Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/553598/bmid_veci-na-ktere-nastal-cas.jpg
4
1898
1898
Když je rodina hřištěm, kde kope každý sám za sebe… Názorové třenice, tichá agrese, manželská krize, problémy s dospíváním – to vše zachycené bez servítků a z různých perspektiv. Novinka Petry Soukupové opět pracuje s autorčinými oblíbenými ingrediencemi, jenže jak dobře ví jedna z hrdinek románu, foodstylistka Alice, stejně nakonec rozhodne způsob, jakým se to uvaří a naservíruje. Ani Alicino vaření však nezabrání pozvolnému rozpadu její rodiny, pro kterou toho tolik obětovala. Tak to aspoň vidí ona – zatímco manžel Richard, který právě prodělává krizi středního věku, má na věc jiný názor. A jejich dvě děti na prahu puberty? Těm je všechno jedno. Přinejmenším do chvíle, kdy sedmnáctileté soužití jejich rodičů začne připomínat frašku… Přední česká prozaička s bolestnou otevřeností popisuje manželskou krizi, která navždy poznamená životy dospělých i dětí.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Interpreti: Pavel Batěk , Zuzana Kajnarová , Veronika Lazorčáková , Matyáš Valenta
více info...
Přidat komentář
Bylo by to uvěřitelnější, kdyby z jednotlivých příhod neměl člověk pocit, že to jejich manželství a rodinnej život jsou prostě celý na hovno. Všechny kapitoly mají negativní vyznění, jsou plné neporozumění, nesouladu, sobectví a ublíženosti, jenže jestliže spolu ti dva měli vydržet 17 let, nemohlo to prostě celou dobu bejt takhle blbý - autorka ale hezký věci do příběhu nezakomponovala. Proč ne? Možná i proto se mi to tak špatně četlo a postrádalo uvěřitelnost.
Ach jo... tak to jen k tomu závěru. A teď celkově ke knize. Strašně se mi líbila (až opět na tu absenci uvozovek u přímé řeči, ale už mi to vadilo méně než u první knihy) a rozhodně se mi líbila více než "Nejlepší pro všechny". Zase mě mile překvapilo, jak autorka dokázala popsat svět Káji. A některé situace v knize pro mě byly i k hlubšímu zamyšlení.
To, jak autorka nemilosrdně přesně vykresluje každodenní život a realitu, je děsivé, nepříjemné, a přesto podané naprosto geniálně. Příběhu, jakých i kolem sebe v životě můžeme pozorovat plno, dominuje autorčin typický styl, dokonale odpozorovaná realita a střídání perspektiv, které potvrzuje, že bílá i černá mají tisíce odstínů. A že když dva dělají totéž, není to vždycky totéž. Opravdu výjimečný text, který mě vtáhl a pouštěl jen opatrně. Nastavené zrcadlo společnosti, rodinám, vztahům i každému z nás - věc nepříjemná, ale ke zdravému žití nutná.
Při čtení si můžeme položit otázku"Proč se ti dva vzali a měli spolu děti?". Asi proto, že i ti, kteří vstupují do manželství velmi zamilovaní, mohou dopadnout stejně. Kdyby se lidé nemilovali, scházely by nám děti a pestrý život s jejich vychováváním. Na každém vztahu je třeba pracovat. Tento 17ti letý vztah Alice a Richarda, je obrazem mnoha manželství dnešní doby.
Nevěra - pořád opakovaná, byla, je a bude, dokud bude muž a žena.
P.S. velice dobře vystihuje všechny postavy této, skoro běžné , stereotypně žijící rodiny. Dospělých a hlavně sourozenců. Ti, jako všichni, většinou bojují o přízeň rodičů, ale v momentě jakéhokoliv ohrožení drží spolu.
Život je ale příliš krátký. Je dobré žít v toxickém vztahu nebo je lepší jej opustit. Vždy je to na dospělých, jak se k problémům postaví. Děti jsou citlivé a rodiče musí odsunout na druhou kolej svou bolest a ukřivděnost. Můžeme se domýšlet, jak příběh skončil.
Hezky napsané. Manželství Alice a Richarda je vcelku nešťastné, oba mají své chyby. Vím, že takhle žít bych nechtěla.
Do půlky knihy to byla úplná ztráta času. Vůbec jsem nechápala, proč ti dva lidé jsou spolu, jak se mohli vzít, když popis jejich soužití je úplná tragédie. Do toho dvě naprosto rozmazlené , neposlušné děti už snad od narození. Vůbec nechápu , z čeho spisovatelka čerpala. Až když se dospělí rozešli , tak najednou fungovali jako rodina a vše se obrátilo. Konec nekonec, nijaký. Dotčeno a do další knihy Petry Soukupové se asi nepohrnu.
Výborná kniha! Co na to jen říct? Já si z toho beru to, že stereotyp nás prostě nemine... Tohle se v životě děje a myslím, že rozumní lidé se s tím umí poprat. Ne vždy je dobré zůstávat ve vztahu skrz děti a na nevěru se člověk může dívat i jiným způsobem a třeba ji i pochopit.
Opět kniha, která se Petře Soukupové povedla. Stručně a zajímavě vyprávěný příběh jedné rodiny pohledem dětí a rodičů. Sedmnáctileté klidné manželství, kde Richard vydělá peníze, v práci je do večera a je přesvědčen, že dětem se věnuje dostatečně. Témeř čtyřicetiletá Alice má práci, v které je spokojená, zvládá děti i domácnost, u Káji už klepe na dveře puberta a jedenáctileté Lole by ke spokojenosti stačilo, kdyby měla psa. Vyprávění se střídá a prožíváme vše nejen pohledem Alice a Richarda, ale také pohledem dětí. To Petra Soukupová umí moc dobře I když jsou tu dlouhé věty, kde splývá dohromady dialog i vnitřní monolog, lehce se zorientujeme a lépe pochopíme jednání a myšlení členů rodiny. Už nám děti velké, ale ráda jsem si znovu zavzpomínala na jejich dospívání a trápení a i na naše nedorozumění či menší hádky, které se po mnoha letech soužití vyskytují. Také se mi líbí otevřený konec, vždyť ani v životě nemusí být vše uzavřené. Ale stejně by mě zajímalo, jaké by Petra napsala pokračování. Je to dobrý příběh, snad se tu každý někde najde a třeba i zamyslí.
Opět smekám, před pozorovacím talentem autorky! Kolikrát jsem si říkal, jestli mi posledních 15 let nekoukala přes rameno. Z mého pohledu, trefně popsala model dnešní rodiny. Samozřejmě, že nic není černobílé a nemusí to pokaždé končit, tak jako v tomto příběhu. Vsadím se ale, že každej, kdo má ženu a minimálně dvě děti, se v knize najde a chytne se za rypák.
100%
To byla zase nálož :D Na knihách Petry Soukupové mám nejradši styl psaní. Děj, myšlenky, dialogy jedou v takovém pravidelném rychlejším rytmu - cak/CAK/cak/CAK/cak/CAK... V člověku to udržuje nějakou správnou vlnu napětí, která mu nedovolí knihu odložit na příliš dlouhou dobu, takže se do toho pak člověk hezky ponoří a položí. Žádná velká omáčka okolo. Po několika kapitolách jsem si s hrůzou nebo možná spíš s překvapením uvědomila, že při běžných činnostech doma začínám být "nakažená" příběhem a začínám být podobně jako Alice protivná na svého muže :D ("Zajímá ho jen to posraný kolo.") To mě pobavilo... takže zase zpátky na zem a pěkně pečovat o vztahy, zajímat se jeden o druhého, nezapomínat na to a učit to své děti :) Jak "jednoduché", že? :D
Petra Soukupová je moje jistota a stálice a na tuto knihu jsem se opravdu těšila, kromě dětských byla jediná, kterou jsem nečetla. A dostala jsem přesně to, co jsem čekala, příběh všedních dní jedné všední rodiny napsaný poutavým stylem, který ale není pro všechny. Pro mě je však radostí. Tak jako někdo přede mnou jsem se divila, že to Alice a Richard vůbec dali dohromady, ta do očí bijící rozdílnost tam prostě je hned od začátku. Ale když se nad tím zamyslím, tak si vzpomenu na sebe a na svého manžela - v mnoha věcech se rozcházíme, ale naučili jsme se s těmi rozdíly žít a milovat je a samozřejmě ovládáme umění kompromisu. V knize mi byla naservírována defacto alternativní možnost, odstrašující případ. Opravdu děkuji, hodně jsem si od obou postav vzala.
Po prvních kapitolách jsem myslela, že knížku odložím a nedočtu. Nemohla jsem si zvyknout na styl, jakým je kniha napsaná. No, nevzdala jsem to a knihu dočetla. Jsem si jistá, že další knížku už si od stejné autorky nepřečtu. Co se samotného příběhu týče, nemám nic, co bych vytkla, ale ani nic, co bych vypíchla.
Milý román o všedních věcech, kde se zdánlivě nic neděje a přitom se tam stane úplně všechno…
Na počátku mi byla hlavní hrdinka velmi nepříjemná. Postupem času jsem se v jejich některých gestech našla a není to moc příjemné. :-)
Ale na konci je možná naděje.
Jasný a srozumitelný jazyk Petry Soukupové mne vrátil v čase. Asi bych se bránila, kdybych tohle všechno měla prožívat znovu, ale číst o věcech, na které nastal čas, bylo až krutě realistické. Občas jsem se zasmála a občas se mi zatajil dech, protože tohle je život a se vším všudy.
Skvělá kniha.
Já mám Soukupovou hrozně ráda, ale tahle mě vůbec nebavila, nezaujala a opravdu jsem se do čtení nutila. Pro mě hrozně předvídatelný děj, bez překvapení, nápadu.
Velmi milé překvapení. Postavy mi byly na začátku nesympatické, ale postupně jsem si uvědomila, že hodně z nás má dost podobný život jen si to neuvědomuje. Jak hodně záleží na prvním rande!
Kniha se četla dobře ale Alice mi byla nesympatická od samého začátku. Čekala jsem že se někam posune ale bohužel. Asi jsem naivní když jsem očekávala nějaký jiný konec.
Štítky knihy
rodina manželství rozvod rodinné vztahy milostné příběhy manželské hádky manželská krize stereotypy rodiče a děti povídkové rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Knížka se četla dobře, takový styl psaní jsem četla poprvé. Manželství Alice a Richarda mi přišlo už od začátku zvláštní, vůbec mi nepřipadlo že by byli šťastní. Možná většina manželství takto funguje. Pohled dětí na všechno co se dělo bylo zajímavé.Určitě jsem si z knížky něco vzala.