Soudný den
Terry Pratchett , Ian Stewart , Jack Cohen
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260921/mid_veda-na-zemeplose-soudny-den-wqp-260921.jpg
4
112
112
Věda na Zeměploše série
< 4. díl
Čtvrtá kniha ze série Věda na Zeměploše se tentokrát vypořádává s OPRAVDU ZÁVAŽNÝMI OTÁZKAMI! Toto je nový brilantní zeměplošský příběh Terryho Pratchetta Soudný den, s opravdu velkými poznámkami (formou prokládaných kapitol) matematika Iana Stewarta a biologa Jacka Cohena, přinášejícími spletitou kombinaci fikce, špičkové vědy a filozofie. Marjorie Dawe je knihovnice a bere svoji práci – a samozřejmě pravdivost slov – velmi vážně. Ona o tom neví, ale její a náš svět – Zemneplocha – je ve velkých problémech. Na Zeměploše se totiž schyluje ke kolosální potyčce. Mágové Neviditelné Univerzity se cítí za Zemneplochu zodpovědni (asi jako za svého pískomila). Konec konců ji stvořili zfušováním jednoho kvantového Thaumo-dynamického pokusu. Ale Omnijci na ně podávají žalobu a tvrdí, že mágové hraním na bohy zesměšňují jejich vznešené náboženství. Když se nejlepší právnické mozky na Zeměploše (zombie a kněz) připravují na bitvu – a bylo zatáhnuto za velkou červenou páku v budově Silnoproudé magie – Marjorie Dawe je vržena skrz mnohovesmír přímo doprostřed celé té ožehavé aféry. Zatímco naše trojice zkoumá Boha, Vesmír a popravdě i všechno ostatní, můžete očekávat slony nesoucí svět, kvantovou gravitaci v teoretickém modelu Escher-verse, evoluční design, věčné rozpínání, temnou hmotu, systémy nevíry – a zevrubnou studii, jak vymyslet lepší past na myši.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , TalpressOriginální název:
The Science of Discworld IV: Judgement Day, 2013
více info...
Přidat komentář
Všichni pořád chválili Zeměplochu. Mě natěšení na ní bylo přímo úměrné zklamání z té knihy. Měl jsem vědět, že mé mimoňství se neztotožňuje s potřebami běžných čtenářů.
Toto byla moje první kniha s vědou na Zeměploše (dokonce jsem jí dostal 2x), takže jí nemůžu porovnávat s předchozími díly. S běžnými knihami ze Zeměplochy se to nedá srovnávat. Na knihách od Pratchetta se mi líbí, že parodují nějakou víru nebo událost z reálného světa, takže i když člověk čte fantasy, tak se zároveň vzdělává. O této knize lze napsat, že je 1000x poučnější na úkor fantasy části. U některých pasáží mě to už nebrala hlava, takže to není zrova jednoduché čtení.
Tyhle knihy mě na jednu stranu baví svým přístupem, ale ani kouzlo sira Terryho neudělá z částicové fyziky relaxační čtení :) ...pokud teda chcete zůstat vzhůru celou dobu. Zeměplošské pasáže dodávájí šmrnc, ale tvoří pouze 1/5 knihy. Odborné části jsou velmi snesitelně a dobře zpracovány, ale asi bych je ocenil spíš jako jednotnou samostatnou část, než je přidat k fantasy dílu. I přes veškerou snahu a osvětu je mi tahle řada nejvzdálenější.
Tady nemohu hodnotit knihu jako celek, protože jako celek by byla pro mě nečitelná. Pasáže s vědeckým obsahem jsem po první vzdala, četla jsem pouze příběh se Zemneplochou. A když to vezmu tak, že se jednalo pouze o krátký příběh, byť ne tak skvělý jako ostatní, hodnotím ho kladně.
Tentokráte Pratchett dostal ještě méně prostoru něž v předchozích dílech, což se podepsalo na kvalitě příběhu s mágy. Já vlastně četl jen ten příběh s mágy stejně jako u předchozích dílů.
Nejlepší by bylo ze všech čtyř dílů Vědy na Zeměploše udělat pouze jednu knihu s původním Pratchettovým příběhem a ostatní autory úplně vynechat.
Každý, kdo čte zeměplochu dávno ví, že Terry Pratchett je velice chytrý pán, který musí mít vynikající přehled o tématech, která paroduje nebo chcete-li, kterým nastavuje Zeměplošské zrcadlo. Tahle kniha, stejně jako předchozí díly, ukazuje míru těchto znalostí. Jenom škoda, že poměr Zěměplochy a Zemneplochy je tak nevyrovnaný.
Nečekal jsem žádný příběh, tu minisérii Věda na Zeměploše jsem považoval za takové dodatky, nebo vysvětlivky a tahle je vůbec první co jsem zkusil přečíst, ale i tak jsem čekal něco jiného. Čekal jsem, že tam budou mágové nebo Leonardo da Quirm nad něčím bádat, provádět pokusy a já z jejich omylů nebo úspěchů komickou cestou pochopím jak věci fungují doopravdy.(Jako třeba v Pohyblivých obrázcích pochopíte jak funguje filmový průmysl.) Ale tady je jakýsi zcela zbytečný příběh a velmi dlouhé hutné seriozní pasáže nebo pokusy o populárně naučnou literaturu. Mám z toho pocit zklamání a dokonce podvodu, nechápu proč se ti dva pánové (Cohen a Stewart) schovávají do Pratchettovy Zeměplochy, nebo proč se alespoň nepokusili o nějakou odlehčenější, humornější formu. Podle mě ty jejich texty ničím nevybočují z běžné produkce poulárně věd. literatury jakých je spousta, takže postrádám důvod proč to číst.
Za mě palec dolu, nedočteno.
Podíl textu pana TP minimální, podíl vědecké sekce maximální. A i ta vědecké sekce by zasloužila trochu prokrátit, protože se stále vrací k jedné a té samé otázce. Ale nevím jaká to vlastně byla otázka. :( Tak asi nebyla tak zásadní. :-)
Že dej tentoraz nie je taký obsiahly (teda ten zemeplošský nie) dokážem prežiť, napokon, kniha bola vydaná až po Pratchettovej smrti a je možné, že to, uvedomujúc si krátky čas, ktorý mu zostáva, len tak narýchlo zbúchal, Problém je v tom, že zemeplošský dej sa vo Vede vždy pekne dopĺňal s vedeckými kapitolami, a tu... Akoby toho nebolo dosť, tá veda sa už trochu opakuje, a hoci sa tentoraz určite dozvieme niečo nové, nie je toho tak veľa ako v predchádzajúcich častiach. Navyše neznášam, keď si autori robia z knihy ateistický manifest. Ja viem, že neznášajú náboženstvo, a ja ho tiež príliš nemusím, ale znamená to, že neverím v nijakého boha? Iste že nie. Kritika organizovaného náboženstva je jedna vec, útočiť aktívne na samotnú ideu najvyššej bytosti však celkom popiera ich tvrdenia, že táto idea im nijako netrhá žily, čiže, ako sami povedali. "ateizmus je rovnako vierou ako je koníčkom nezbieranie známok". A vrcholom bolo, že sa aspoň v náznakoch zastali toho arogantného blbca Richarda Dawkinsa. Osobný názor do takýchto knižiek nepatrí, ďakujem... Či ste už predošlé časti čítali alebo nie, táto vám rozhodne prinesie menšie potešenie. Radšej sa vráťte k Darwinovým hodinkám...
Taky přečteno a musím říct, že i když patřím ke skalním fanouškům TP, toto není Pratchett!
Vadí mi spoluautoři, ale to je věc názoru. Jenže jejich kapitoly jsou daleko, daleko obsáhlejší, než samotný příběh, pokud tam vůbec nějaký je. Pratchettovy postavičky, které známe z jiných knih, se jen zmateně potácejí dějem, není v nich žádná jiskra, žádný život a taky žádný humor. Pro mne v této knize z TP není vůbec nic, dvě hvězdy dávám jen z úcty k němu.....
Mně osobně připadá, že to snad ani nemohl napsat on.
Tak přečteno a musím říct, že ačkoli mi "Soudný den" přišel na rozdíl od předchozích dílů podivně krátký, byla to kniha velmi zajímavá, vtipná a splnila všechna má očekávání. Jediné zklamání bylo délka doby na jakou se Mrakoplaš objeví na scéně - pro mne příliš krátká.
Jsem překvapivě zklamaný, což se mi u Pratchettovek (s jedinou výjimkou série Dlouhá Země) nestává. Ano, Věda na Zeměploše je už svým cílem jiná a je nutné ji posuzovat jinak. Pokud mě však paměť neklame, předchozí díly tak "zmatené" a "málo stravitelné" nebyly.
Co mi vadilo? Už to, jak málo/nepřímo na sebe vědecká a nevědecká část navazuje. V odborné části se pak skáče od tématu k tématu, dokonce se komentář vrací k předchozím knihám a tam uvedeným informacím, polemizuje se, diskutuje se, některé popisy jsou tak zvláštní (například antihmota v bouřkách), že jsem si musel najít vysvětlení jinde, aby to dávalo smysl... Asi jsem zhýčkaný pravidelným čtením Petra Koubského (obecně doporučuji skvělou populárně-naučnou knihu Věda podle abecedy), ale tady jsem se prostě do některých vysvětlení vůbec nedokázal začíst. Nebylo to dostatečně poutavé a natolik zajímavé, vysvětlující a dobře vystavěné, aby se k tomu člověk z nějakého důvodu vracel. Závěrečné kapitoly zaměřené na náboženství jsou pak sice vzhledem k názvu knihy očekávané, ale psané takovým stylem, že tlačí na pilu i u přesvědčeného. Zajímal by mě názor věřících na tuto knihu, ale neřekl bych, že by je to přesvědčilo (a to bych se mýlil moc rád).
A samotný krátký "výplňový" příběh? I ten byl jakýsi podivný, také skákavý, s rušivými detaily* a nedostatečným prostorem pro nějaké rozvedení... Zapomenutelné, nezeměplošské. Pratchett dokázal vždy názor říct skrze příklady, metafory, vtipy, tady je vše jakési hrubé, nezapadající a na sílu.
* Co měly znamenat např. ty dvě zmínky o olihních? Kdyby někdo věděl, dejte mi prosím vědět. Viz "V chodbách se samozřejmě pohybovali i ostatní – a pokud ji nešálil zrak, pak přinejmenším jeden z nich byla oliheň." a "Tohle místo bylo skutečně kouzelné, občas zahlédla tu podivnou oliheň a svíčky zdejší obyvatelé zapalovali jen pohybem ruky."