Púšťou
Karel May
Ve stínu padišáha / V tieni padišaha série
< 1. díl >
Dobrodružný román od slávneho autora poteší mladých i starších čitateľov. Kara ben Nemsi (na amerických prériách známy pod menom Old Shatterhand) pri púti cez Saharskú púšť spozná verného sluhu a dobrého priateľa Halefa Omara. Spolu sa plavia po Níle, navštívia posvätné Islamské mestá v Arábii i biblické mestá v Mezopotámii. Počas dobrodružných ciest prenasledujú vrahov, usvedčia únoscu, ujdú pirátom, bojujú v kmeňovej vojne, dostanú sa medzi uctievačov diabla...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2014 , Epos (SK)Originální název:
Durch die Wüste, 1892
více info...
Přidat komentář
Na knihách Karla Maye jsem vyrostla. Zeměpis nikdy nebyl mojí silnou stránkou, ale příběhy effendiho Kara ben Nemsího a jeho věrného přítele Hádžího Halefa Omara mi přiblížily Orient velmi zdařile.
Knihy tohoto autora mám navždy spojené s Vánocemi a mým tatínkem. Přestože to byly dárky ,,od něho pro mě", mnohdy jsem na jejich přečtení musela vystát frontu (líbily se totiž jak jemu, tak mojí sestře i bratrovi.)
,,Karlovi, synovi Německa" odolávala v naší rodině pouze maminka.
Začátek série Ve stínu Pádišáha. Zlatá klasika s Karou ben Nemsí a Hádží Halefem. Kdo má Maye rád, bude spokojený jako já. Přečteno už nevím pokolikáté.
Velmi uspokojivé.
Shodou okolností se mi dostal do ruky jako první díl Z Bagdádu do Cařihradu, a tam jsem si řekla: "Co to... Kdo je sakra Halef?" Naštěsí mi došlo, že to má být pokračování něčeho jiného a přečetla si nejdřív Vinnetoua. Musím přiznat, že i když jsem měla některé postavy po přečtení druhého a třetího dílu upřímně ráda, po přečtení celé série si jich vážím mnohem víc :) Kniha se mi moc líbí.
Hodnotím celou sérii. Jako je v Americe Old Shatterhand, je zde Kara ben Nemsi. Stejné vlastnosti, stejný charakter. Tento Kara putuje po dálném východě, páchá dobro a je nesmiřitelný k nepřátelům dobra. Dozvíme se spoustu informací o tehdejším životě různých národů, se kterými se Kara setkal.
Série Ve stínu pádišáha mi v dětství učarovala. Četl jsem ji opakovaně a považuji ji z mayovek za asi nejzdařilejší dílo. S hlavním hrdinou - Kara ben Nemsí - jsem prožíval mnohá dobrodružství v různých částech osmanské říše a obdivoval nejen odvahu, ale i chytrost, s jakou můj hrdina vždy vyřešil všechny překážky a porazil své nepřátele. V prvním díle projede Kara ben Nemsí se svým věrným průvodcem Halefem dalekou cestu od Alžírska přes Tunisko, saharské pouště, Egypt, Arabský poloostrov až k divokým Kurdům v povodí Tigridu - a všude se dostává do různých dobrodružných situací, v kterých mu jde mnohdy o život. Přestože se jedná o čtení pro mládež, rád se k této sérii vracím i v dospělosti a znovu prožívám ony dávné příhody svého oblíbeného hrdiny. 80%
16.12.2016 - čteno popáté
Po indiánkách - mayovkách jsem sahal k orientu s nedůvěrou a chvíli mi trvalo přijít na chuť Halefovi místo Vinnetuovi. Ale postupem času už jsem se vždy těšil na pokračování jejich dobrodružství . Krásné popisy tohoto prostředí mi dodnes pomáhají v orientaci ohledně islámu, kurdů, arabů a turků. Jsou totiž možná lepší než prezentace v dnešních médií.
Knihou Pouští vše začíná a Old Shaterhand - Kara ben Nemsí utíká z Mekky a se svým Vinnetuem - Hadží Halef Omarem začíná pouť Arábií.
Samozřejmě to je dobrodružná kniha - navíc ji nelze hodnotit samostatně, ale jako první díl série. A překvapilo mě, že znalost prostředí a problematiky je zde u Karla Maye na úplně jiné úrovni, než je tomu u jeho knih ze Států. Jistě, dá se tady lecos zpochybnit, ale když jsem měl možnost navštívit místa, kde se série odehrává (např. Galatská věž v Istanbulu, Šot el Džeríd a poušť v Tunisu nebo Černou Horu), měl jsem pocit, že tady ten Karl May musel být. Jak mám poněkud iracionálně rád bondovky, tak mám rád tuhle sérii. Ondřej Neff si jednou dal ve svém poněkud přehnaně oslavném spisu o Julesu Vernem dost velkou práci, aby dokázal, jak je Old Shatterhand/Kara ben Nemsí nereálná postava, jenže to je ve světě literatury a filmu leckdo a onen Bond zrovna na jednom z předních míst. Jenom doufám, že si (byť to asi nehrozí) nepřečte tuhle sérii nějaký řecký nacionalista. Z těch balkánských národů tam shodou okolností Řekové vycházejí skoro nejhůř. A na druhou stranu, jenom díky těmto knihám vím, kdo jsou to Kurdové, Jezídové a nebo co je základem islámu a čím se liší sunnité od šíítů a proč se mají tak "rádi". A to je i v dnešní době docela cenná deviza tohodle dobrodružství. Škoda, že se už Kara ben Nemsí odebral i s Halefem na věčnost. Oni by si s tím Islámským státem už nějak poradili.....
Vynikající série, umocněná i krásným zpracováním vydavatelství Olympia. Krásné kresby Gustava Kruma vystihující atmosféru.
Pro všechny díly platí, že popisy ušmudlaných Turků, Arabů, či Balkánců, prostě všech lenivých synů Orientu, patří k tomu nejvtipnějšímu z pera Karla Maye vůbec.
1) První díl Pouští začíná několika samostatnými epizodami v Tunisku a Egyptě uvádějícími do děje pozdější padouchy, pak už se děj ale usazuje a začíná běh napříč Arábií, Old Shatterhand - zde Kara ben Nemsí prchá z Mekky, jeho průvodce Hadží Halef Omar je vtipný chlapík a skvělý a neohrožený ochránce, Šejk Muhammad Amín důstojný představený kmene Haddadů, Ajša z kmene Atejbů podmanivá a ojedinělá, ale kdo mi učaroval nejvíc? Sir David Lindsay! Je dokonalý. Pravý Angličan, vědom si své britské převahy nad okolním světem. Neumí kváknout ani slovo jinak než svou mateřštinou a je tak na Kara ben Nemsího odkázán, když ale ví, o čem je řeč, pak je stejně odvážný, duchaplný a schopný jako Kara ben Nemsí. Není v jeho stínu ale vedle něj, skoro jako na západě Vinnetou. A především je Lindsay naprosto nad věcí, protože co jsou všechna nebezpečí proti vášnivé touze vykopat a věnovat britskému muzeu fowlinbulla (asyrského okřídleného býka) Bez motyčky ani krok :-)
2) Druhý díl je pro mne asi nevtipnější a nejlepší z celé série. Putujeme divokým Kurdistánem. Dokončuje se příběh Alí beje a jeho Jezídů (v souvislosti s jejich genocidou islámským státem r.2014 jsem o nich slyšel poprvé a zde je Karel May krásně popisuje a chválí před 150 léty aniž vytáhl paty z Německá - smekám). Podstatná část knihy nás zdrží v Amadíí u báječného Selima Agy a jeho květiny Mirsely. A když ji opustíme dosahuje dokonalosti sir Lindsay při lovu na medvědy. V nebezpečném okamžiku nezaváhá ani na okamžik! Zajetí, boj, horkokrevní svobodní Kurdové a jejich hrdost i krvavá historie a nakonec duch jeskyně (stařenka jejímž předobrazem byla Mayova babička), který vše napraví. Tady by to celé mohlo končit.
3) Ve třetím díle musíme zpátky z Kurdistánu a do Bagdádu (a dál do Cařihradu), to je opravdu přes světlé chvilky nejtemnější díl. Loučení navždy s některými postavami (Muhammad Amín či Peršan Mírzá) a s jinými dočasně. Všude zaostalost, krevní msta, špína, beznaděj, mor. Velmi sugestivní popis. Jediné co člověka těší, když se morem nakazí i Kara ben Nemsí a Halef, je vědomí, že oni se z toho jako vždy vylížou :-) a cesta povede dál. Zjevují se tu totiž padouši Ibrahim Ma'múr a Armén Barúd el Amaza z prvního dílu a cesta vede do Cahřiradu a dál na Balkán. Ještě v Sýrii, pod velkolepými troskami starověkého Baalbeku si Kara ben nemsí povzdechne: "Jaký to rozdíl mezi pokolením, které zvládalo tak mohutnou hmotu, a tím, které opírá své ubohé chýše o zdi trosek!" Mluví mi z duše.
4) Na Balkáně začíná tak trochu onemaneshow Kary ben Nemsího. Halef tropí hlouposti, dva noví druhové jsou méně výrazní a tak je vše na Mr.Karovi. Charakteristika tučného taškáře Bošaka i dalších nutí k smíchu. Vedle moudrých biblických výroků z úst Kary hluboce pokýváte hlavou nad hodným synem knihkupcem Alím: " Vzývám Všemohoucího, aby mi otce ještě dlouho zachoval. Otce a matku máme jen jednou. Zemřou-li, pak vezme hrob dítěti to nejdražší a žádný člověk na světě už s nám pak tak dobře a pravdivě nesmýšlí.“
5) V zemi Škipetarů se pokračuje ve stejném duchu jako ve čtvrtém díle. Stejně jako v něm mi chybí velkorysý sir David Lindsay. Výrazným nepřítelem se stává falešný světec a žebrák v jedné osobě Mübarek, který Karu benNnemsího nenávidí celou svou černou bytostí, přesto je to na neomylného Almána málo. Kara zvládá vše i s vyvrknutým kotníkem, což je jediné zranění, které si sám způsobí v jinak snadném boji s padouchy Alacyi. Vše směřuje k Žutovi.
6) Vyvrcholení a závěr série. Halefovo mlsání, lov na medvěda, likvidace nepřátel v soutěsce, pak strhující přemožení Peršana Žuta, a vypořádání se s vrahem Hamídem ela Amazou z prvního dílu. Znovu se setkáme s Lindsayem, byť z něho zde dělá autor trochu nešiku, což mne maličko mrzí. Loučení je nostalgické a Halefův závěrečný dopis Karlovi do Německa moudrý jako ponaučení staroegyptského mudrce: „Buď vždy spokojen a nereptej! Buď vždy ctnostný a vyhýbej se hříchu a zločinu! Buď vždy střídmý, skromný, ochotný a varuj se opilství!“
Má nejoblíbenější série z mládí. Jako dnes vidím, jak jsem se poprvé začetl do knihy a úplně jsem propadl jejímu kouzlu. Pro mě osobně je tato série nejlepší z toho, co K.May napsal.I když... V zemi Mahdiho taky nebylo špatně... ;-) Jen by mě zajímalo, jestli ještě dnešní mládež takovéto knihy čte. Byl bych rád, kdyby si ji třeba můj syn přečetl, ale zatím vítězí Harry Potter, nebo Doktor Proktor. :-) Ale uvidíme, také mi to chvíli trvalo, než jsem tyto knihy pro sebe objevil...
První díl se mi líbil moc. Skvělý popis krajiny a lidí. Zvyklosti, náboženství, dobré i špatné události. A do toho všeho vkročí sympatický Kara, který musí všechny nějak usměrnit, zachránit, popohnat, usmlouvat sem tam příměří....Super čtení, skoro by se dalo říct více pro dospělé, než pro děcka
Tuhle knihu nelze hodnotit zvlášť, ale jako součást celé série. Myslím si, že společně s Vinnetouem se jedná o zlatý autorův počin. Jedno napínavé dobrodružství střídá druhé a třetí a vše nakonec spěje k velkému vyvrcholení. Kara ben Nemsí se jeví jako lidský a téměř nepřemožitelný hrdina, který se dokáže svou chytrostí a silou dostat z jakékoliv šlamastyky. Navíc má celá série i vysoký morální kodex.
Předloni jsem celou sérii přečetl devětkrát. Letos jsem dostal darem kus solné krusty Šot el Džerídu, kde dobrodružství začíná. May je neuvěřitelně dobrý stylista, od kterého by se mohla (a měla) učit většina současných autorů thrillerů. A morální kodex Old Shatterhanda, zde ovšem Kary ben Nemsího, ten je skutečně hodný následování. Chybu dělá ten, kdo mayovky odbývá jako jenom pro děti, nebo jenom dobrodružné... kdepak! „Nepohrdej příště cizincem jen proto, že je cizinec. Dobrý člověk je tvým bratrem, i když není z tvého kmene. A zlý a zrádce zůstane zlý a zrádce, i když se narodil pod tvým stanem. Příště suď lidi podle činů a měj jedno slovo pro všechny, ať jsou to Targiové, Arabové nebo Frankové. Pak teprve budeš vskutku velký šejk.“
Autorovy další knížky
1969 | Syn lovce medvědů |
1971 | Divokým Kurdistánem |
1970 | Pouští |
1968 | Černý mustang |
1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
2018/31
Mayovka. Tak co jiného, než "úžasné" se dá napsat, že... Jen by to místy chtělo víc akce a méně popisu, ale to už by člověk asi chtěl moc. :)