Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31529/bmid_vejce-a-ja-mV1-31529.jpg
4
2965
2965
Humorné vyprávění Betty MacDonald, ve kterém líčí své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova.
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1970 , OdeonOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Že bych se vyloženě válela smíchy, to ne, ale úsměvné, milé a na pět hvězd to bylo. Chtěla bych pochválit nejen spisovatelku, ale i překlad do češtiny, který byl dokonalý. :-)
No... Nejdříve jsem se nemohla začíst ale byla jsem zvědavá jak to celé dopadne... Mísy to bylo hezké čtení ale finále mi to opět zklouzlo k "ničemu" a taky závěr ve finále nic moc. Jsem ráda že jsem si knihu přečetla ale vracet se k ní nebudu.
Že tato kniha existuje jsem měla v podvědomí celý život, moji rodiče ji měli ve své knihovně, ale nikdy jsem ji nečetla. Až díky letošní čtenářské výzvě a tématu "Kniha, která má více než 5 vydání" jsem v žebříčku objevila Vejce a Já, která má již 17 vydání. Tak jsem si řekla, že to přece musí být ke čtení, když je to tolikrát vydávané :-)
Ke čtení to rozhodně je, myšlenky a poznatky ze života nejen žen z počátku 20.stol. v surové divočině Ameriky.... popisné pasáže přírody a jindy třeba věcí, nad kterými se ani nepozastavíme, uvádí čtenáře do vlastních myšlenek.
Díky tomu mám příjemným pocitem se splněnou další výzvou.
Knihu jsem si přečetla kvůli výzvě po letech znova. Musím říct, že je to pořád pěkné počtení, ale přece jen už uběhlo hodně let a já to cítila.
Toto je úžasné čtení. Prostě příběh skutečného života se všemi půvaby i strastmi. A autorčin jedinečný smysl pro humor jej povyšuje na něco, co ve čtenáři navždy zanechá svůj otisk.
Další klenot do knihovny, který se dá číst opakvaně. Marně ji sháním vaudioverzi.Jsem starší ročník a se zrakem začínám mít problémy
Zvláštní kniha, tak jiná.. Musela jsem si dát nějaký čas, abych to zpracovala a musím uznat, že kniha v čtenáři něco zanechá.. Pro někoho to může být nuda, jsme asi většinou zvyklí na mnoho dialogů a velkou akčnost.. Zde je kouzlo někde jinde.. Úžasný popis prostředí.. nedotčené přírody.. lidí.. samoty.. každodenních činností.. A upřímně, z celého srdce Betty obdivuji..
Zarazila jsem se už na začátku knihy, myšlenka, že žena má dělat muže šťastného a na ni zas až tolik nezáleží.. Má být prostě vděčná za to, co dostane.. To už je dnes u nás v podstatě nepochopitelné.. Ale byla to jiná doba.. jiná země..
Co se týče humoru, já ho tam moc nenašla.. Sem tam drobný střípek, ale spíš mi tak přišlo, že se Betty snaží vše zvládnout, mít nadhled, zlehčovat.. ale je to bezútěšné, osamocené, studené... Ale to je jen můj názor.. Mě se kniha četla dobře a jsem rozhodně ráda, že jsem ji díky čtenářské výzvě objevila... ale není pro každého, což i dokazují protichůdné recenze.. Řekla bych, že je třeba jistá životní vyzrálost.. Ale tím se rozhodně nenechte odradit, pokud máte chuť to zkusit :-)
Začátek knihy se mi četl těžce a tak trochu s odporem, ale nakonec se mi hrdinka přece jen zalíbila
Půl na půl. Na knize se mi líbil styl psaní, autorka umí psát opravdu dobře, moc se mi líbily popisy prostředí, metafory, kromě toho mě zaujalo, jak věrohodně umí popsat vedlejší postavy a vést dialogy. Jen za to bych dal pět hvězd. Nicméně mě rozčilovalo, že příběh nikam nevede. Vím, že to tak nějak říká už samotná anotace, ale přesto jsem čekal o něco víc. Taky mě někdy Betty rozčilovala svojí zatrpklostí a o rasismu ani nemluvě. Jsem rád, že jsem tuto knihu přečetl, měl jsem ji na seznamu už více než rok, ale asi není pro mě.
Vrátila jsem se (díky čtenářské výzvě) ke knize Vejce a já. Dnes (jako mnoho jiných čtenářů) vidím tuto knihu a příběh Betty a jejího manžela Boba zcela jinýma očima. Kdysi jsem o tom příliš nepřemýšlela. Je to autobiografický román a autorka psala, aby se z toho aspoň vypsala. Tvrdý život prakticky mimo civilizaci pro ženu, která na to nebyla zvyklá.
Kniha vyšla poprvé již v roce 1945, ale stále má co říci i dnešním čtenářům. Dnes vnímám humorně popsané situace jako jakousi přidanou hodnotu, ale mezi řádky čtu, že tomu tak nebylo.
Četla jsem snad po třiceti letech, kdy jsem se docela hodně nasmála, ale nyní, když už mám rodinu a mnoho domácích povinností, už mi úsměv na rtech spíše tuhnul, protože ta dřina byla úděsná. Každopádně kniha je moc dobře napsaná a její stáří jí nic neubírá na čtivosti.
Tak z této knihy moje “srdcovka” opravdu nebude. Nakonec uděluji 4 hvězdičky a jsem ráda, že nežiji na slepičí farmě…
ježišmarja to byla nuda ! co je na tom zábavného ? nutila jsem se do ní jen kvůli výzvě, ve třetině jsem to vzdala a raději do výzvy vzala jinou knížku. NUDÁÁÁ...
Co to tady je za blbost - autor Jeannette Walls? Moje snad nejmilovanější knížka, kdybych mohla, dám jí 10*, četla jsem ji asi ve 14-15 letech a naprostá bomba ! Prostě jedna z mých TOP ......... Úžasný nadhled, realita raději nemyslet :) Musím ji zase vytáhnout a uvidíme, jak to bude s odstupem.
Miluju! Zcela vážně jsem se do knihy zamilovala jedno léto ve čtrnácti a od té doby takhle chci žít. Za těch víc jak patnáct let jsem jí četla xkrát a nikdy mě neomrzí. Naopak se u ní víc a víc bavím.
MacDonaldová je vtipná, sebeironická, inteligentní a nelítostně popisuje veškeré eskapády života na americké samotě mezi tisícem slepic a sousedy endemity. Co jsem si všimla při aktuálním čtení, je absence dnešní korektnosti, nevím, kde by teď prošla tak ostrá kritika indiánů a hloupých dětí, haha. Ač nejsem žádnej meetoo a blacklivesmatter a inkluze fanatik, tady to se mnou čas od času trhlo.
Rozhodně jsem knihu nikdy nečetla ani jako žádná zapřisáhlá feministka, za prvé na to nehraju a za druhé o tom Vejce a já rozhodně není. Je fajn se nechat jen tak unášet a představovat si bezmoc Betty při neustálém boji s vlhkem, divočinou a nadšením jejího muže. A že to zvládla s naprostou grácií a ještě s humorem sobě vlastním, dodává knize velkou osobitost.
Asi jsem čekala v knize více humoru, ovšem popis přírody a scenérií je opravdu úžasný (i když je to určitě dáno i kvalitním překladem). Ale jinak mě kniha příliš nezaujala.
Betty musela být neuvěřitelně obdivuhodná ženská. Projít tímhle vším... a ještě na to umět vzpomínat s takovým humorem a úsměvně, to je neskutečný. Přesně tohle je ten druh humoru, kterej mi sedí... a knížku jsem si užívala po kapkách a neustále mi cukaly koutky. A to jsem někdo, kdo k pokornému ženskému údělu, následování manžela a nekonečné péči o domácnost a rodinu má neuvěřitelně obrovský odpor a obvykle mi taková knížka nesmí přes práh. Ale tohle... tohle je něco jinýho. :)
Když nad tím tak přemýšlím... tak Betty by byla jedna z málo spisovatelů, se kterýma bych se chtěla setkat i naživo, nejen prostřednictvím knih. Je obrovská škoda, že toho stihla tak málo.
Pět hvězd a doporučení, tady to jinak nejde. A navíc se mi to hodí do čtenářský výzvy (uf!). :)
Nemůžu za to, ale já čekala od humorné knihy více humoru. Nevím, čím to je, ale kniha mi moc nesedla. Sice jsem ji dočetla, nebyla zas až tak špatná, ale nebyla jsem z ní nijak nadšená.
Chod na slepičí farmě je jaký je. V kolik se bude vstávat určují slepice ne pan podnikatel. Její manžel byl opravdu místy na zabití. To si pak uvědomím jak moc jsem ráda, že žiji v této době. Kdy má žena také nějaké slovo.
A vím jistě, že bych na tom byla jako Betty. Zavařování X litrů čehokoliv, i když je plná špajz a mytí dřevěné podlahy každý den po které se můj drahý manžel projde v botách bych měla co dělat, abych se udržela. Život na odlehlé farmě bez možnosti vyrazit kamkoliv bych nedala.
Štítky knihy
humor pro ženy zfilmováno venkov autobiografické prvky farmáři vejce
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Knihu jsem přečetla před 40 lety a nyní se k ní vrátila díky Čtenářské výzvě. V dnešní době už není tak zajímavá. Líčí život mladé ženy, která se s manželem přestěhovala na venkov, zřidili slepičí farmu a žili pro nás už v nepředstavitelně primitivních a drsných podmínmách. Místo zábavy na mě padla šílená únava ze všech těch prací, které musela hlavní hrdinka zvládnou každý den. Uf, jsem ráda, že už mám přečteno.