Ve stínu tibetských klášterů

Kniha je podvod a brak. Nejzajímavější je akademický doslov Dr. Pouchy, obsahující stručnou duchovní historii Tibetu do pol. 20. st.
K obsahu knihy - Jedna z nejhorších knih, co jsem kdy četl (jde o vydání 1948). Špatný překlad, nebo špatný originál :-) Opakovaně tam čtete při popisu tibetských klášterů, že mají zlaté kupole(!). Tibetské kláštery nemají žádné kupole (sférické klenby)! Dále např. výrazy "jeptišky, abatyše" pro buddhistické mnišky je neprofesionální. Termín "jeptiška" je i vnímán hanlivě. Vzhledem k době překladu akceptovatelné, ale kupole ne.
Kniha se skládá z mnoha krátkých kapitol, jejichž obsahem je cca 90% popis krajiny a okolí, 10% nějaký tajemný zážitek nebo událost nějakého zasvěcení, u kterého autor vždy napíše v mnoha obměnám, že šlo o zasvěcení z kterého by Evropané šíleli, ale že o něm nesmí nic říct. Tedy čtete celou kapitolu, jak šel do nějakého kláštera a místnosti, kde se mu dostalo nějakého úžasného nebo strašného zasvěcení či byl svědkem jiných prý pro Evropana neuvěřitelných věcí (aniž by zmínil o co šlo) a nakonec se dozvíte, že Vám nemůže nic říct. A tak je to pořád dokola, kapitola za kapitolou. A to ještě ony zážitky nic moc, vyfantazírované víceméně na základě spiritismu a různé jiné blbosti se tam dočtete. V té době (1.pol 20. st.) frčel spiritismus stejně jako okultismus a esoterismus... což je z knihy silně cítit, že autor byl okultista, zednář a kdovíco všechno.. stačí zagooglit. Tenkrát byly cestopisy o Tibetu in, takový boom a autor se jen pokusil na tom přiživit s trochou znalostí co si o Tibetu nastudoval a zbytek si vymyslel. V oné době tak činili i jiní. Nedoporučuji.
Pokud si chcete přečíst něco autentického o životě tibetských mnichů, výuce v klášteře školy gelugpa v pol. 20. st., doporučuji knihu: Geše Rabten - Život a dílo tibetského mistra meditace.