Vánoce pro kočku - adventní pohádkový kalendář přehled

20.06.2023

(SPOILER) Na tuhle knížku jsem se chystala dlouho, tak letos na to konečně došlo, a dostavilo se bohužel celkem dost zklamání.
Už před pár lety jsem si knihu půjčila a přečetla náhodný dvě pohádky a přišly mi celkem fajn, nějaká zápletka a tak, ok. Jenže... ty pohádky jsou tak děsně stejný, že to už snad po první třetině knihy komentovalo i moje dítě, a to je na knížky poměrně dost nenáročný.

Každá pohádka je uvedená úplně zbytečným nicneříkajícím úvodem, jakože rodinka se třema dětma, kde postupně po figurkách stavěj betlém. Pokaždý potom, co odejde otecko, vyleze z betléma kočka a začne dětem vypravovat buď o tý figurce, kterou tam právě přidali, nebo o něčem jiným, co se betléma týká. I samotný pohádky byly o dost delší, než musely. Občas jsem i nějaký věty, nebo části vět přeskakovala, protože to bylo napsaný fakt dost zdlouhavě. Natož ještě čtení těch úvodů... No nic, jedeme dál.

Všechny příběhy se odehrávaj v době těsně před narozením Ježíška, a vždycky se přímo toho týkaj. Nějaký jakože přípravy na onu událost. Takže jako chápu, ono vymyslet z týhle oblasti 24 rozmanitejch příběhů je asi vořech. Ale proč to autorka musela pojmout právě takhle? Že jí samotný to nebylo už otravný..?

Měla jsem to asi očekávat, ale.......... neočekávala:D... Všude samý nadšený recenze... Jenže. Příběhy jsou pojmutý hodně křesťansky, a pokud se takhle nenálepkujete, možná vás to bude otravovat podobně jako mě. Jak píše Rinae, postavy svatejch nic moc. Ale mě ani tak nepálilo to, že je to v podstatě nesmysl z časovýho hlediska. (Však čas ve skutečnosti neexistuje, a ty duše "nahoře" jaksi můžou fungovat třeba i paralelně s pozemskou existencí, žejo, ačkoliv křesťani by si s tímhle asi nenotovali:D) Mnohem horší mi přišel obecně ten koncept svatejch jako takovej. Jak to jako mám dítěti podat? Dobře, ve věřících rodinách to tak asi je. Dětem se už od útlýho věku cpou do hlavy jistý slova a fráze, aniž by tomu vůbec mohli rozumět, a oni se to naučej papouškovat, aby pak o mnoho let pozdějc to samý nějak přezkoumávali rozumem, pokud vůbec jsou ten zvídavější typ člověka. Ale jak já mám podat takhle malýmu dítěti, co to jako má bejt, že je někdo "svatej"? Oproti tomu personifikovanej Bůh se dá vysvětlit třeba o dost jednodušejc. Ty svatý už moc zaváněj církví.
A jak jsme knížku četli, vlastně jsem čím dál víc byla na rozpacích i z toho klasickýho příběhu, kdy prostě naprosto všichni, zvířata, lidi bohatý, chudý, blízký i daleký, všichni si sednou s úplnou samozřejmostí na zadek z toho, že se má narodit ježíšek, král králů, a SPASITEL - další problematický slovo. Když se nechci zamotat do celý tý teologie, natož abych to prezentovala jako fakt, že nás ten někdo měl spasit tím a oním, tak jako........ fakt trošku blbý, no. Vánoce mám moc ráda, ale vnímám je v trochu univerzálnějším smyslu, a asi už záměrně budu vybírat jen příběhy, který věroukou nebudou moc zavánět, protože jinak by mě asi rychle přešla chuť na vánoční čtení celkově.
Bez tý omáčky kolem to totiž dohromady úplně nedává smysl. Proč teda jako všichni věděli, co to znamená, a tak to hrotili, a šli se mu všichni poklonit? U malejch dětí to ještě okecáte, no prostě král se narodil, no... i když jako, že bych musela jakkoliv starejm dětem cpát, že král je nějakej nadčlověk a je nutný nebo minimálně bohulibý se mu "klanět", to teda fakt jako taky ne, no.
Když o tom čtete sem tam nějakej příběh, ještě se to dá, ale takhle to bylo moc koncentrovanejch polovičních nesmyslů, který se objasněj pouze ve víře, nebo spíš věrouce. Jako jasně, že ty jednotlivý zápletky byly jiný, ale prostě pořád se to točilo okolo toho jednoho, a okolo se samozřejmostí pochopenou velkolepostí události, a mně to prostě nějak začlo líst na nervy, plus ty tisíckrát omílaný fráze o smejčení atd...
Protože mě rozčilovalo, jak bylo v knize asi stokrát zopakováno, jak musí bejt vše dokonale připravený, až se to teda stane, a jak musí bejt hlavně naklizeno (Prosim? Jako jak to s betlémským příběhem souvisí, že jako musí bejt vyleštěná duha nebo já nevim co? Možná snaha jak děti přimět k předvánočnímu udržování pořádku navzdory celoročnímu bordelu a celkově předvánočnímu hrocení o tom, co "se musí" místo toho, aby si to ty lidi dělali tak, jak chtěj a cejtěj?:D To mi bylo fakt vyloženě trapný číst. Mimochodem přímo na úklid byly zaměřený 3 celý pohádky...uf. Kromě zmínek v celý knize, jak se celý nebe připravovalo, a tenhle dělal tohle a tenhle tamto.)

Tomu všemu dala korunu postava "ďábla", což mi u čtení skoro vypadly oči, jesi to jako myslej vážně, a v celým příběhu jsem ho teda přejmenovala na čerta, příběh fungoval úplně stejně, takže zase asi jen necitlivost autorky, která prostě v tý věrouce zřejmě vyrůstala a přijde jí jako normální takovýhle slovo užívat, a ještě ho servírovat dětem...
Pak mě taky pobavilo (resp. bylo to tam víckrát), že maminka "dala dětem křížek na čelo", jakoby i Bůh s velkým B nestačil, někde je nazýván i Hospodinem, fráze "spasí celý svět" nebo "hlava církve"... Jo a poslední příběh jsem si radši přečetla jen sama... První věta: "Bůh se rozhodl, že pošle na svět svého Syna, aby spasil lidi od hříchů a ukázal jim, jak správně žít." "...dítě, které čeká, je božího ducha." No jasně, úplně normální čtení pro předškolní a mladší školní děti. :))))))

Ilustrace jsou taky dost nic moc, soryjako. Je ještě novější vydání, kde jsou ale podle náhledů na internetu obrázky zase až moc tak nějak počítačový a tak, že mi to k tomu teda taky moc nesedí, ale asi furt lepší, než tohle.
Takže jako........ nevim, no. Pro křešťani asi toprí. Ostatním, beru, že tohle všecko je i součástí koled (až na ten důraz na úklid:D), že to patří k nějakýmu kulturnímu dědictví, a děti by to tak jako tak měly znát... Ale já bych tím teda celej advent prostě nezaplácávala. Na to mi to přišlo jako škoda času, kterej jsme mohli věnovat jiný vánoční četbě.