Ve sněhové závěji

Z tmavomodrého zimního nebe září měsíc a třpytí se miliony hvězd, keře a stromy stojí tajemně a tiše jak obrovské studené krystalové květy - bez barvy, bez vůně - ale přece krásné. To je čas zimy, čas vánočních svátků. Jiné příběhy, v jiné době, ale přece ve své podstatě tak podobné těm dnešním. Stejně mrazí, stejně zahřejí, stejně nám umí otevřít srdce. Tak nám je předkládají oblíbení autoři první poloviny minulého století.... celý text