Ve stínu Říše
Boris Hokr , * antologie , Leoš Kyša
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356874/bmid_ve-stinu-rise-7mE-356874.jpg
4
226
226
I více než sedmdesát let po skončení druhé světové války tvoří třetí říše a vše s ní spojené nedílnou součást naší historie, ale také popkultury. Dokonalí padouši, slizcí gestapáci, hororové obrazy koncentračních táborů, brutální řežby na bitevních polích od Atlantiku po Pacifik, od Evropy přes Afriku po Asii…, ale i bláznivé černé komedie nebo svérázné městské legendy. Jen máloco kdy podnítilo tolik rozmanitých příběhů. Málokdo dokáže představovat tak dokonalé bezcharakterní zlé postavy nebo naopak terče parodie a posměchu jako nacisté. Právě proto jsme dali nacisty na hraní těm nejlepším spisovatelům a spisovatelkám domácí fantastiky napříč generacemi. Připravte se na popkulturní blitzkrieg, jaký jste ještě nezažili! Obsah: První část - Boj začíná Oni (Markéta Klobasová) Opona padá, hra skončila (Julie Nováková) Jitro po zlé noci (Tomáš Bandžuch) Dým nad Mnichovem (David Šenk) Druhá část - Boj zuří Dos grojse genereraj (František Kotleta) Tenkrát na Ukrajině (Pavel Fritz) Ahaswehrmacht (Petr Stančík) Meyrink (Petr Schink) O lidském dobytku (Roman Bureš) Chlad věčnosti (Jakub Mařík) Dokud nás smrt nerozdělí (Míla Linc) Část třetí - Boj nekončí... Argentinské probuzení (Jan Kotouč) Digimengele (René Vaněk) Stroj na výrobu havranů (Petra Lukačovičová) Na vlastní kůži (Kristina Sněgoňová) Jediný člověk (Lucie Lukačovičová) Nacimars (Dan Černý)... celý text
Přidat komentář
Áno, nájdu sa tu aj slabšie poviedky ale väčsina je nadpriemer a pár ich stojí za prelúskanie celou touto bichlou.
Poviedka ktorá sa mi čítala hrozne ťažko bolo Argentinské probuzení, hoci ona ako jediná mala príbeh, ktorý by sa dal označiť za hlboký, avšak autor nepíše moc dobre (minimálne táto poviedka mi prišla byť napísaná na silu.
Stroj na výrobu havranů bol zaujímavý avšak okrem jedného hákoveho kríža do tejto zbierky podľa mňa nepatrí.
Poviedky čo musím vyzdvihnúť sú: Tenkrát na Ukrajině, Digimengele a osobne som si pošmákol aj na Meyrinku.
Nacimars hoci absolútne plytký, bol výborným zakončením tejto antológie a áno zasmial som sa pri ňom najviackrát (možno trošku menej než pri Digimengele ale aj tak som v tejto zbierke očakával hlavne ponuré poviedky, no je fajn mať aj niečo čo sa neberie tak vážne.
Za mňa 4*.
...."Názorně ti předvedu, Sáro," řekl, "jak se bourají svině."
Sára našpulila rty a dala si ruce v bok.
Klobásy měly ještě pikantnější chuť než obvykle a masa v nich bylo po dlouhé době o trochu víc...............Díky prodeji Nazipárků -jak jim Kadlec tajně říkal -se podařilo poněkud vylepšit obchodní bilanci podniku, a tak se Kadlec odhodlal a v prosinci 1932 uspořádal konečně svatbu se Sárou (DÝM NAD MNICHOVEM)
...."Ty vole, co je to za člověka?" vyzvídal jsem u Felixe.
Samozřejmě česky. Náš rodný jazyk evidentně nikdo z vojáků v náklaďáku neznal. Ověřil jsem si to snadno - když nám pomáhali nastoupit na krytou korbu auta, vysvětlil jsem jim, že jejich matky jsou coury, které si to v Reichu rozdávají s francouzskými zajatci, zatímco jejich otcové hnijí někde u Stalingradu. Ignorovali mě tak dokonale, jak může jenom někdo, kdo nerozumí ani slovo z toho, co jsem řekl.......(DOS GROJSE GENARENAJ)
...Hlášení
Herr Obersturmbannführer,
k dnešnímu dni 12. prosince 1941 máme všechny předkožky (až na jednu) na svém místě a drží jako židovská víra. Tou jedinou vyjímkou je Icik Rosensturm, jemuž praeputium omylem spolkla místní prostitutka při hudrování pelikána.
Mudr. Kohnstein, plukovní lékař (AHASWERMACHT)
Vůdce mi uložil, abych vám sdělil, čím jej pověřila Prozřetelnost.
Naše drahá vlast, právě nyní, v nejosudovější okamžik své historie, musí udělat kopernikánský obrat, který ji posune na novou, světlejší dráhu. Z egocentriků se stáváme excentriky. Z ideologoie národního socialismu konvertujeme k judaismu.
Ano staly se přehmaty. Dokonce omyly. Ale teď nastává nová éra vzájemné tolerance a spolupráce Árijců se Židy, ze které vzejde nová, nadlidská rasa zvaná Arijudentum.
S okamžitou platností se ruší Norimbersé zákony a koncentrační tábory se mění v zotavovny. Třetí říše dnes skončila, ať žije ta čtvrtá.
Salom Hitler!
Závěr projevu ministra propagandy Josefa Goebbelse
na mimořádném sjezdu NSDAP
Norimberk, 2. ledna 1945 (AHASWERMACHT)
...až na dvě povídky super čtení
Kniha, která se skládala hlavně z povídek ... některé byly skvělé jiné méně, ale převládá hlavně ta kladná stránka ...
Nejvíc se mi líbily povídky prostřední části. Za mě nejlepší Tenkrát na Ukrajině, Dos grojse genarejaj, O lidském dobytku a Chlad věčnosti.
Povídky Stroj na výrobu havranů, Meyrink, Jediný člověk mě moc neoslovily.
Viz mé komentáře u jednotlivých povídek.
Tak tohle byla jednoduše pecka. Knížku jsem si vychutnala stejně jako Ve stínu apokalypsy, možná je dokonce ještě o něco lepší. Jako nejlepší kousky mi přijdou O lidském dobytku od Romana Bureše (ale Nemesis v Apokalypse je teda mnohem lepší!), Tenkrát na Ukrajině od Pavla Fritze a Digimengele od Reného Vaňka. Obecně tady není moc zlých povídek, každá má něco do sebe, je vidět, že si editoři dali opravdu záležet. Nesedly mi vlastně jen povídky od sester Lukačovičových, Jediný člověk a Stroj na výrobu havranů, obě byly takové nemastné, neslané. Úplně mimo můj vkus byl Meyrink od Petra Schinka, to mi přišlo až moc nepřehledné a nuceně na efekt.
Vypusť na svět duši Josefa Mengeleho,
nebo se zítra my všichni tři,
jak tady společně sedíme,
necháme pokřtít.
(DigiMengele)
Nacisti a fašisti jsou věčné téma, tak už to bývá. Dlouho jsem přemýšlel o tom, zda sbírku koupit nebo ne. Nakonec rozhodlo pár skutečností. Mám rád lidi z redakce Epocha a fandím mistru Kotletovi. Myslím, že to jsou dost pádné důvody koupit si sbírku povídek, když vlastně povídky nemáte rádi. Jenže někdy je opak pravdou a po dopsání komentářů k této sbírce budu mít na Databázi knih více komentářů k povídkám než ke knihám. No a pak mi věřte.
Citát: Kurva....takhle si poslední slova před smrtí nepředstavoval. (Oni)
Možná vás při přečtení názvu této antologie napadne, to co mě, ale věřte, není to pravda. Sice jména František Kotleta a Boris Hork by měla zaručit určitou kvalitu sexu, smrti a ss-manů, ale když si přečtete jména spisovatelů, kteří do této sbírky přispěli...no někdy jsem až žasnul. Ale na druhou stranu mi sedí jména jako je Jakub Mařík, David Šenk nebo ségry Lukačovičovic – ti a gestapo? To bude zajímavé. Zdi a prostředí těchto spisovatelů jsou tak trochu někde jinde a tak jsem byl zvědav, jak jim to půjde.
Citát: S rukama v poutech se hajluje blbě. ( Dos grojse genereraj)
Pan Kotleta zde opět potvrdil, že je v dnešní době Alfou. Nejen, že má před svou povídkou úvod, jako ostatně každý spisovatel, který přispěl do této sbírky, ale on má dokonce Doslov. Což nemá nikdo. Prý miluje doslovy a nesnáší úvody. Jak to napsal v úvodu.
Citát: Zemřel jsem za vás, dejte mi alespoň pivo! (Meyrink)
Avšak musím přiznat, že námět Říše v sbírce mě tak trochu falešně svedla někam jinam. Vůbec jsem nečekal, že velké procento povídek bude mít duchařský námět. Jako by se spisovatelé báli použít něco víc mystického, než jsou jen duchové. Vlastně i námět jednoho z tvůrců, pana Kotlety je ve své podstatě taky „jen“ duchařina.
Citát: Při pohledu na pěkný zadek, jedno číslo navíc nezabije. (O lidském dobytku)
Následují povídky v takovém pořadí, jak jsou vloženy do antologie. Jejich hodnocení, které bylo vždy za jménem spisovatele, který jakou povídku napsal, jsem zabělil. Pokud chcete vědět, jak jsem hodnotil, klikněte na následující odkaz. To je rozkaz – schnell!!!!
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261
Část první: Boj začíná
01 – Oni …..Markéta Klobasová
02 – Opona padá, hra skončila …..Julie Nováková
03 – Jitro po zlé noci …..Tomáš Bandžuch
04 – Dým nad Mnichovem …..David Šenk
Část druhá: Boj zuří
05 – Dos grojse genereraj …..František Kotleta
06 – Tenkrát na Ukrajině …..Pavel Fritz
07 – Ahaswehrmacht …..Petr Stančík
08 – Meyrink …..Petr Schink
09 – O lidském dobytku …..Roman Bureš
10 – Chlad věčnosti …..Jakub Mařík
11 – Dokud nás smrt nerozdělí …..Míla Linc
Část třetí: Boj nekončí
12 – Argentinské probuzení …..Jan Kotouč
13 – DigiMengele …..René Vaněk
14 – Stroj na výrobu havranů …..Petra Lukačovičová
15 – Na vlastní kůži …..Kristýna Sněgoňová
16 – Jediný člověk …..Lucie Lukačovičová
17 – NaciMars …..Dan Černý
Citát: Člověk bez bohů má v srdci pustinu. (Stroj na výrobu havranů)
Po prvních dvou povídkách jsem si myslel, že to nikdy nedočtu. Ty mě opravdu nechytli, ale pak se to začalo zlepšovat a některé povídky byli opravdu hodně povedené, vypíchl bych Digimengele, to bylo opravdu hodně povedené. Celkově mě ty povídky ze třetího období bavili asi nejvíc. Snažil jsem se ohodnotit každou a knize dát průměr, což díky nepovedenému začátku stačí na 3 hvězdičky a tak nějak to asi bude i pocitově.
Líbil se mi námět sbírky: kombinace tématu nacismu s mystikou a tajemnem. Z vážnějších povídek mě nejvíc nadchly: O lidském dobytku, Na vlastní kůži, Argentinské probuzení a Dos grosje generaj. A z těch odlehčenějších nebo komických: Ahaswehrmacht, Digimengele a Dým nad Mnichovem. Naopak vůbec jsem nepřišla na chuť povídkám: Meyrink, Jitro po zlé noci, Opona padá, hra skončila a Stroj na výrobu havranů.
Tato povídková antalogie mě nadchla svým námětem, třetí říše s prvky mystiky, skvělá volba. Výběr autorů se povedl, až na jednoho autora, kterého mám rád a jehož povídka byla bohužel slabší, mi přišli povídky velmi dobré a některé by si zasloužili i celou knihu. Kdo má rád téma druhé světové války a fantasy, nesáhne vedle.
Nemám povídky rád, většinou když jsou dobré, tak jsem zklamaný, že to nepokračuje dále. Když jsou blbé, tak mě nebaví jak jsou dlouhé. V této knize je od každého kousek. Jako celek to vcelku funguje.
Výborné povídky, některé více, jiné méně, ale všechny s výbornou atmosférou, bí(ý ;-)t nácky je prostě pr..ča!
Jedna hviezdička za dobrý nápad a vydarenú obálku, druhá za možno dve dobré poviedky (Tenkrát na Ukrajině od Pavla Fritza a O lidském dobytku od Romana Bureša) z celkovo 17 priemerných a podpriemerných. To nie je ktoviečo na takú ambicióznu knihu. Alebo som od toho len jednoducho čakal trochu viac než poviedky balansujúce z môjho pohľadu na hrane nudy, nezáujmu ich vôbec dočítať a nie vždy vhodnej grotesky.
Inu proč ne. Zajímavé téma zpracované z mnoha úhlu. Jednou silněji, jindy slaběji. Tak je tomu konec konců u každé povídkové sbírky. V mých očích převládali špíše dobré či přímo skvělé nad těmi, co mě výrazněji neoslovily.
Argentinské probuzení, Chlad věčnosti, Dos grojse genereraj,Tenkrát na Ukrajině jsou asi povidky, které bych nejvíce doporučil čtenářské obci.
Ale i zbytek si urcitě najde své příznivce. Tato kniha je dalším důkazem, že i u nás je naštěstí spousta mistrů svého oboru, jejichž práce oblaží duši čtenářovu.
Přiznávám, že toto není můj šálek čaje. Líbila se mi jen jedna povídka: Na vlastní kůži.
Nemá rád antalogie, než se příběh pořádně rozjede, tak je většinou konec. Navíc tato antalogie je dost obsáhlá a tak se tato bolest objevuje o to víc. Jako vždy, některé povídky jsou výborné, jiné slabší. Na druhou stranu musím uznat, že si děj všech pamatuji, i když jsem knihu četl přes měsíc. Nejlepší povídka je O lidském dobytku, rád bych si přečetl z tohoto příběhu mnohem víc.
Kniha není ani tolik Ve stínu, jakože spíš vrhá stín na všechny ostatní knihy s nácíčky (včetně Kocoura Mikeše). Do sbírky už snad chybí pouze Kulhánkova legendární povídka "Tak teda Heil Hitler, ty svině!"
Je těžké hodnotit tolik příběhů od tolika autorů jako celek. Rád bych ale vyzdvihnul zejména Romana Bureše (nevadilo by mi setkat se s jeho postavami ještě někde jinde, povídka jim je malá) a Frantu Kyštletu. Skvostní byli také RednexNazis od pana Vaňka!
Až na tu neuvěřitelnou pořizovací cenu je to perfektní počin!
Skvělý počin od Epochy a od editorů. I když mi některé povídky nesedly, tak musím nezaujatě říct, že sborník jako takový je super.
Jednotlivé povídky bych hodnotil takto:
Oni - 4/5 Slušná povídka na rozjezd, dotýkající se nazi tématu jen okrajově. Velmi čtivá, navnadila mě na další čtení.
Opona padá - 5/5 Paráda, skvělá duchařina na pozadí reálné historie.
Jitro po zlé noci - 5/5 Nejlepší povídka první části. Alternativní historie, skvěle psané. Určitě si musím od Bandžucha přečíst i něco dalšího.
Dým nad Mnichovem - 4/5 Zajímavý námět, ovšem něco mi tam chybělo a už jsem vyhlížel další povídku.
Dos grojse genareraj - 5/5 Klasický kotleta. Nářez od počátku do konce.
Tenkrát na Ukrajině - 4/5 Duchařina z východní fronty. Po Kotletovi ovšem trochu slabší kousek.
Ahaswehrmacht - 2/5 Totální nepochopení tohoto úletu. V jiných komentářích vidím, že se povídka líbila, ale já jí prostě nerozumím.
Meyrink - 5/5 Po předchozím průseru další kousek, který mi spravil náladu. Dovedl bych si toto téma představit jako samostatnou knihu, kterou bych si rád přečetl. Určitě si přečtu i něco dalšího od Schinka.
O lidském dobytku - 5/5 Jízda pokračuje, další skvělá povídka, kterou by šlo rozvést na delší formát.
Chlad věčnosti - 5/5 Další duchařina, tentokrát ve službách britské tajné služby. Povídka, která má spád, perfektně se čte a baví od začátku do konce.
Dokud nás smrt nerozdělí - 4/5 Slabší závěr druhé části. Předvídatelný děj, ale stále velmi slušné a čtivé dílko.
Argentinské probuzení - 5/5 Paráda, špionážní povídka, která by opět šla přepsa na celou knihu, kteoru bych si s chutí pečetl.
Digimengele - 5/5 Další úlet, oproti Ahaswehrmachtu ale skvělý. Meinkampfcraft je geniální.
Stroj na výrobu havranů - 3/5 Neznám předchozí povídku, byl tedy trochu problém se zorientovat v ději, hlavně odkazy na minulost nedávaly smysl.
Na vlastní kůži - 5/5 Super nápad, deníková forma a úžasný závěr.
Jediný člověk - 4/5 Kratičké dílko, které na jednu stranu bavilo, na druhou úplně nenadchlo.
Nacimars - 5/5 Poslední úlet a to parádní. Zajímavá je opět netradiční forma vyprávění a černý humor.
Skóre za povídky 4,41, Celkově za knihu se nebojím dát plný počet hvězd.
Závěrem snad jen můhu říct, že se těším na letošní podzim až vyjde u Epochy další sborník Ve stínu apokalypsy věnovaný post-apo povídkám.
Štítky knihy
alternativní historieČást díla
Ahaswehrmacht
2017
Argentinské probuzení
2017
Chlad věčnosti
2017
Digimengele
2017
Dokud nás smrt nerozdělí
2017
Ne, nebylo to ono. Jen prostě průměr. Povídky jsou ošemetné a individuální. Proto se snad nikdy nedostane antologie tolika povídek na 100%. Nejde to! Nejlepší "O lidském dobytku" a "Chlad věčnosti". Nejhorší a to jednoznačně, je příběh, který napsal Tomáš Bandžuch "Jitro po zlé noci".