Válečný deník 1914–1918
Ernst Jünger
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/437745/bmid_valecny-denik-1914-1918-sbq-437745.jpeg
4
14
14
Ernst Jünger odchází do první světové války jako dobrovolník, poté co ve svých devatenácti letech opouští nenáviděná studia. Jeho rozhodnutí není politického ani nacionalistického rázu, nýbrž ryze egoistické povahy a je výsledkem adolescentní touhy po zkušenostech a dobrodružství. Po celou dobu pobytu na frontě si poctivě vede deník, od prvního okamžiku v zákopech na přelomu let 1914/1915 až do počátku září 1918, kdy je po svém posledním zranění převezen zpět do Německa. Stěží najdeme jiný deník, který by první světovou válku dokumentoval po tak dlouhý čas a s takovou intenzitou. Díky tomu se stává kronikou života na frontě a unikátním svědectvím doby. Edičně připravil Helmuth Kiesel.... celý text
Literatura světová Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , AcademiaOriginální název:
Kriegstagebuch 1914–1918, 1990
více info...
Přidat komentář
Deníky jsou unikátní výpovědí o hrůzách války, je třeba ale upozornit na dvě věci, které v anotaci, jak bývá dobrým zvykem, nejsou zmíněny.
Za prvé, třetinu knihy tvoří poznámky. Seznam brouků, které Jünger nasbíral, má 20 stran.
Za druhé, redakce se rozhodla deníky vydat "bez sebemenších vynechávek s doslovnou přesností". A tak se text hemží znakem "|", přeškrtnutými slovy, hranatými závorkami a poznámkami "nečitelné". Při čtení mě to neskutečně rozčilovalo, tohle vědět, knihu si nikdy nekoupím. Za mě 600,-Kč vyhozených do kanálu.
Jedinečná kniha, osobní deník Ernsta Jüngera, vydaný v ucelené knize po jeho smrti. Není to válečný román,je to deník pruského důstojníka. Podle toho jsem ke knize přistoupil a nebyl jsem zklamán. Naopak, takto ucelené vzpomínky přímého účastníka 1. světové války jsem doposud neměl možnost číst. V tomto směru je kniha takřka unikát, neboť Jünger si zapisoval často a pravidelně. Mohl jsem tak nasát atmosféru zákopů z první ruky. Byl sice důstojník, takže měl v té vší hrůze a bídě trochu větší " pohodičku" než obyčejný voják,ale i přez to jde o dokonalé zachycení průběhu války, bojové strategie a osobních pocitů poručíka Jüngera. S pohledem a pocity autora jsem se občas tak úplně neztotožnil,jeho touhu po zabíjení a dobrodružství úplně nechápu. Jenže jsem v té době nežil, můžu si jen říkat co bych asi na jeho místě dělal já,jak bych se možná zachoval. Každopádně Jünger patřil do skupiny vojáků, kteří se dobrovolně hlásili do první linie,sem tam by si rádi někoho zabili, přivedli zajatce a jsou trochu zklamaní, když to nevyjde. Měl bezesporu i velký kus štěstí,bez kterého se asi žádný voják nasazený v zákopech nemohl vrátit v relativním zdraví domů. Ze všech zranění se vylízal, definitivně domů ho pošle až poslední zranění z konce srpna 1918.
Nakonec jsem si Ernsta oblíbil, už jen za to, čím si prošel. Pro jeho statečnost a odvahu,jakou bych já sám v sobě asi těžko hledal. Za mě to byl top německý důstojník, který měl úctu nejen ve svých řadách,ale i v zákopech nepřítele.
Pokud se zajímáte o 1. světovou válku, knihu doporučuji. On se děj sice tak nějak stále opakuje do kola,ale taková už tato válka byla.
Na závěr si dovolím přiložit autorův citát,ze samého začátku knížky.
"Válečný konflikt,otec všech věcí,je i naším otcem; ukoval, vytesal a zocelil nás do podoby,kterou teď máme. A dokud se v nás ještě točí vibrující kolo života,bude válka osou,okolo které osciluje."
Okouzlující hrůza - první světová válka očima hrdiny
Pozitiva:
Proměna po dobrodružství toužícího maturanta v heroického důstojníka pěchoty se děje krok po kroku, v kulisách zákopové války, s odbočkami do přírody, na latrínu, k filosofii nebo za děvkami. Všudypřítomná smrt a zkáza nutí prožívat život plnými doušky a dívat se kolem sebe téměř dětskýma očima. A proč to všechno? Možná proto, že je to úděl mužů.
Překladatelka si dala neskutečnou práci a vykreslila nám Jüngera jako živého. Nedokonalého, nebývale lidského. A on tak s její pomocí může i českému čtenáři ve 21. Století sdělit, co to znamená žít, bojovat, milovat, obětovat se a doufat.
Negativa:
Knize se v podstatě nic vytknout nedá. Pokud se ale nedokáže čtenář do příběhu vojáka v zákopech vžít, tak je needitovaná deníková forma ke čtení dost obtížná. Dále si myslím, že nebylo nutné v deníku nechat seznamy brouků které Jünger za války našel a vypreparoval.
Celkové hodnocení:
Po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetl do posledního písmene, včetně všech poznámek! Kdo zná Jüngera jen jako lesního chodce, bude překvapen jak jiný dokáže být v deníku, který psal především sám pro sebe. Těším se moc na vydání překladu In Stahlgewittern!!!
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) deníky paměti, memoáry vojáci západní fronta (1. světová válka)
Autorovy další knížky
| 1994 |  Chůze lesem |
| 1995 | Na mramorových útesech |
| 2021 | V bouřích ocele |
| 2020 | Válečný deník 1914–1918 |
| 2002 | Sturm |
Je to deník. Autentický, se všemi klady i zápory, které to přináší. Trochu mě iritovala nutnost neustále listovat tam a zpátky kvůli poznámkám a vysvětlivkám na konci knihy, ale to je můj osobní problém, do poznámek pod čarou by se tolik informací nevešlo. Pro nadšence do válečné literatury, zejména 1.sv.v. doporučuji.