Válka světů a jiné povídky
Herbert George Wells
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45400/valka-svetu-45400.jpg
4
175
175
Mimozemské bytosti přepadly Zemi! V pravidelných čtřiadvacetihodinových intervalech se jejich kosmické lodi zarývají do půdy londýnského předměstí, začíná útok na velkoměsto žijící až dosud v idylickém poklidu konce devatenáctého století. Herbert George Wells, vedle Julese Verna jeden z otců tehdy zbrusu nového literárního žánru, science fiction, byl první, kdo myšlence hvězdných válek dal dramatickou a věrohodnou podobu. Ani sto let od vzniku tohoto příběhu mu pranic neubralo na působivosti. 30. října 1938 propukla v USA panika, když mladý režisér Orson Welles inscenoval Válku světů jako rozhlasovou reportáž, až příliš realistickou. Ale i dnes podléháme dokonalé iluzi o střetu dvou civilizací, prožíváme drama meziplanetární invaze, selhání všech prostředků lidské obrany proti technicky vyspělejším útočníkům i konečnou tragédii cizorodých agresorů. H. G. Wells měl dar vytvářet dokonalou kulisu a zcela svého čtenáře uchvátit strhujícím dějem. Živě tak před námi vyvstává svět před sto lety - a nepůsobí nijak komicky, třebaže bicykl v něm náleží k nejnovějším vymoženostem rychlého pohybu, dělostřelci se dosud dorozumívají záblesky heliografu a do proudu kočárů, bryček a fiakrů prchajících z hynoucího Londýna se tu a tam mísí první automobily. Umění obratné mystifikace prostupuje u výběr z dalších Wellsových fantastických povídek, které Válku světů v tomto svazku doprovázejí a které svými náměty sahají od podivuhodné logické smyčky v příběhu Muže, jenž dokázal činit zázraky, až k Zemi slepců, kde je přísloví o jednookém králi drasticky obráceno naruby. H. G. Wells měl obdivuhodně široký rejstřík životních setkání, počínaje jeho učitelem, velkým biologem Julianem Huxleyem přes Lenina, Roosevelta a Stalina až po Karla Čapka - v tomto posledním případě si tvůrce pojmu "Marťané" podal ruku s vynálezcem slova "Robot". Dodnes dokáže Wells svým obrazem marťanského vpádu podráždit sebevědomí svých čtenářů, obyvatelů Země, a dotknout se jejich nejskrytějších obav: Nebyl to jen předvoj? Nejsou v hlubinách vesmíru připraveny další vlny kosmického výsadku?... celý text
Přidat komentář
H. G. Wells byl jednoznačně genius. Jeho díla jsou nadčasová, pečlivě promyšlená do nejmenšího detailu a protkána velmi suverénním, inteligentním humorem. Věčná škoda, že on sám u nás není příliš znám, navzdory faktu, že mnohé jeho výtvory jsou často známy až notoricky. Tato kniha je rozdělena na 2 větší části. První část, Příběhy z neskutečna, je sbírkou Wellsových povídek. Tyto povídky se kvalitativně velmi liší. Zatímco některé se utápějí v šedi průměru (Vláda mravenců, Lupiči v Hammerpondu), jiné jsou velmi dobré (Pštrosí byznys) až skvělé (Ostrov Aepyornisův, Útok z hlubin). Jejich společnou vlastností je však originalita a kuriózní zápletka se zajímavým závěrem. Druhou částí této knihy jsou pak oba díly Války světů. První díl se rozjíždí velmi zvolna. Poté, co se však děj rozjede, jde o úžasné, nadčasové vyprávění, které pokračuje až do samotného náhlého a "překvapivého" konce. "Překvapivého", protože ho spousta z nás zná z filmového zpracování z roku 2005. Ve výsledku však musím celé této knize jednu hvězdičku ubrat, protože jsem často měl problém se do textu začíst. Pravděpodobně jde o mezidobový problém, protože, přece jenom, této knize už nějaký pátek je.
po delší době přečteno znovu , klasika se neomrzí v první části knihy 13 povídek potom následuje Válka světů i ilustrace ke knize jsou skvělé , připomínající dobu, kdy byla kniha sepsána.
Sci-fi které má funguje i po více jak sto letech. Tomu říkám skutečné umění. Za mne paráda. Dokonce si troufám říct že mě nadchla více než filmová verze. I když i ta je velice dobrá. Povídky byli příjemným zpestřením.
Neobvyklá fantazie, skvělé postřehy, smysl pro humor a atmosféru. Ale také časté opakování a varírování stejných motivů a tu a tam nesnesitelná rozvláčnost. Povídky rozmanité úrovně, ty s průběhem "hele, zvířátko, zajímavé a neškodné - mění se v lidožrouta nebo jiné nebezpečí - porazíme je - pozor, může se to opakovat" se časem okoukají. Ale Země slepců - ach! A Válka světů, která svého času jako rozhlasová verze šokovala Ameriku (ano, také bych při tom chtěla být) a jejíž filmová verze je srovnatelně podmanivá, je pohledem svědka bizarního času a jeho souputníků odtažitá, šokující, vzbuzující úzkost z totální ztráty domova, blízkosti, sounáležitosti - a tolik, tolik aktuální...
Skvělá kniha ve své době hodně neuvěřitelné dneska už tolik nepřekvapí.
Každopádně kniha má skvělou potemnělou atmosféru a jste napjatí od začátku do konce.
+ Ještě ty povídky!!! Ty jsou taky úchvatné.
Začala jsem Válkou světů . Film jsem neviděla, ale asi bych se moc ráda někdy podívala. Při čtení jsem si několikrát musela ujasnit , kdy to autor napsal, neskutečné. Marťanský útok a anglická vyšší společnost konce devatenáctého století, tak čistá, mravní, samozřejmě naivní. Vítá návštěvu z vesmíru. Kočáry, bryčky a najednou vesmírná loď. Unikátní pohled očitého svědka anglického gentlemana. Příběh mě naprosto nadchl svou atmosférou.
Stejně bych chtěla být svědkem chaosu, který onehdá vyvolalo rozhlasové čtení -:))).
Dnes příběh už nepřekvapí, ale stejně je to nostalgie :). Snad jedno z prvních děl, které jitřilo představivost nejen budoucích sci-fi spisovatelů a nutilo lidi koukat ke hvězdám s otázkou: "Copak tam asi je?"
Ráda vzpomínám na devadesátá léta, kdy jsem objevovala tuhle a jiné staré scifárny.
(SPOILER) Trochu jsem litoval, že jsem viděl stejnojmenný film na motivy knihy. I přes řadu odchylek (děj v současnosti, na jiném místě, s nezbytnými dětmi pro dosažení maximálního emocionálního účinku atd.) se totiž film opravdu knihy v tom zásadním drží – včetně konce, čímž jsem byl ochuzen o pointu, která děj opravdu zdařile završuje. I tak to ale byla výborná četba – Wells, tehdy ještě teprve třicátník, nejen v titulním příběhu, ale i v přidaných povídkách dokazuje, že je nejen výborným vypravěčem napínavých příběhů, ale i originálním myslitelem, jdoucím do mnohem větší hloubky než třeba v té době velmi oblíbený Jules Verne. Jeho ústřední motiv „co by se stalo, kdyby …“, tu slouží nejen k pobavení čtenáře, ale také k důkladnému zamyšlení nad tím, kam svět se svou už tehdy bouřlivě se rozvíjející vědou a technikou spěje a co to udělá s člověkem samotným. Není divu, že si Wellsova intelektu vážily a přátelily se s ním i takové osobnosti, jako byl G. B. Shaw nebo Karel Čapek (jak jsem se dočetl v doslovu – s ohledem na dobu vydání knihy jinak trochu socialisticky tendenčním).
Jedenáct počátečních povídek se vyznačuje zvláštním společným rysem, určitou hravostí, nadhledem, jakýmsi reportážním stylem vypravěče - očitého svědka událostí. A hlavně velmi neobvyklými nápady. Shrnuto - zápletky výborné, styl mi trochu vadil.
A pak přišel zlatý hřeb, Válka světů. Film jsem neviděla. Moc se mi líbil ten kontrast moderního marťanského útoku versus určitá naivita anglické společnosti konce devatenáctého století. Kočáry, bryčky, bicykly... Opět z pohledu očitého svědka. Tentokrát ale nerušivě - snad proto, že zmizela veškerá humornost. Znám podobný příběh z podobné doby - Modré nebezpečí, obě díla mají na mě podobný efekt, dýchnutí staré Evropy.
Nejvíce mě zaujala autorova povídka Válka světů, hlavně díky filmovému zpracování s Tomem Cruisem. Povídka se četla jedním dechem a oslovila mě hlavně pasáž s dělostřelcem, jak promlouvá o další budoucnosti lidstva. Přesně vystihl, co by nastalo. I další povídky rozhodně stojí za přečtení. U Země slepců jsem hlavnímu hrdinovi držela palce, aby se správně rozhodl.
Jelikož jsem si celou dobu místo marťanů představoval toho zmrda z reklamy na Alzu, cítil jsem opravdovou beznaděj a docela si užil sugestivní výklad. 8/10, nedivím se, že to s někým šlahlo.
Ostatní povídky fajn, nejlepší asi Superstimulátor a pak ta úvodní o maníkovi, co zastaví svět nebo co. Ale to si už moc nepamatuju, páč jsem to četl v lednu a od tý doby jsem vypil 14 bazénů vína.
Kniha se mi celkově líbila, jak povídky, tak román Válka světů. Některé povídky byly úsměvné z dnešního pohledu, ale byly fajn.
Je to "čitateľne" jasne kniha staršieho dáta vydania a napísania - už štýlom a prejavom. Wells sa nezaprie fylozofickými úvahami, ktoré sú ale pre mňa super pridaná hodnota diela...a Válka svetú je výborná...až na dosť náročné opisy krajiny a miest...
Zajímavý soubor povídek a nejznámnější autorovy novely. Povidky většinou průměrné, líbily se mi Ostrov Aepyornisuův a Země slepců, které mĕ v prvním případě svou humornou stránkou pobavila a v druhém případě námĕťovĕ zaujala. Jako celek na hranici mezi lepším průměrem a lehkým nadprůměrem - 70 %
Líbila se mi. Autor je rozeným filozofem a je to v jeho díle znát. Zajímavé myšlenky hezky zpracované.
Jinak je na povídkách znát , že jsou napsány už před 120ti lety. Styl vyprávění a rozvleklost některých scén už občas začínala nudit. Ale jak už podotkl "kozel" člověk si udělá lepší představu jak se tehdy žilo , bez televize , telefonů a podobných vymožeností.
Kniha nám stále má co říci a to se cení.
Jsou to povídky, ke kterým se určíte někdy vrátím. Je dobré se nad každou povídkou zamyslet. Z každé si něco vzít.
Válka světů je tak trochu pojem. Snad každý o ni slyšel. Občas jsem se musela vracet o větu či odstavec na zpět, pro mne byl i skvělý slovník výslovnosti (v zadu knihy). Ale tak trochu mi tu chyběla mapa. Bez mapy člověk jen přelouska pár anglických měst, obcí a krajů bez toho aniž by věděl jak rychlý, pomalý či rozsáhlý byl postup. Za mne 5 hvězdiček a doporučení. Stojí za to číst
Povidky v prvni polovine me oslovily jen castecne. Nektere byly zajimave od zacatku do konce, misty i vtipne, u jinych jsem se ale trochu ztracel. Vnimam je jen jako bonus.
Valka svetu me uchvatila. Otrkance mozna prilis neoslovi, ja ale nedovedu moc pochopit, ze tohle nekdo napsal na konci 19. stoleti. Je to napinave, nechybi tomu spad, dej se vyviji. Skvele se to kloubi s lidstvim jako takovym, neni to knizka jen o invazi, popisu boju, mimozemskych strojich. Ano, chybi tomu nejaky hlubsi vyvoj postav, dialogy jsou dost vecne, vse je podrizeno deji, podle me to ale nema chybu.
Pri cteni si obstarejte mapku okoli Londyna, jak koneckoncu autori nabadaji v dodatku knihy. Je s podivem, ze ji Albatros neotiskl, napr. na vnitrni stranu desek. Asi se bolsevik bal, aby tuhle knizku nekupovali jen zdrhajici obcane na Zapad:))
Myslím, že zjev mimozemšťanů, tak jak je popsán, není moc originální, nicméně jejich fyziologie je dost promyšlená. A způsob, jakým lidstvo vyhraje válku - tak nečekaný, tak jednoduchý!
Příběhy z neskutečna byly některé opravdu neskutečné - v negativním slova smyslu, jiné oproti tomu super. Nejlepší asi mravenci a hlavonožci :-)
Štítky knihy
povídky zfilmováno Marťané mimozemšťané viktoriánská fantastika
Část díla
- Jak to bylo s Pyecraftem 1903
- Lupiči v Hammerpondu 1894
- Muž, jenž dokázal činit zázraky / Muž, který uměl dělati divy 1898
- Ostrov Aepyornisův 1894
- Podivuhodný příběh Gottfrieda Plattnera 1896
Autorovy další knížky
| 2005 |  Válka světů |
| 1992 | Stroj času |
| 1990 |  Neviditelný |
| 1928 | Ostrov doktora Moreaua |
| 1927 | První lidé na Měsíci |
Ano, tohle je ta verze, kterou jsem četl...kromě Války světů si vybavuji ještě Zemi slepců.