Vánoce pro kočku - adventní pohádkový kalendář
Terezie Radoměřská
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543074/bmid_vanoce-pro-kocku-adventni-pohadkovy-kalendarpribeh.jpg
4
64
64
Knížka pro malé i velké, kteří mají rádi advent, tajemný předvánoční čas plný očekávání. Tři děti stavějí s tatínkem po celý prosinec betlém. Každý večer přidají kousek – pastýře, ovečku, hvězdu. O nich pak betlémská Kočka vypráví dětem adventní příběh. O volkovi a oslíkovi, o andělíčcích a cukroví, o tom, proč máme rádi koledy, nebo co o Vánocích večeřeli Maria s Josefem. O hvězdě vlasatici a o třech králích, ale i o koni, slonu a velbloudovi, kteří ke třem králům původně vůbec nepatřili. Také o tom, jak se ovečka spřátelila s vlkem, proč bývá o Vánocích sníh, jak se stalo, že s Mikulášem chodí čert, proč slavík zpívá nejkrásněji v noci a jak to, že jmelí roste na stromech. Na každý večer v adventu jedna pohádka. Prosinec s pohádkami dětem rychle uteče, ale jak to bylo v Betlémě doopravdy, to se děti dozvědí až na Štědrý večer.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Na tuhle knížku jsem se chystala dlouho, tak letos na to konečně došlo, a dostavilo se bohužel celkem dost zklamání.
Už před pár lety jsem si knihu půjčila a přečetla náhodný dvě pohádky a přišly mi celkem fajn, nějaká zápletka a tak, ok. Jenže... ty pohádky jsou tak děsně stejný, že to už snad po první třetině knihy komentovalo i moje dítě, a to je na knížky poměrně dost nenáročný.
Každá pohádka je uvedená úplně zbytečným nicneříkajícím úvodem, jakože rodinka se třema dětma, kde postupně po figurkách stavěj betlém. Pokaždý potom, co odejde otecko, vyleze z betléma kočka a začne dětem vypravovat buď o tý figurce, kterou tam právě přidali, nebo o něčem jiným, co se betléma týká. I samotný pohádky byly o dost delší, než musely. Občas jsem i nějaký věty, nebo části vět přeskakovala, protože to bylo napsaný fakt dost zdlouhavě. Natož ještě čtení těch úvodů... No nic, jedeme dál.
Všechny příběhy se odehrávaj v době těsně před narozením Ježíška, a vždycky se přímo toho týkaj. Nějaký jakože přípravy na onu událost. Takže jako chápu, ono vymyslet z týhle oblasti 24 rozmanitejch příběhů je asi vořech. Ale proč to autorka musela pojmout právě takhle? Že jí samotný to nebylo už otravný..?
Měla jsem to asi očekávat, ale.......... neočekávala:D... Všude samý nadšený recenze... Jenže. Příběhy jsou pojmutý hodně křesťansky, a pokud se takhle nenálepkujete, možná vás to bude otravovat podobně jako mě. Jak píše Rinae, postavy svatejch nic moc. Ale mě ani tak nepálilo to, že je to v podstatě nesmysl z časovýho hlediska. (Však čas ve skutečnosti neexistuje, a ty duše "nahoře" jaksi můžou fungovat třeba i paralelně s pozemskou existencí, žejo, ačkoliv křesťani by si s tímhle asi nenotovali:D) Mnohem horší mi přišel obecně ten koncept svatejch jako takovej. Jak to jako mám dítěti podat? Dobře, ve věřících rodinách to tak asi je. Dětem se už od útlýho věku cpou do hlavy jistý slova a fráze, aniž by tomu vůbec mohli rozumět, a oni se to naučej papouškovat, aby pak o mnoho let pozdějc to samý nějak přezkoumávali rozumem, pokud vůbec jsou ten zvídavější typ člověka. Ale jak já mám podat takhle malýmu dítěti, co to jako má bejt, že je někdo "svatej"? Oproti tomu personifikovanej Bůh se dá vysvětlit třeba o dost jednodušejc. Ty svatý už moc zaváněj církví.
A jak jsme knížku četli, vlastně jsem čím dál víc byla na rozpacích i z toho klasickýho příběhu, kdy prostě naprosto všichni, zvířata, lidi bohatý, chudý, blízký i daleký, všichni si sednou s úplnou samozřejmostí na zadek z toho, že se má narodit ježíšek, král králů, a SPASITEL - další problematický slovo. Když se nechci zamotat do celý tý teologie, natož abych to prezentovala jako fakt, že nás ten někdo měl spasit tím a oním, tak jako........ fakt trošku blbý, no. Vánoce mám moc ráda, ale vnímám je v trochu univerzálnějším smyslu, a asi už záměrně budu vybírat jen příběhy, který věroukou nebudou moc zavánět, protože jinak by mě asi rychle přešla chuť na vánoční čtení celkově.
Bez tý omáčky kolem to totiž dohromady úplně nedává smysl. Proč teda jako všichni věděli, co to znamená, a tak to hrotili, a šli se mu všichni poklonit? U malejch dětí to ještě okecáte, no prostě král se narodil, no... i když jako, že bych musela jakkoliv starejm dětem cpát, že král je nějakej nadčlověk a je nutný nebo minimálně bohulibý se mu "klanět", to teda fakt jako taky ne, no.
Když o tom čtete sem tam nějakej příběh, ještě se to dá, ale takhle to bylo moc koncentrovanejch polovičních nesmyslů, který se objasněj pouze ve víře, nebo spíš věrouce. Jako jasně, že ty jednotlivý zápletky byly jiný, ale prostě pořád se to točilo okolo toho jednoho, a okolo se samozřejmostí pochopenou velkolepostí události, a mně to prostě nějak začlo líst na nervy, plus ty tisíckrát omílaný fráze o smejčení atd...
Protože mě rozčilovalo, jak bylo v knize asi stokrát zopakováno, jak musí bejt vše dokonale připravený, až se to teda stane, a jak musí bejt hlavně naklizeno (Prosim? Jako jak to s betlémským příběhem souvisí, že jako musí bejt vyleštěná duha nebo já nevim co? Možná snaha jak děti přimět k předvánočnímu udržování pořádku navzdory celoročnímu bordelu a celkově předvánočnímu hrocení o tom, co "se musí" místo toho, aby si to ty lidi dělali tak, jak chtěj a cejtěj?:D To mi bylo fakt vyloženě trapný číst. Mimochodem přímo na úklid byly zaměřený 3 celý pohádky...uf. Kromě zmínek v celý knize, jak se celý nebe připravovalo, a tenhle dělal tohle a tenhle tamto.)
Tomu všemu dala korunu postava "ďábla", což mi u čtení skoro vypadly oči, jesi to jako myslej vážně, a v celým příběhu jsem ho teda přejmenovala na čerta, příběh fungoval úplně stejně, takže zase asi jen necitlivost autorky, která prostě v tý věrouce zřejmě vyrůstala a přijde jí jako normální takovýhle slovo užívat, a ještě ho servírovat dětem...
Pak mě taky pobavilo (resp. bylo to tam víckrát), že maminka "dala dětem křížek na čelo", jakoby i Bůh s velkým B nestačil, někde je nazýván i Hospodinem, fráze "spasí celý svět" nebo "hlava církve"... Jo a poslední příběh jsem si radši přečetla jen sama... První věta: "Bůh se rozhodl, že pošle na svět svého Syna, aby spasil lidi od hříchů a ukázal jim, jak správně žít." "...dítě, které čeká, je božího ducha." No jasně, úplně normální čtení pro předškolní a mladší školní děti. :))))))
Ilustrace jsou taky dost nic moc, soryjako. Je ještě novější vydání, kde jsou ale podle náhledů na internetu obrázky zase až moc tak nějak počítačový a tak, že mi to k tomu teda taky moc nesedí, ale asi furt lepší, než tohle.
Takže jako........ nevim, no. Pro křešťani asi toprí. Ostatním, beru, že tohle všecko je i součástí koled (až na ten důraz na úklid:D), že to patří k nějakýmu kulturnímu dědictví, a děti by to tak jako tak měly znát... Ale já bych tím teda celej advent prostě nezaplácávala. Na to mi to přišlo jako škoda času, kterej jsme mohli věnovat jiný vánoční četbě.
Ač jsem do této knihy šel s dětmi s vyloženou nedůvěrou, jsem nevěřící, tak musím přiznat, že mě neskutečně bavila a příběhy kolem betlému a jeho postav je zručně a zábavně napsán. A navíc mě zase o kousek dovzdělal. Díky!
Moje jedna z nejoblíbenějších s vánoční tématikou. Těšila jsem se na čtení dětem celý rok, kdy byla schovaná. Letos ji už po druhé čte i moje mamka sama pro sebe. Loni když jsme pořídili, četl i můj děda pravnoučkovi přes telefon. :)
Krásna kniha na advent. S detmi sme si ju veľmi užili. Myslím, že všetci sme sa tešili na večer, aby sme sa dozvedeli viac a potom sme sa so synom(5r) o tom ešte dlho rozpravali. K tomu sme mali drevený adventný kalendár, takže sme si čakanie na Ježiška fakt užili. :-)
To pravé na advent! Pracuji v dětském oddělení knihovny a zítra poprvé se chystám použít některý příběh z této knihy na besedě o adventu, tak jsem sama zvědavá na reakce dětí.
Ale jinak kniha opravdu super - i já sleduji s trochou napětí každý začátek příběhu. Jako nastávající babička už se těším na čtení těm budoucím maličkým...
Už druhým rokem čtu dětem před spaním tento krásný knižní adventní kalendář a neskutečně si to užíváme. Kniha obsahuje krásné vánoční příběhy, které vám zpříjemní celý prosinec a čekání na Ježíška.
Krásné příběhy o postavičkách z betlému. Udělali jsme si podle toho betlém a užili jsme si i spoustu srandy.
Ve školce jsme letos četli tuto knihu a je velmi pěkně, mile psaná. Příběhy místo nebo k adventní čokoládičce o jednotlivých Vánočních tématech jsou srozumitelně a zábavně psané pro malé i velké. Dětem i nám, učitelkám, se moc líbilo a už nyní doufám, že ji nezapomenu na příští rok pořídit dětem do rodiny.
Od začátku do konce pěkné, milé příběhy. Už jen nápad na zkrácení doby adventu a přečteni vždy jen jednoho příběhu je zajímavý a spojení s přikládáním figurek do Betlému se mi opravdu moc líbí. Souhlasím však s těmi nàzory, které kritizují ilustrace. To se opravdu nepovedlo a určitě bych je nepoužila v knize určené především dětem.
Po několika letech jsme se v letošním adventním čase vrátily s dcerou k četbě VÁNOC PRO KOČKU. Každý den jsme četly jeden příběh vyprávěný kočkou Kočkou. Pěkně poctivě od 1.do 24.prosince. Kniha je opravdu moc krásná, jen s těmi ilustracemi se já prostě nemohu ztotožnit, ty mi přijdou prostě nehezké.
Některé příběhy jsou skvělé, jiné trochu slabší, ale jako adventní knížka připravující děti na Vánoce funguje přesně tak, jak má, a moje děti od začátku do konce bavila. Je velice pěkně napsaná a dobře se předčítá nahlas. Souhlasím však s předchozími komentáři v tom, že knížce by slušely jiné ilustrace i sazba. Také mě rušilo, proč do betlémské chýše přijde nejdřív oslík, ale v dalším příběhu o volkovi se už o oslíkovi nemluví, ačkoli se tam museli potkat... Příběhy by tedy měly být lépe propojené.
Musím souhlasit s komentářem od Lucissia. První pohádka o tom, proč má kočka zatahovací drápky byla báječná. Pak to šlo ale s kvalitou příběhů dolů tak, že jsme nakonec s dětmi celé ani nedočetli... Nevydržela jsem pasáže typu "andílek seděl na obláčku a kýval nohama"... Škoda, očekávání byla opravdu vysoká.
Kniha je moc krásně napsaná a rozhodně stojí za přečtení. Krásně vánočně naladí a pohladí po duši :-)
No, tak jsem trošku rozpačitá, co napsat za komentář. Očekávání jsem měla veliké, navnaděná první úžasnou kapitolou o kočce. Bohužel pak šla úroveň pohádek dolů a chvílemi to nebavilo syna i mě. Ano, něco je povedené, ale příští rok v předvánoční čas budu hledat jiné knihy. A ilustrace, to je opravdu něco strašného. Syn se ptával, proč jsou andělé tak škaredí, takže jsem vysvětlovala, že tak nevypadají a hledala v jiných knihách pěknější obrázky. Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale protože čtení knížky vyloženě nelituju, dávám hvězdy čtyři. :-)
Moc ráda bych si pohádky přečetla, ale kvůli vyloženě hnusným ilustracím a amatérské sazbě textu to nikdy neudělám. Jsem holt ten typ, pro který je důležitá i formální stránka, chci mít požitek z knihy jako celku. Zvláště o Vánocích. A to tady prostě nejde.
Vřele doporučuji. Chtěla jsem v rodině nějakou pěknou vánoční tradici čtení knihy , takové navnadění na Vánoce. Tak jsem z knihovny přinesla hromadu knih s vánoční tématikou, ale....Ten "Český Ježíšek " nám připadal spíš jak mimozemšťan, příběhy o Santa Clausovi příliš moderní, zimní pohádky jako Děvčátko se sirkami moc depresivní, klasická náboženská literatura v ateistické rodině už vůbec ne, až jsme objevili tuhle knihu. Poprvé jsem dceři četla ve čtyřech letech, dokonce jsem si ji předobjednávala ještě dřív, než vůbec vyšla a od té doby patří k předvánoční rodinné tradici stejně jako pečení cukroví a zpívání koled. Čteme opravdu poctivě každý adventní den jeden příběh, dokonce jsme si podle knihy nechali vyřezat betlém a děti dávají postavičky, přesně podle knihy. S určením věkové kategorie si nevím rady, dcera v pohodě zvládala poslouchat a hlavně chápala od čtyř, synovi musím obsah příběhu pouze zkráceně převyprávět. Pro dospělého příjemná pohádková kniha, u které se nudit nebude. Kniha je v mírně náboženském stylu, ale tak nějak nenásilně a pohádkově, a je moc pěkné, když děti třeba uvidí růžovou zimní oblohu a hned mě informují, že andílci už pečou a že bychom tedy také měli. Jediné, co se nám všem svorně opravdu nelíbí jsou ilustrace. Knize by víc seděly roztomilé, až přeslazené obrázky (něco jako ze starých pohlednic), nynější kresby děti - alespoň ty naše- opravdu nenadchnou. Také se rodiče připravte, že přečtením poměrně dlouhé kapitoly to nekončí, děti budou mít hromadu logických i nelogických dotazů.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Vánoce pro kočku - 23 adventních pohádek a jeden opravdový příběh |
| 2015 |  Opadané listy platanů / Abgefallene Blätter der Platanen |
| 2019 | Zrnka času |
| 2024 | Zlaté Vánoce |
Knížka čtená dceři. Hledala jsem v knihovně knihu, která by nás provedla adventem, ideálně jeden příběh na jeden prosincový den a jediná volná byly právě Vánoce pro Kočku. Kočka jménem Kočka vypráví třem dětem (Viky, Sisi a Maxovi) každý večer před spaním příběhy spjaté s postavami, jejichž figurky děti s rodiči ten den umístily do betléma. Dočtete se zde např. o volkovi, oslíkovi, svatém Mikuláši, o vlasatici, kohoutovi, o Kašparovi, Melicharovi a Baltazarovi, o koni, slonu a velbloudovi, o jmelí, proč jíme na vánoce rybu či jak to bylo s vánočním stromečkem a proč slavíme vánoce v zimě. Některé příběhy byly docela zajímavé, ale pro dceru (4,5 let) byly kapitoly ještě moc dlouhé a příběhy složitější, musela jsem často dovysvětlovat či kapitolu stručněji shrnout, aby si z toho něco vzala. Ilustrace nejsou můj šálek kávy. Za nás hodnotím jako průměr a doufám, že příští rok se nám dostane do ruky něco lepšího.