. S velkým otřesem jsem zjistil, že není dobré pouštět si mluvené slovo večer před spaním. Zvlášť, když je příběh dobrý a trvá asi deset hodin. Třikrát jsem "do prdele" (citace z knihy) usnul. Ne proto, že by mě děj nebavil, to ne. Věděl jsem, do čeho jdu a strašně jsem se těšil. Dokonce jsem se přemáhal a říkal si ještě jednu kapitolu, ještě jednu kapitolu, vydrž, poslouchej, neusni člověče! Jenže, když večer uléháte a pouštíte si první kapitolu (Den první), slyšíte, a ještě celkem vnímáte, Den druhý, část první a ráno se vzbudíte a on už je Den třetí část šestá, je jasné, že vám podstatná část děje unikla. Tak že takhle ne! "Co budeme dělat bože?"
Citát: Mlčení ve shodě mám raději než hovor ve při.
Musel jsem udělat kardinální (radikální) změnu. Jednu, celkem pošmournou a mrazivou sobotu, kdy ani to sluníčko nemělo šanci mít nějaký kecy (to byla další skoro-citace), protože bylo schované za těžkými mraky, jsem se rozhodl. Vyčůral jsem se na hromádku popele, do lednice si dal čtyři piva, (protože hlavní hrdina také čůrá na hromádku popele a pije pivo . . . vím, on čůrá na ucho a pije točené, já měl jen plech, ale podstata snahy je dána kvantitou), vložil MP3 (poctivě koupené na Audiolibrix) do přehrávače, vytáhl první pivo a pustil Den první. A ono to šlo. Pak jsem s jásotem zjistil, že už mám asi tři hodiny naposloucháno. A čtyři piva. Opakujte tři dny a jste na konci příběhu. O játrech ani nemluvím.
Citát: Ten nemrtvý už je mrtvý?
Akorát, já osobně při poslechu nemohu dělat nic jiného. A už vůbec ne třeba řídit auto. Z obojího by bylo prd. Přejel bych třeba nějakýho elfa a on by tak nemohl vystupovat v tomto příběhu. (ano v každé pořádné fantasy nesmí chybět elf) Nebo bych já osobně vůbec nevnímal obsah a věnoval se řízení než poslouchání. To ne.. A navíc, ani to pivo by nešlo za volant. Tak že doma, teplíčko, pívečko a draci. A pro efekt k mluvenému slovu "čte mi Libor Böhm", jsem si pustil barevnou hudbu. Řeknu vám, když drak zahřměl, se mi rozsvítilo nad hlavou až jsem se někdy i lekl.
A tady by se slušelo něco napsat o obsahu. Určitě už netrpělivě čekáte, co vlastně napíšu k příběhu v této knize, že jo? Nic! Napíšu snad jen to, že vám příběh doporučuju! Zbytek si přečtěte v knize, nebo si kupte audioknihu. Je to super příběh, parádní prvotina kováře z Libně. Pan Libor Böhm mi to efektně přečetl a tuším, že skupina Hakka Muggies má na svědomí hudební doprovod. Rozhodně je k mání jejich Ovčí píseň i na "joutýbe" tak poslechněte ať víte, do čeho jdete.
Citát: Znovu se napil piva a pokračoval . . .
Dobrodružství rytíře Valarda a jeho nejlepšího kamaráda draka Damiana, kteří mají tu schopnost dostat se vždy do co největších kompllikací a pak se z nich těžko dostávat. Musí zachránit drakovu dceru a nenechat se zabít. Naprosto skvělá humorná fantasy, u které jsem se chvílemi smál i nahlas. V této knize najdete vše trocha napětí, obrovskou porci legrace, krále, rytíře, draky, bohy, kouzelného dědečka a dokonce i elfa.
"Nemáte náhodou tam dole takové všetečné stroječky na úklid?"
Aglaia se rozzářila.
"Máme kyklopíky!"
"No" odkašlal si Damián, "tak už nemáte". "Když jsem potom všem chlastání a š*ukání a odběrech krve ráno vzbudil, trochu mě polekali a já je ..."
"Poškodil?" skočila mu zvědavě do řeči
"Ve skutečnosti", opravil jí jemně, "jsou dočista na sr*čku".
Díky mému oblíbenému uživateli jsem se k této knize dostal, jinak se obávám, že mě minula bez povšimnutí a to by byla velká škoda, takže mé velké díky.
Tak dobre som sa už dlho nebavila. Originálny humor, hlavné postavy sympatické, vedľajšie ešte viac.
"Pokud jednou zamrzne peklo a někdo se pokusí tenhle příběh natočit jako film, těšte se na umělecké vizuální ztvárnění plačící hromádky popela. Jistě to bude epická a ošklivě drahá triková scéna!"
"Ne" zaúpěla teskně hromádka, jež byle dříva zuhelnatěným torzem a ještě předtím kouzelným dědečkem z říše pohádek. " Končím. Na tohle nemám. Seru na vás! Všichni jste kreténi! Já chci dovolenou..." dodal nešťastný tvor a rozplakal se.
„Vieš, niekedy je možno lepšie iba držať hubu, skloniť hlavu a tváriť sa, že ti je všetkého moc ľúto.“
„Potom ťa nekopú?“
„Potom väčšinou ženy len kričia a tancujú okolo teba.“
„A myslíš si, že je to lepšie?“
„Já si myslím, že je lepšie, keď ťa bolia uši, a nie gule,“ uzavrel to Valard.
Geniálna knih, geniálny humor a geniálny autor. Dlho som sa takto nezasmial pri knihe. Príbeh Valarda bol celý čas uvolnený prikorenený kopou humoru a hlavne na zaujimavosti prispeli príspevky neživých vecí ako slnko a gravitácia. Nechýbali draci, antický bohovia a mocné kráľovstvá. Ako náhle sa čitateľ začal nudiť, na scénu naskočila ďaľšia akcia, či príhoda. Ľúto mi bolo trošku staríka, čo plnil priania, ale keby nebolo jeho osudu, tak príbeh má úplne iný spád. Menší spoiler, starýk neumre. Samozrejme v každej dobrej fantasy knihe nemôže chýbať elf, aj keby sa mal vyskytnúť len na konci knihy. Dúfam, že od Jana Marvela Horna ešte uvidím veľa kníh a hlavne príbehov zo sveta Valarda.
Naprosto nechápu, že to ještě není bestseller
Kdybych nepotkala kováře z Libně omylem a nekoupila jeho knihu, protože mám ráda fantazy a k tomu mu chci udělat radost, jen tak bych se ke svazku nedostala a přitom je to jeden z nejlepších kousků, jaké jsem kdy četla.
Kniha má všechno, co od fantazy čekáte… a hlavně ️ Vše s lehkostí a úsměvem.
Máte-li zamračený den, jděte do toho, určitě se Vám projasní
„Končím.
Na tohle nemám.
Seru na vás!
Všichni jste kreténi!
Já chci na dovolenou...“
Dlouho jsem tuto knihu odstrkoval a odsouval do pozadí. Až teď jsem se k ní konečně dočkal. A jsem spokojen. Při čtení jsem se usmíval jako sluníčko a užíval si Valardovu geniální jednoduchost. Navíc se mi líbilo, že kovář z Libně do svého příběhu nechal promlouvat skoro všechno a všechny. A tak nebyl problém začít kapitolu monologem sluníčka, trávy nebo hromádky popela s ušima.
Citát: Snad nikdo jiný v celé mé zemi nedokáže můj titul tak hezky foneticky vyzvracet jako ty.
A jak to tak bývá, každý správný příběh musí skončit epickou bitvou, kdy vyčerpaný hlavní hrdina musí statečně čelit nerovné přesile. Navíc mu krutě do zad pálí slunce, tráva šumí a na hromadu popela někdo močí. Jen ten elf měl trochu smůlu. Ano, přesně tak, elf přeci musí být v každém pořádném fantasy příběhu. Ani tady tudýž nechybí. Ale jak jsem napsal – měl smůlu. A to ten vůl, tedy elf, čekal pět dní, než mu pan spisovatel dovolil vstoupit do příběhu....
Malá ochutnávka:
Sluníčko se vesele koulelo po obloze, a kdyby nebylo zřejmé, že je to nesmysl, zdálo by se, že si to jak se patří užívá. Poslední zenit už byl pryč, ale do večera zbývalo stále dost času.
Stále dost času se tady nahoře vyblbnout, pomyslelo si.
Je to psané odlehčeně a s humorem. Dokonce hlavní hrdina pije pivo – fakt nekecám. Drak je taky trochu divný. Hodně přes sex. A jeho vejce je vlastně hybnou silou tohoto příběhu. Protože kdyby si nesmočil, nemusel taky vůbec tento příběh vzniknout. Protože to jeho vejce je opravdu na draka a ještě ke všemu se z něho něco vylíhlo. Takže karty byly rozdány, sluníčko nám to okomentovalo, naštvalo se, začalo pršet a pak si všichni zašuk.... zašli na pivo.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Ƹ )
Citát: Ty vole bože, co budeme dělat?
Kniha je vtipná, zábavná a má své osobité kouzlo.
Párkrát jsem knihu odložila, ale vždy jsem se k ní vrátila, jelikož touha jí dočíst byla silnější. A udělala jsem správně.
Pokud jde o žánr nejvíce se mi líbilo propojení pohádkového děje a řecké mytologie. Někdy mi připadala kniha trošku chaotická díky prolínání mnoha dějových linií najednou, ale člověk se rychle zorientuje.
Autorův humor mi sedí a už se nemohu dočkat pokračování.
Nemohu jinak než doporučit
Z této knihy mám poněkud rozporuplné dojmy. Netradiční pojetí, pohádky, mytologie, středověk a současnost pohromodě a s vtipem od začátku do konce. V tom asi spočívá to mé ALE... Kdyby pejsek a kočička psali fantasy, vypadala by takto? A K tomu vypravěč, který převzal velení a vstupuje do děje jako Z. Svěrák v pohádce Tři bratři. Styl použitého humoru mi je sice blízký, jenže nezapadá do středověkého, pohádkového světa.
Nemůžu říct, že jsem nebyla varována. Zadní obálku jsem si přečetla před přečtením knihy. I Tak je to jedna z těch lepších knihy, co jsem nedávno četla. Ilustrace se povedly!
Moc povedená fantasy kniha, autor má výborný smysl pro humor a u knihy jsem se několikrát na hlas zasmál.
Takových by mohlo v Česku vznikat více, nebaví mně jak se Češi nutně snaží psát fantasy ve stylu zahraničí, tato byla psaná svým vlastním stylem a byla výborná!
Bavil jsem se, a na knize byla znát že autora psaní také bavilo. Prostě, moc fajn fantasy jednohubka, plná originálního humoru.
Štítky knihy
draci kouzla humor česká fantasy bohové miminka historická fantasy fantasy bojovníci nemrtví
Tohle mi sedlo jak prdel na hrnec, ale věřím, že na tom lví podíl nese Libor Bohm.
Zpěv v audiu? Jedno velký bájo.