Večerníčky pro Cassia
Bohumil Hrabal
Sbírka esejů a textů vybraných ze "Sebraných spisů Bohumila Hrabala", svazků 13. a 14. Kritické edice Václava Kadlece.
Přidat komentář
Tak jsem zase jednou vzal na milost Hrabala. Já ho totiž moc nemusím, nějak se do něj neumím začíst. Ke všemu ještě, jsem ani tuhle knihu moc nechtěl, přišla omylem místo Vita nuova; nicméně - heuréka, mě to bavilo. A to dokonce hodně mě to bavilo. Hrabal je tu hodně upřímný (což asi ve všech svých knihách) zároveň mě baví jisto-jistě jistá část smýšlení, jeho schopnost vybrat apriori absurdní okamžik a vypíchnout jej, ještě více zabsurdničit. Zároveň je to hodně hořké, povídání starého muže, kterému toho moc už nezbylo; vyprávění starého spisovatele, který už ani neví, chce-li psát, pochybnosti jim zmítají do poslední chvíle, ale tu a tam vysvitne kousek radosti, happy endu - což mě vlastně potěšilo a sám pro sebe (pro své vlastí psaní) jsem si uvědomil, že ty happy endy jsou někdy důležité a patří i do tzv. vysoké literatury. A tak jsem ho vzal na milost a jsem zvědav, jestli to takhle bude i u ostatních knih, byl bych rád, protože mě svým způsobem vždycky přitahoval a odpuzoval zároveň. Tož tak uvidíme, ale Večerníčky pro Casssia - super, můžu doporučit.
Hrabala mám odedávna moc ráda. Jednak pro jeho českost (kterou možná Moraváci nemohou ocenit), jednak pro vypravěčský styl a humor a jednak, a to hlavně, pro jeho vyslovování mých myšlenek. Ale, co si budeme povídat, chlapi v přechodu jsou prostě ubožáci. Vyhasínání mužství je dohání k extrémům a spisovatelé to řeší hozením svých pocitů na papír. Večerníčky pro Cassia jsou bohužel na mnoha místech chlípným úpadkem, ač předchozí Hrabalovy knížky tak úžasně jiskřily. Kouzelná flétna. Domácí úkoly z pilnosti. Kluby poezie. Listopadový uragan. Kličky na kapesníku. Harlekýnovy milióny. Ponorné říčky. U něho se všechno prolíná a proplétá jak ty ponorné říčky s perličkami na dně. Takže škoda, velká škoda, že muži ke stáru zblbnou z nedostatku sexu. Každopádně ani kvůli tomu na Hrabala nedám dopustit a on si to vyřídil sám se sebou, když na tom nemocničním balkónu zamával holubům...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2000 | Ostře sledované vlaky |
2009 | Postřižiny |
2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
1978 | Slavnosti sněženek |
1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Moje první kniha od Hrabala, kterou jsem vnímala textově, nikoli filmově. A jeho styl psaní mi připadá poněkud umělecký, pro mě hůř stravitelný. Naštěstí jsem to nečetla očima, to bych asi nedočetla do konce. Ale poslouchala jsem výborně načtenou audioverzi v podání O. Kaisera. A to byla lahůdka.
Nicméně tady v hodnocení zohledňuji text a ten samotný byl pro mě prostě příliš český... Možná jsem pochopila díky micha-elle, co mi na Hrabalovi vadí. A sice ta jeho českost. Ač narozený u nás, na Moravě, je jeho text plný takového typicky pražsko-kavárenského ladění, zdá se. Nevím. Není mi to blízké, jako Moravák to neocením. :)