Včelička
Chris Cleave
Román Včelička od úspěšného britského novináře Chrise Cleavea se okamžitě po svém vydání stal bestsellerem díky neobyčejně silnému příběhu dvou zcela rozdílných žen. S humorným nadhledem, a přece nekompromisně vypovídá o potížích a mravních dilematech, s nimiž se jeho hrdinky musejí vypořádat v současném globalizovaném světě. Dramatické události provázející první setkání těchto dvou žen – úspěšné londýnské novinářky Sáry a mladičké africké domorodky – na opuštěné nigerijské pláži mají pro obě nedozírné následky.... celý text
Přidat komentář
No, tohle je pro Evropany drsné. Jak se postavit k takové situaci, problému. Ženy v Africe to mají hodně těžké. Mám tam adoptivní "dceru", aspoň nějak snad můžu nepatrně pomoct.
Včelička, to tedy byl šok! „Si klaďas nebo záporák?“
Velmi zvláštní, silná kniha, další z těch nigerijských nezapomenutelných. Četla jsem celou noc a příběhu patřily i mé první myšlenky po probuzení. Ten jeden, zásadní moment, kterým Včelička hodnotila jakékoli prostředí, v němž se ocitla, mě ničil. Detenční zařízení působilo otřesným, nelidským dojmem. Asi největší momentální problém migrace vidím v nefungující repatriaci těch, kdo tu nemají co dělat. Ale tady jsem do poslední chvíle doufala, že systém udělá výjimku . . .
„Čaj chutná jako naše země: je hořký a teplý, silný a plný vzpomínek. Chutná po touze. Chutná po vzdálenosti mezi místem, kde jste, a místem, odkud pocházíte. A taky mizí, jeho chuť vám z jazyka zmizí, zatímco rty máte ještě horké od šálku. Ztratí se jako plantáže táhnoucí se do mlhy. Četla jsem, že se ve vaší zemi vypije víc čaje než kdekoli jinde na světě. Jak z toho musíte být smutní . . . jako děti, které touží po nepřítomných matkách. Je mi vás líto."
Nízké hodnocení mě zaráží, protože pro mě je tento román objev. Esence modernosti. Přece nebudeme pořád číst jen Karamozovi nebo Zlocin a trest a sbazit se je slozitě aplikovat na dnešek, přestože se od postav zmiňovaných děl lišíme snad úplně vším. Místo toho kvituji knihy jako je tato, která nám nabízí moderní pohled, současná dilemata, popsaná přímo a navíc v balíčku s líbivým příběhem. Ano, použila jsem slovo líbivost a nevnímám ho pejorativně. Čtení jsem si užila, ženské hrdinky mi byly víc něž blízké, přestože byly divné.
(SPOILER) Příběh by byl pro mě nejspíš silnější, kdybych ustavičně nevnímala fakt, že je vyprávěn bílým mužem (byť s velkou snahou o reflexi bělošské privilegovanosti). Silná kniha, komplexně vykreslené postavy, místy možná trochu zbrklé skoky v ději a předvídatelný konec, za který jsem byla vděčná. Trocha reality do světa slušných děvčat ze Surrey.
Silný příběh. bezvadně vyprávěný.
Vtáhne do děje, nutí přemýšlet a hned tak vás nepustí..
Námet knihy je zaujímavý a určite na zamyslenie, ale celkovo ma kniha príliš nebavila. Čakala som od nej viac.
Kniha mě příliš nezaujala. Četla jsem ji dost dlouho a ještě tak na straně 200 jsem si říkala, že je to přehlídka divných lidí, že mi tam není sympatická ani jediná postava. Poslední kousek se to maličko zlepšilo.
Přesto je to téma k velkému zamyšlení. Neustále jsem přemýšlela, co by bylo pro Včeličku dobře nebo špatně, jak vlastně ty imigrační zákony fungují, apod. Jen styl psaní mi vůbec neseděl.
Celý příběh je vyprávěn střídavě oběma ženami v první osobě. Včelička se často obrací buď na imaginárního čtenáře nebo na „holky doma“, kterým vysvětluje podivné zvyklosti moderního světa – velká propast mezi africkým a evropským myšlením je díky tomu jasně patrná. Textu to dodává na autentičnosti a částečně i vzhledu „deníkových“ zápisků. Neobvyklým způsobem vás tak, stejně jako svižný styl, kterým je psán, chytne a nepustí.
Za zmínku určitě stojí nádherný jazyk, kterým jsou příběhy Včeličky a Sáry vyprávěny. Je to kniha, nad níž by měl člověk přemýšlet. Uvěřitelná se mi, bohužel, zdá až dost.
Zajímavě podaný příběh dvou žen z rozdílných kultur a prostředí.Kniha se mi četla velice dobře ,až mě to překvapilo , protože takový typ knih moc nečtu.
Moc hezká kniha, která zase o krok přibližuje svět uprchlíků a lidí jiných barev, než bílé. Silné téma, silné hrdinky. Jediné, co mě mrzelo je moderní otevřený konec. Doufám, že si jím autor nechystá půdu pro druhý díl....
Kniha mě zaujala,celkem vysokými recenzemi ,anotací a asi první dvě nebo tři kapitoly. (Nejprve mě zmatlo vyprávění v první osobě obou hlavních postav,to se mi zdálo zvláštní.)Od čtvrté kapitoly jsem knihu docetla asi za půl hodiny,jen abych se dozvěděla závěr.Kniha mi nepřišla ničím zajímavá a příběh nebyl pro mě ničím výjimečným.
Knihu jsem na doporučení koupila v Levných knihách a opět jsem za pár korun dostala poklad.
Autor popsal pocity obou hlavních hrdinek velmi poctivě a uvěřitelně. Včeliččin osud mě vpravdě dostal a je mi smutno z pomyšlení, že toto se opravdu děje v našem moderním jednadvacátém století. Hvězdu dolů dávám za uspěchaný konec.
Skvělá kniha! Originální příběh a rychle se čte, díky levným knihám měla i příznivou cenu. Oběh hlavní hrdinky sympatické, ALE přijde mi, jakože autor chtěl upřednostnit ženy, asi možná nějaký feministický záchvat, a asi na to moc tlačil. Oba mužští protagonisté mi přijdou slabí. Ale stejně, daleko se to překousnout... skvělá kniha.
Nejlepší kniha co jsem četla za poslední dobu. Donutila mě přemýšlet a dala mi odpovědi k problematice dnešní doby. Doporučuji.
Hned na začátku musí uznat, že i když byla kniha koupena v Levných knihách, tak se jedná o velice dobré čtení... Zápletka je zajímavá a opravdu mě bavila... Jen se tato kniha nečetla úplně dobře a trvalo mi delší dobu ji dočíst... Taktéž jsem byla zklamaná z konce, který podle mě mohl být rozhodně napínavější...
Kniha mě už začátku mě vtáhla a neustále jsem čekala, kdy se konečně dozvím TO, co je tak spojilo. Až jsem se k tomu dočetla, trošku jsem byla zklamaná, protože jsem čekala větší a dalo by se říct až brutálnější setkání dvou hlavních hrdinů. Jinak mě kniha velmi zaujala, bavila a byla velmi čtivá.
Úžasná kniha! Myslím, že Shakespeare může pochvalně pokyvovat hlavou, jaký mu doma vyrostl nástupce. Psychologické drama, které se dramaticky netváří. Ale je. Až thriller. Jedna z nejsilnějších knih, co jsem v posledních letech četla. Řadím ji ke Stínu banyánu a Lovci draků. Přečetla jsem ji za jeden den. Je totiž psána tak svěžím jazykem a tak živě, že vás nepustí ani na chvilku. Přesto jsem musela dělat přestávky a jít se nadechnout. Napětí graduje, najevo vycházejí další podrobnosti. Nic neprozradím, ale když dojdete např. ke scéně na nigerijské pláži, kde dochází k souboji zbabělého sobectví a obětavého hrdinství, vhání vám slzy do očí. Navíc, tohle není nějak moc vymyšlené, obávám se, že se TAM odehrávají daleko horší věci. Jen jsme si na ně zvykli ve zprávách a je to daleko. Celým románem se jako ta pověstná červená nit táhne sdělení, že před svědomím se utéct nedá. A o svědomí to vlastně celé je. Takže - dala bych 6 hvězdiček, kdyby to šlo. Kniha je plná nenásilného moudra a ústy Včeličky nám svět ukazuje v docela jiném světle.
Zprvu se mi Včelička četla docela dobře, zvlášť první dvě kapitoly, které na střídačku vypráví ileagální uprchlice z Nigérie Včelička a londýnská novinářka Sára. Již z prvních vět knih je jasné, že jejich příběhy se protnuly nějakým zásadním způsobem a postavy se zdají být hodně zajímavé. Čtenář je tak napjatý, co se vlastně stalo. Kupodivu samotné odhalení pro mě nebylo tak šokující, jak jsem očekávala a to především proto, že čím víc jsem četla, tím víc mi příběh přišel vykonstruovaný a nelogický. Už základní konflikt si myslím, že v normálním světě se buď vůbec nemůže stát, případně dopadne daleko hůř. Autor promlouvá v ich-formě ústy dvou žen a z jeho vyprávění jsem měla pocit, že si řeší problémy s ženami vlastními, protože například Sára se chová dost hrozně. Obě mužské postavy jsou zase přehnaně změkčilé, neseběvědomé, slabošské. A Včelička na svůj velice mladý věk je pak až přespříliš moudrá. Po úvodním zaujetí mě už pak celou dobu čtení napadala jen samá proč a jaktože. Kniha byla dost nereálná a opravdu mě nepřesvědčila. V některých místech to bylo jedno velké COŽE?
Po dočtení téhle knížky jsem zírala hodinu do zdi , tenhle příběh mě opravdu hodně vzal.Smutné ale super knížka
Štítky knihy
Afrika ženy humor anglická literatura globalizace společenské rozdíly Nigérie britská literatura morální dilemaAutorovy další knížky
2017 | Všem statečným se odpouští |
2012 | Včelička |
2006 | Žár |
Nechápu nízké hodnocení této knížky. Já jsem byla nadšená.