Věčný mír
Joe Haldeman
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21807/vecny-mir-21807.jpg
3
44
44
Věčná válka série
< 2. díl >
První volné pokračování románu Věčná válka. V roce 2043 zuří válka Aliance proti Ngumi. Na Atlantu a dvě města nepřátel byl podniknut omezený nukleární útok, ale většina bojových operací je uskutečňována pomocí vojáčků, složitých válečných strojů řízených dálkově vojáky, kteří se nachází stovky kilometrů od bojiště. Jedním z těchto vojáků je Julian Class, pro kterého válka znamená skutečné peklo. Psychologické napětí způsobované napojením na válečný stroj a genocida, kterou jeho prostřednictvím působí, se pro něj stanou nesnesitelnými. A tak Class začíná dávat svůj život v sázku jen proto, aby nemusel žít. Pak učiní se svou přítelkyní, doktorkou Amelií Hardingovou hrůzný vědecký objev, který by mohl doslova posunout celý vesmír do bodu jedna. Jenže pro Juliana ten objev není hrůzný, ale neuvěřitelně svůdný...... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 1999 , PolarisOriginální název:
Forever Peace, 1997
více info...
Přidat komentář
Je to taková vsuvka mezi knihami Věčnou válkou a Věčným mírem, o tom jak vznikl Člověk. Pro mě neskutečná nuda, strašně se to vleklo. Tento styl mi nesedl. Celé se to neslo v pacifismickém duchu aneb dostaneš konektor a budeš mírumiluvný. Do toho zapletena trocha akce, ždibíček sci-fi, promíchané trochou lásky a... no a takový nemastný neslaný konec.
Není to vysloveně špatná kniha, ale neobstojí ve srovnání s Večnou válkou. Prostě jen takové lehce podprůměrné sci-fi.
(9/10) Překvapivě mi tohle pokračování-nepokračování přišlo o něco čtivější a možná i zajímavější než první díl, jen ten konec mi pak přišel takový nijaký.
Věčný mír
Pokračování Haldemanovy trilogie (přestože návaznost na Věčnou válku zde není, je to spíše jistá alternativní verze - už podle názvu) je stejně dobré, jako díl první. Odlišnost tkví i ve způsobu psaní. VV byla komplet Ich forma, ve VM je to namixované s pohledem třetí osoby – což je docela zajímá záležitost. SPOILER! Přijde mi, že Haldeman stihl o kousek předběhnout určité prvky z Matrixu (doslova o pár let – způsob připojení na síť; ovládání „vojáčků“) a také, že se částečně inspiroval v Terminátorovi (samotní „vojáčci“). I když je docela zábavné, že jsem si ony stroje nebyl za celou dobu schopen adekvátně představit. Za celou knihu člověk získá představu snad jen o přibližných rozměrech a všemožné výzbroji. Pravdou je, že jen o něco méně hrubým nástinem je popsána situace celého románového světa. Což mi přijde jako škoda.
Kolem a kolem, Věčný mír je dle mého názoru víc náročný na pochopení, respektive – logika ústředního principu si u mně pravděpodobně vyžádá - výýýhledově - druhé čtení.