Vášně duše
René Descartes

V posledním Descartově spisu z roku 1649 je vztah mysli a těla tematizován jak v rámci klasifikace jednotlivých afektů, tak i z hlediska tradičního cíle morální filozofie, kterým je ovládnutí tělesných vzruchů pomocí pevných rozumových úsudků. Originalita Descartova pojetí lidské emocionality v porovnání s touto tradicí pak spočívá nejen v tom, že pro každé z duševních hnutí nalézá vlastní definici a specifické uplatnění, ale především v tom, že poukazuje k možnosti prospěšného využití i škodlivých a těžko zvládnutelných afektů, z nichž můžeme s patřičným odstupem čerpat totéž potěšení, jako by se jednalo o představení na divadle.... celý text
Literatura naučná Filozofie Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
Les Passions de l'âme, 1649
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2010 | ![]() |
1947 | ![]() |
2002 | ![]() |
1998 | ![]() |
1997 | ![]() |
Descartes uvádí poměrně zajímavý pohled na danou problematiku. Vlastní analýzou se věnuje pozorování vlastních emocí a snaží se o jejich klasifikaci. Dílo je rozhodně hodno přečtení, i když občas jsou pasáže zdlouhavé, jelikož popisují danou látku několika odstavci, zatímco dnes bychom daný problém vyjádřili jedním slovem.