Dcera vlčic
Jenny Nowak (p)
Vampýři z Čelákovic série
< 3. díl
Po ničem netouží Eleanor ze Schatzbergu tolik jako po dítěti. Je ochotna pro to udělat cokoli. Třeba i snést násilnického manžela. Nebo si opatřit smečku vlčic v zoufalé víře, že pomůže vlčí mléko. A její sen se splní. Jenom poněkud jinak, než čekala. Do jejího života zasáhnou síly, o jejichž existenci zatím neměla ani tušení. Přítel z cizích krajů. ani mladý fámulus místního mastičkáře vůbec nemusejí být tím, čím se zdají. Staré moudro, které říká "Vezmi si, co chceš, a pak zaplať, co uzná Bůh", platí v tomto případě vrchovatě. A cena je vysoká...... celý text
Přidat komentář
Jako vždy přečtená jedním dechem..Miluji autorku a vykreslení děje a postav tak,že je skutečně vidíte jako film, který běží před očima. Tato kniha je voným navazováním na předešlé i knihy po..ale dají se číst volně, bez ohledu na pořadí.
Uznávám, našly by se výhrady, jenže já neměla nikdy nutkání je v knížkách Jenny Nowak hledat. A Dcera vlčic na mém fanouškovském přístupu nic nezměnila.
Specifický styl psaní i vyprávění – ten jsem si zamilovala už před mnoha lety na počátku transylvánské ságy. Podání upírů – mnohdy krutí a arogantní nemrtví, kteří však i přes vlastní domnělou nedotknutelnost bojují s až příliš lidskými slabostmi a emocemi – v porovnání s podobnými ságami obsahující ukňourané dietáře pro mne balzám na duši. A ženské postavy, které umí bojovat za to, co je jim drahé, jako lvice. Nebo spíš v tomto konkrétním případě jako vlčice…
Eleanor jsem si zamilovala, stejně jako Arka a o Raxhaalovi se snad ani nemusím zmiňovat. Závěr jsem musela chvíli rozdýchávat, ale to se mi stává u děl paní Nowak často. Čtenářský zážitek to byl krásný i děsivý, emotivní a vkusně zasazený do skutečných historických reálií.
(SPOILER) Prvé dva diely považujem za skvost, tak som s veľkou radosťou siahla aj po tomto voľnom pokračovaní, ale... Knihy pani Nowak mám veľmi rada, toto dielo ma však nejak ani nie sklamalo, ale akosi nenaplnilo moje očakávania, Raxhaal prejavoval nebývalé emócie a duševné pochody, až som sa zamýšľala, kam sa podel ten Prastarý Vznešený Raxhaal, vysoko povznesený nad osudy Krátko živých? Ale rada som sa dozvedela niečo o Arghao a jej tragickom osude.
Byla jsem velmi překvapená, že vyšla další kniha z této série, ale samozřejmě jsem ji musela hned mít. Od předchozích dvou byla dcera vlčic vice románem bez krvavých scén, postava Raxhe byla více lidštější než u něj byl člověk zvyklý. Celkově to byl velmi zajímavý příběh a jsem ráda, že došlo i na hrdiny z předchozích knih. Celkem teď doufám, že autorka přijde s nějakým dalším pokračováním.
Upíří příběhy Jenny Nowak jsou pro milovníky podobně laděné fantasy osvědčenou sázkou na jistotu. Už dlouho se mezi ně počítám a nadšeně vyhlížím každý nový román z pera této české autorky. Ani Dcera vlčic nebyla výjimkou. Skvěle napsané vyprávění, inspirované pověstmi o polde mě velmi zajímavé kněžně Eleonoře Amálii ze Schwarzenbergu, pijící vlčí mléko a žijící krom jiného i v Českém Krumlově v 18. století, nás opět okamžitě vtáhne do světa prastarých Vznešených. Užila jsem si každou stránku a rozhodně doporučuji :-)
Autorovy další knížky
2011 | Noční lovci |
2005 | Vlčí píseň |
2004 | Krvavé býlí |
2004 | Čarodějka po česku |
1999 | Pláč prokletého krále |
Ježiš, jak já si přála alespoň jedinkrát šťastný konec... ale to by nebyla Jenny Nowak, aby to nebylo drásavé. Opět nezklamala, opět překvapila, a opět mě závěr dojal. Proč jen musí být pořád tak osamělí? Proč? ;-) Nádhera.