Ve snu ve snu snil jsem sen
Lawrence Ferlinghetti (p)
Obsáhlý výbor z básnické tvorby předního amerického básníka, žijící legendy a ikony San Franciska Lawrence Ferlinghettiho (nar. 1917). Sbírka shrnuje Ferlinghettiho tvorbu z let 1955 - 2011 ve všech jejích podobách: od lyrických, snových a imaginativních básní, přes jazzové improvizace, halucinogeny inspirované texty, sugestivní pamflety a letáky až po ironické, satirické a nezastřeně politické básně a poetická pásma. Výbor představuje tohoto básníka ulice, "sólového tragika", jako zasvěceného průvodce poválečnou kulturní historií USA. Kniha obsahuje básně známé z překladů Jana Zábrany a v překladu Luboše Snížka i básně v češtině vycházející zcela poprvé. Kniha vychází s finanční podporou Velvyslanectví Spojených států amerických v České republice.... celý text
Přidat komentář
Moderní poezie je próza.
Citace:
"Ve snu, ve snu snil jsem sen
o realitě existence
uvnitř hlavního počítače
kterýmž je vesmír
v němž Šíp Času
letí oběma směry
zakřiveným prostorem...
"Báseň musí zpívat a vzlétat s tebou, jinak je mrtvým holubem s prozaickou duší."
Buď okem mezi slepými.
Přiměj svou mysl kroužit kolem srdce vlastní cestou.
Je-li třeba báseň vysvětlit, jedná se o chybu v komunikaci.
Nebuď otevřený tak, abys ztratil mozek.
Hledej trvalé v pomíjivém a prchavém.
Vymačkej nové víno z hroznů hněvu.
Nenič svět, nemáš-li něco lepšího, čím bys ho nahradil. "
Hm, zajímavé.
Zdálo se mi, že jsi trochu Čech
a necháš nás poslouchat svůj ryzí zpěv
než vypluje napovrch, jak umě blafuješ (k radosti těch)
v nichž pravda a lyrika vzbuzuje hněv
Zas ztratil se zpěvný pták – děs, panika, spěch
nadšeně proletěl prý lípou jen
to když jsem ve svém snu snil krásný sen
zdálo se mi, že je trochu Čech…
Tím, co nejvíce charakterizuje tuto sbírku a nejspíše i Ferlingettiho vůbec, je svoboda. Jak svoboda myšlenková tak i svoboda stylu a formy. Ferlinghetti je ve své fantazii a myšlenkách svobodný natolik, že na první pohled jeho veršoprózoúvahy nedávají příliš smyl a připomínají spíše zápisky zfetovaného blázna, kterým také nejspíš byl a možná stále je. Toto dílo vyžaduje alespoň kousek podobného uvažování a fantazie k pochopení jeho části. Pokud toto dokážete, zjistíte, že Ferlinghetti je génius fantazie a umění vyjádřit pocit a myšlenku.
Skvělá je jeho kritika společnosti,především té americké. Tohoto člověka by měli američané uctívat jako šiřitele demokracie a svobody, protože na rozdíl od prezidentů, které si zvolili, k šíření demokracie nepoužívá bezpilotní letadla a kulomety.
Pokud toužíte poznat Ferlinghettiho zblízka, pak je tento obsáhlý výbor pro vás. Se zálibou jsem pozoroval, jak se básník vyvíjí - sbírku po sbírce - po celý život. Knihu jsem četl velmi dlouho a prokládal ji jinými knihami, abych byl schopen vstřebat okolo tří set stránek básní.
Pro mě osobně zůstane nejmilejší jeho první a druhá sbírka, tedy: Obrazy zmizelého světa a především Lunapark v hlavě, jehož první báseň je možná moje nejoblíbenější vůbec
(Na Goyových nejlepších obrazech
se nám zdá že vidíme
lidi tohoto světa
právě ve chvíli
kdy poprvé dostali titul
„trpící lidstvo“).¨
Další, které mám opravdu velmi rád: Startuji ze San Franciska, Postranní cesty na daleká místa.
Lawrence je opravdu jiný beatník, pokud jím vůbec je. Myslím, že není. Ferlinghetti je feťák svojí vlastní imaginace, možná jedné z nejlaskavějších v literatuře 20. století. Jeho zpěvní ptáci odlétají do světa a distribuují mír.
Řekl bych, že po sbírce Postranní cesty (Back roads to far places), kde se nachází i báseň o Nanaovi, se tak trochu vyčerpává, a jak tomu tak bývá, opakuje se a recykluje, alespoň jsem z toho měl takový pocit, přesto pro mě zůstává mým oblíbencem. Jeho básně mají duši, skutečně v nich propojuje něco evropského, co sahá až k renesanci, se současností. Ferlinghetti je most a kontinuita mezi naší identitou a minulostí.
Jedna z posledních sbírek: Jak namalovat slučení svit, dokazuje, že Lawrence se vrátil do formy. Spojil svého ducha a zkušenosti a vzešla z toho velice dobrá sbírka.
V básní po roce 2000 se někdy uchyluje ke kritice establismentu a velice otevřeně (možná tak, jak nikdy) vystupuje proti válce. To mě velmi potěšilo, protože sám mistr sdílí některé mé obavy a názory (např.: současný americký prezident je válečným zločincem). Také si utahuje z mediálního džihádu islamofobů atd.
Abych to shrnul: tato kniha opravdu stojí za to.
Něco naprosto úžasného! Na Ferlinghettiho návštěvu Prahy v devadesátém osmém vzpomínám dodnes. Většinu jeho díla mám v angličtině, co se dalo sehnat, tak v češtině. Jsem hrozně vděčná, že tahle kniha vyšla, protože se jeho dílo může dostat k mnohem většímu okruhu čtenářů a někteří si ho určitě zamilují, jako já. Knihu jsem objevila v knihkupectví náhodou, s otevřenou pusou jsem na ni zírala a odcházela s ní, jako bych si domů nesla poklad. Je to velký výběr z Ferlinghettiho díla, toho renesančního génia, který mě v mých nácti inspiroval na celý život.
Autorovy další knížky
1962 | Lunapark v hlavě |
1987 | Horoskop orloje |
1984 | Čtu báseň, která nekončí |
1967 | Obeznámeni s nocí |
1995 | Nahý anjel – antológia beatnickej poézie |
Výborny výbor básní budhistickeho anarchysty Lawrence Ferlinghetyho létos by se autor dožil 105 let. Jeho básně jsou pořád aktuální zvlášt ty co psal proti vykořisťování přírody 3 světa a proti valkam a jiného útlaku co nám přináší současný kapitalismus.
Velmi aktuální basen
Počet obyvatel exploduje a slunce nosi tmavě bryle a oblaka mají kalhoty.
Třetí světová válka bude proti 3 světu protože hordy bezdomovců zaplaví svět a slunce slunce někam odnáší mrak'
A každé etnikum se hlasitě domáhá své etnicity.
A slunce kalní a temni a stařec na měsíci co býval negatigem slunce skrývá svou tvář do mraku a ten již někam odnáší.
A nová studená válka je válkou s velkým Bohem kompjuterem a její Matrou je dzej rám rám cd room dzej rám na internetech nebo ounternetech v obrovském Mystickem prázdnu virtuálním vakuu v obrovské bedně sveta
Jeji obrazovka je hnana povely exkurzy tu útočit tu ustoupit kde armády virtuální mají se bit.