Velikonoční pohádka o kohoutech, bouřce a duze
Ivan Martin Jirous
Velikonoce jsou pro křesťany největší událost roku. Vzkříšení, obnova všeho živého v přírodě, v nás. Vajíčka symbolizují zrození nového života a jak klasik praví: "Nevyčte nikdo z tlustejch knih, co tajemství skryto ve vejcích." Schválně, přečtěte si s dětmi Magorovu pohádku o tom, jak vajíčka, kohouti, bouřka a duha obarvily svět - třeba na Modré nebo Žluté pondělí, Šedivé úterý, na Zelený čtvrtek nebo na Bílou sobotu…... celý text
Přidat komentář
"Nevyčte nikdo z tlustejch knih, co tajemství skryto ve vejcích!
Podivuhodná je to věc: nebyl by život bez vajec!"
Tak tuto písničku si v Magorově pohádce zpívají schánšliví kohouti, když zrovna v šedivém a černo-bílém světě (asi jako jediní) slaví Velikonoce. Ale naštěstí se na zem dostane duha, a tou je možné obarvit nejen velikonoční vajíčka a kohoutí ocasy (ty především), ale i celičký širý svět. Myslím, že tato krátká pohádka je hlavně o naději, že náš svět bude "barevnější" - barevný právě tak, jak má být.
Autorovy další knížky
2006 | Magorovy labutí písně |
1991 | Magor dětem |
2007 | Magorova summa |
1997 | Magorův zápisník |
2008 | Pravdivý příběh Plastic People |
Barevně alegorický příběh, i když začíná černobíle, až temně.
"Tam vládla bouřka, nejtmavější ze všeho. Občas dělala na nebi velké prádlo. Prala mraky, oblohu a vítr a hrozně přitom zpívala. (...)
Šedé je nebe
šedé jak ocel kosy
šedé jsou doutníky na rákosí
šedé jsou včely i vosy
všechno je šedé a dokud budu zde,
jiné to nebude."
Díky duze a "schánšlivým" kohoutům, kteří měli "peří černobílé jako klávesnici klavíru", a vejcím je na světě barevně veselo, i když je člověk na dně, podobně jako Magor v dobách, kdy byl vězněný.
.........................................................
Typografie a kresby Luboše Drtiny příběh oživují.