Vánoční svátky o století zpátky aneb Tradice Vánoc v české kuchyni
Kamila Skopová
Vánoční publikace Kamily Skopové, výtvarnice a folkloristky, nastiňuje atmosféru českých Vánoc a přibližuje sváteční kuchyni takovou, jak vypadala před sto lety. 2. vydání
Přidat komentář
Vánočnímu televiznímu programu, který se mi dostal před svátky do ruky, předcházela dvoustrana našich předních celebrit a jejich vánočních zvyků. Všichni se neodolatelně usmívali, tak jsem se začetla... a neměla jsem to dělat, protože mi záhy zmrzl můj vlastní úsměv na rtech.
Nejvíce mne znechutil nový zvyk - snídaně na Štedrý den, kde dotyčná (předpokládám seriálová) herečka, píše, jak podává svým přátelům samé obyčejné pokrmy - pražskou šunku, kaviár a šampaňské... a chlubí se, že tato nová tradice se těší čím dál větší oblibě, vzhledem k narůstajícímu počtu účastníků.
Pokud jsou podobné směry v naší společnosti trendy, tak já jsem těžké retro a jsem za to ráda.
Šunku opravdu na Štedrý den nejím, jediné maso je kapr u večeře. Zato házím botou, pouštím lodičky z ořechových skořápek, krájím jablko a lijem olovo. Jen bezem ( třesu, třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý jest..) jsem letos netřásla, protože než bych se sněhem dobrodila k nejbližšímu, který je až u splavu, a zatřásla, byla bych jak sněhulák.
Za svůj nejlepší vánoční zvyk považuji dělání Štědrého dne zvířátkům. Všechny je obejdeme, letos jsem dokonce i králíkům zpívala koledy, popřejeme jim pěkné Vánoce, dáme jim něco dobrého a přidáme smrkovou větvičku z našeho stromečku. Kočka sice na smrk kouká dost divně, koza ji ihned sežere a co na to sýkorky v krmítku nevím, ale já mám z toho radost. Od mala mne učili, že na Štědrý den se nesmí zabít žádný živý tvor, tak dokonce i pastičky na myši na tento svátek sklapujeme.
Ale jinak jsme docela normální.
Nejkrásnější svátek v roce končí i u nás hromadou pomačkaného balícího papíru.
Pravda před tím musíme obejít hřbitov, kostelík na návsi a zazpívat koledy.
Pro mne je opravdovou vánoční celebritou autorka této nenápadné knížečky, kterou nejen napsala, ale i doplnila moc pěknými ilustracemi. Po rozmrzelém dojmu z novin mi za dvě hodinky, než jsem ji přečetla, spravila náladu a vnukla několik nápadů na příští rok.
Kéž by kouzelných českých svátečních zvyků v naší společnosti neubývalo, když už jich nepřibývá.
Jak již bylo popsáno níže. Milá, útlá knížečka, která čtenáře zavede v čase nazpět, aby pochopil, že ne všechno v moderní době je super. Minimálně prožít a užít si svátky dokázali naši předkové lépe než my.
Škoda jen, že v knížce není více zvyků. Ale nadpis říká, že se téma bude točit především kolem jídla :-)
Krásná knížečka o (polo)zapomenutých vánočních zvycích a receptech. Pro mě osobně naprosto skvělá inspirace.
Milé dílo o nejkrásnějších svátcích v roce - nejinspirativnější se mi zdála pasáž o vánočních zvykoslovných předmětech - určitě něco z těchto zvyků zavedu do praxe. Krásné jsou grafiky Kamily Skopové :)
Tato kniha se ukázala již loni pod vánočním stromkem pro jednoho člena rodiny a zalíbila se celé rodině. Drobná knížtička s popisy různých vánočních tradic, návody na jednoduché vánoční dekorace, tak jak to dělali naši předci. Kouzelné ilustrace a hlavně recepty pokrmů z dané doby. Díky své rodině udržujeme Advent a svátky vánoční podobající se zvykům našich předků. Kteří uctívali tradice, víra v Boha jim pomáhala a hlavně prožívání Adventu i Vánoc bylo pro ně tím nejkrásnějším požehnaným časem. Dnešní doba udělala z Vánoc něco šíleného a tradice pomalu, ale jistě vymizí, pokud si je nebudeme alespoň trochu připomínat.
Útlá knížečka o vánočních zvycích v minulosti. Ale spíš je to kniha zaměřená na recepty jídel, která se v minulosti o vánocích připravovala. Jsou i nějaké návody na výrobu tradičních vánočních dekorací ze sušeného ovoce.
Zamyšlení se nad dnešním stylem prožívání Vánočních svátků. A musím uznat, že dříve to lidé prožívali daleko lépe a v poklidu.
Maličká knížečka,která skrývá veliký poklad :-)
Velmi milé setkání s dobou minulou v době adventní a vánoční............
Zajímavé recepty