Věk slasti
Petr Skarlant
"Milostný deník čtyřiadvacetiletého" napsaný básníkem Petrem Skarlantem je něžný osudový příběh o lásce a smrti. (A také o Praze; magický děj Skarlantovy lyrické prózy se odehrává v přesně zachycené atmosféře plováren na Vltavě, studentských hospůdek, kaváren, kolejí a podnájmů a nočního života Prahy první poloviny šedesátých let.) Palčivá autobiografická látka je vymezena třemi roky, na jejichž začátku čtyřiadvacetiletý autor poznává dva vzrušující vztahy. Lásku a kamarádství. Nešťastnou lásku k ženě, která mu dovolí, aby poznal sám sebe a uniká mu. A přátelství muže, kterého předčasná smrt změní v legendu. Ostatní milostná dobrodružství, zdánlivě úspěšná a zachycovaná s nejzazší upřímností, neznamenají nic proti nečekanému setkání s láskou. Básník milostný cit impulsívně zachycuje a rozebírá v bohatě instrumentovaném a dramatickém toku deníkových záznamů pod klenbou "pražského nebe".... celý text
Přidat komentář
"Štěstí bez stínu melancholie se nedá vychutnávat."
"Tuším šestým smyslem, že Kláru pro sebe nikdy zcela nezískám. Nevím proč."
Vašek se zasmál: "Šestý smysl je sex."
Skarlant zmiňuje návštěvu A. Ginsberga v Praze a nazývá ho hipsterem :D V roce 1977!
Magická šedesátá léta dvacátého století a básník - český beatnik Václav Hrabě v téměř hlavní roli.
Kniha je opravdu poutavá a zajímavá, pokud chce někdo absolvovat procházky Prahou, tak doporučuji tuto knihu a je plná odkazů na hudbu a filmy 60- let, spoustu jsem si jich poslechl na youtube a k románu opravdu sedí. Stojí za přečtení i poslech.
Tento něžný osudový příběh 24. letého mladíka o nenaplněné lásce a smrti kamaráda hlavního hrdiny. Atmosféra plováren na Vltavě, student. hospůdek atd. prostě Praha první poloviny 60. let, příběh končí: příležitost k lásce se nevrací. Vracejí se jenom písně.Knihu jsem četla v r. 1987, takže už je to hodně dávno, ale kdo má rád Prahu, tak v knížce nasaje mimo jiné její atmosféru.
Knihu jsem četla už dávno, ale asi se k ní zase vrátím. Pamatuji si, že mě nadchla, moc se mi líbila a díky ní jsem objevila i básníka Václava Hraběte.
Autorovy další knížky
| 1976 |  Vzkazy |
| 1977 |  Věk slasti |
| 1985 | Věk náruživosti |
| 2002 | Věk rozkoší těch druhých |
| 1984 | Průvodkyně cizinců |
Myslím, že tahle nenápadná knížečka by mohla být zajímavá pro kohokoliv jako svědectví své doby. Velmi působivě totiž přibližuje atmosféru Prahy šedesátých let minulého století, jak ji zažil autor a jeho přátelé (včetně Václava Hraběte, který je jednou z hlavních postav příběhu). Přibližuje ale i léta jiná, protože akrobacii racků nad Vltavou nebo pohled na rozsvícené tramvaje, to zažili všichni, kdo v Praze za posledních pár desetiletí bydleli nebo studovali – a některé naše pocity se můžou někdy až neuvěřitelně shodovat
Mně osobně je knížka milá kromě toho (a hlavně) tím, jak se Petr Skarlant uměl vyjadřovat – několika slovy zachytit kouzlo okamžiku nebo rozpoložení mysli. Například:
„... Jsme bláznivě mladí, máme všechnu svobodu, jaké už nikdy později nedosáhneme; jsme si vlastní budoucností, dospěli jsme, rozhodujeme konečně sami o sobě, pronikli jsme do věku slasti. Začíná jaro. Na stráni Seminářské zahrady se nalévají přes noc pupence, na svých špičkách se plaše zelenají, lepí...“
str. 14
Nebo:
„... Ve vlahém vzduchu je cítit přítomnost Vltavy, zavoní hlína z jarního nábřeží, kam včera napršelo. Ohlašují se vrabci, cinkne železo, čisté ranní zvuky... Jaro vrací životu napětí. Každá vteřina naléhá...“
str. 19-20