Vekslák
Pavel Frýbort
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87160/bmid_vekslak-vekslak-lbO-87160.jpg
4
330
330
"Na politiku kašlu. Chci mít klid a chci slušně žít," říká vysokoškolák Míša a má na mysli pouze peníze, neboť nic jiného než hmotný zisk ho ve skutečnosti nezajímá. Je o člověk zcela prázdný, bez vyvinutého citu, bez samostatného vnitřního života. Jeho inteligence neslouží ke kultivaci osobnosti, ale jen k hledání prostředků, jak si "užít života". Až do poslední chvíle mu uniká, že se právě díky honbě za penězi se skutečným, plnohodnotným životem míjí a moc si toho (dokonce ani ve svém primitivním chápání radosti) neužije.... celý text
Přidat komentář
Knížka velice dobře popisuje "tržní hospodářství" konce minulého režimu. Kdo měl chuť a odvahu, mohl se zapojit do černého obchodu a zalepovat "díru na trhu". Autor si zvolil za hlavní postavu vysokoškoláka a vystihl i touhu mladých si nějak lépe žít.
Jde o asi nejznámější Frýbortův román. Příběh vysokoškoláka Michala jehož život se zúžil na pouhou honbu za penězi a nic jiného ho vlastně nezajímá. Velmi dobře vystižena dobová atmosféra 80. let a zároveň povedená sonda do tehdy značně rozšířeného veksláckého prostředí. Knížka se dočkala i filmového zpracování.
Po přečtení spalte. Jedna z mála knih, kterou jsem po přečtení bez výčitek svědomí hodil do starého papíru. Škvár ze sklonku socialismu. Nostalgii po této době chápu, ale nesdílím. Snad měla kniha působit varovně ve stylu Johnovo literárně podobně kvalitního Mementa. Spíš se za mě spíš svezla na tehdy zvedající se vlně fascinace vším nemorálním a skrz naskrz materialistickým.
Smutný příběh inteligentního a nadaného člověka, jehož vnitřní svět se smrskl pouze na jedinou věc, totiž prachy.
Četla jsem před lety a když jsem uklízela knihovnu, tak jsem opět na ní narazila. Příběh se odehrával v 80.létech, veksláků bylo habaděj. Film byl též povedený s Martinem Zounarem v hlavní roli. Pokračování už nemělo takový úspěch jako tento první díl.
Poprvé jsem to četl asi před dvaceti lety, i nyní to mělo své kouzlo a vtáhlo mě to dokonale do děje. Film podle knížky jsem viděl snad desetkrát a knížka je mnohem lepší.
Sledujeme osudy třiadvacetiletého studenta Michala, který se rozhodne vydělat si rychle peníze. Původně jen na potrat své příbuzné, pak na garsonku, pak stopadesát tisíc na úhradu fiktivního dluhu… A vše se to kupí víc a víc. Kdykoliv se objeví překážka, dovede ji překonat, ale víc zapadá do dalších problémů.
Od drobných výměn za staré neplatné peníze k vykrádačkám bytům. Do děje vstupuje cigán Lajoš, který je perfektně popsanou postavou, vypočítavá mrcha Renata, řezník Dlask a další.
Závěr je skvěle napsaný. Michal si celou dobu myslí, jak je nejlepší, jak na něho nikdo nemá a najednou zjišťuje, že mu vše padá jak domek z karet a lidi kolem něho celou dobu využívali a on to ani nepoznal.
Rozhodně doporučuji k přečtení.
Tak tady nelze jinak než 5*,
skvělé čtení. Při jméně Michal se hned vybaví jméno (Martin Zounar) a při jméně Renata zase (Lucie Benešová). Kdo viděl zfilmované určitě ví. Kniha je o dost lepší než film a také dost věcí co ve filmu nebylo. Ale určitě doporučuji oboje. Ta doba tomu odpivídala.
Po této knize jsem sáhla pouze ze zvědavosti a tak jsem vůbec nečekala, že mě bude tak bavit. Kdo má rád filmy jako Bony a klid, Vítr v kapse, nebo Kamarád do deště, musel být spokojen tak jako jsem byla já. Přesně v tomto duchu je totiž tento příběh napsán. Michal je naivní zlodějíček a veksláček, který si myslí, že je ze všech nejchytřejší. Ale život mu přichystá nejedno překvapení. Audiokniha je zpracována velice dobře a načetl jí pan Jiří Suchý z Tábora.
Částečně mě to bavilo a částečně mě to nudilo. Zábavné bylo si připomenout tu dobu, kterou jsem také zažil a že měla své kouzlo a svůj řád a že byla mnohem přehlednější než ta dnešní a i si dovolím říct, že byl menší bordel než dnes. A samozřejmě měla hodně chyb, ale to tady nemá cenu psát. Také tam byly dobré hlášky a cigoš byl prostě cigoš a ne nějaký ... já už vlastně ani nevím, jak se jim správně říká. A že chlap byl chlap a ženská byla ženská a ne jako dnes, kdy nikdo neví, jaký úchyl vlastně je. A hlavní hrdina byl celkem sympaťák. Co mě nudilo bylo, že to bylo pořád dokola, bez překvapení, nebylo tam žádné napětí, a že kdo měl peníze, tak je nakradl, bylo ta takové černobílé. Literární kvalita mizerná. Takže tak do půlky jsem to zvládnul jako takovou příjemnou nostalgii a pak už jsem to odložil. Howgh!
Po pravdě, ne že bych ten konec Michalovi nepřála. Nejvíc mi na něm vadila ta arogance a sebevědomí. Musím říct, že s jeho přesvědčením, že každý kdo něco má je šmejd a nakradl si, nesouhlasím. Další jeho problém byl, že si o sobě moc myslel, takže konec, kdy se ukázalo, že je největší vůl ze všech, mě vlastně potěšil.
Ale napsané to bylo výborně, kniha ani po letech uplynulých od prvního vydání, neztrácí šmrnc.
vyborne, vcera som docital - a mal som pocit ze citam svetoveho autora a svetovu knihu :-) jedine minus, ze som to cital v slovencine.
Svého času kultovní, hodně moderní kniha a asi doteď zajímavá výpověď o době z pozdních osmdesátých let, včetně tehdejšího "schváleného" pohledu na svět. Pamatuji si, jak jsem to asi v patnácti letech doslovně četla ve frontě na banány a docela mi to čekání díky tomu ubíhalo.
Jen tak mimochodem, promiňte, že odbočuji na vedlejší kolej, ale nic není černobílé. Nemůžu si pomoct, některé zboží tehdy scházelo, některé věci hodně chyběly, ale zdálo se mi, že kvalita věcí na regálech šla rapidně dolů - bavlna byla tehdy skutečnou 100% bavlnou bez příměsí a vydržela mi dlouho, v potravinách bylo opravdu maso a ne nějaké drcené sajrajty z Německa.
Každá doba má v sobě něco zlé a něco dobré, samozřejmě záleží na poměru toho co převažuje a taky na jedinci, čemu dá kdo přednost a co mu vyhovuje. V každé době je něco tabu a něco se maluje na černo nebo příliš na růžovo, něco se zjednodušuje a jiné se přehlíží. Pak je fajn, že tu jsou knihy a podávají zpětně výpověď třeba o totalitní době, o které se samozřejmě takhle otevřeně mluvit nesmělo a to bez potřeby dalších komentářů.
Docela ráda bych si to zase přečetla, i když jsem z té knížky nikdy nebyla zrovna paf. Je přesto zajímavá, už ta anotace: ten, kdo myslí na hmotný zisk je špatnej, ochuzuje se o pravé hodnoty a určitě na to jednou dojede. No, neřekla bych. Zase záleží na jedinci, na jeho štěstí, inteligenci, zázemí, citu pro správnou míru a na mnoha jiných okolnostech.
P.S. Tak nějak nevím, jak tuhle knihu ohodnotit, nějakou tu výpovědní hodnotu to má (i tu nezamýšlenou, "nechtěnou"), zatím nechávám bez hvězdiček.
Přečteno v roce 1989, rok poté, co jsem viděla v kině Bony a klid. Tedy v době, kdy byli veksláci vděčným tématem. Knížka se mi moc líbila, na rozdíl od filmu, který vznikl po revoluci a zdaleka neměl takový spád jako kniha.
Možná o něco lepší společenská sonda než román. Ale stojí za přečtení. Z dnešní perspektivy také doklad kontinuity normalizační mentality.
V podstate nadčasový príbeh o tom ako dokáže človeka honba za statkami a luxusom úplne zničiť. Mne sa knižka veľmi páčila, hoci som v tom období bol príliš mladý na to aby som si to vtedy uvedomoval.
I po letech překvapivě znovučitelné. Michal Najman je fajn antihrdina a Pavel Frýbort disponuje osobitým šarmem lehce béčkového vypravěče - sebeironika. Vlastně si myslím, že by to byla dost fajn látka na televizní retro noir seriál. Prostě takový temnější Vyprávěj :-D...klidně i s dalšími díly, který by pokryly divoký devadesátky!
Knížku jsem poprvé četla v roce jejího vydání a byla jsem z ní nadšená. Když si tuto knihu po dvaceti letech vybral můj syn do povinné literatury, přečetla jsem si ji znovu. Pro generaci narozenou po roce 1989 je toto dílo trochu jako sci-fi.
Štítky knihy
zfilmováno Česko, Česká republika vydírání 80. léta 20. století normalizace (1969-1989) podvodníci společenské romány historické romány chamtivost veksláci
Autorovy další knížky
| 1988 |  Vekslák |
| 1993 | Vekslák 2 aneb malý český bordel |
| 1996 | Jen jednou dostat šanci |
| 1990 | Přesilová hra |
| 1999 |  Poslední soud |
Vekslák mě nebavil ani před revolucí, ani potom. Příběh chce sdělit mladým lidem, že jsou důležitější věci v životě než peníze, a činí tak způsobem mimořádně nudným a unylým. Paperback byl vytištěn na mizerném papíru, což podtrhuje význam tohoto díla pro českou literaturu. Ani film jsem nezvládl dokoukat, pamatuji se, že v něm hrál Zounar, tehdy ještě štíhlý hoch