Vei - kniha 2
Sara Bergmark Elfgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407776/bmid_vei-kniha-2-HrX-407776.jpg
4
18
18
Vei učinila své bohy, pyšné. Doposud je neporaženou vyvolenou Jotunů, ale krvavé souboje v aréně ještě zdaleka neskončily. Jak se zdá, ti nejtěžší protivníci na ni ještě čekají. Navíc začíná být čím dál tím obtížnější poznat, kdo je její přítel a kdo nepřítel. Nakonec si bude muset položit nelehké otázky. Stojí vůbec za to bojovat? A co všechno je pro vítězství ochotná obětovat?... celý text
Přidat komentář
Pro mě obrovské zklamání. Národnost obou autorů pro mě byla příslibem, že k severské mytologii budou přistupovat s respektem, nebo přinejmenším alespoň s nadsázkou vycházející ze znalosti příběhů Eddy. Více jsem se mýlit nemohl a jsem z toho slušně řečeno rozčarovaný. Buďto autoři o severské mytologii četli maximálně v komiksech od Marvelu a nebo s ní vědomě a pro mě nepochopitelně naložili hůře než s kusem hadru. Co se týče kresby, tak Karl Johnsson je sice šikovný, ale mužské obličeje mu teda vůbec nejdou a všichni vypadají jako ženské. Udatný vikingský bijec a obličejem vousaté zpěvačky Conchity Wurst vypadá směšně.
Finále zcela naplnilo očekávání. Švédka Sara Bergmarková Elfgrenová vede příběh jistou rukou, natruc zaběhnutým motivům severské mytologie, ale zároveň je ctící v méně známých detailech. Je to po všech stránkách epické vyprávění, nepostrádající hrdinský patos i myšlenkový přesah, to vše okořeněné notnou dávkou divoké fantazie. Naprostá spokojenost. Dokonce, jak mi předtím vadilo, že zápletka sklouzla do gladiátorského klání v aréně, tak tady ta jednoduchá řezničina paradoxně chyběla. Ještě, že závěr vše vynahradil, včetně blockbusterových obrazů. Jen těch milostných, genderově nevyhraněných vzplanutí mohlo být méně. Ostatně právě tohle považuji za jedinou slabinu komiksu. Jako by tvůrci za každou cenu museli splnit pomyslnou kulturně-společenskou kvótu a nemohla je tak zaskočit obsílka z ministerstva. Nejen, že je to pro příběh zbytečné, ale v některých momentech až okatě prvoplánové. Nebo jsem možná vedle a Karl Johnsson pouze neumí namalovat mužskou figuru bez výrazně ženských rysů.
Druhý diel si udržuje kvalitu toho prvého a nestráca nič zo svojej pútavosti aj napriek tomu, že má takmer o 100 strán viac. Ja s kresbou nemám absolútne žiadny problém, scenár dokáže prekvapiť a potešilo aj veľkolepé finále.