Velká čtyřka
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56202/bmid_velka-ctyrka-skh-56202.jpeg
4
533
533
Hercule Poirot série
< 5. díl >
Hastings se po roce a půl dostává kvůli práci z Jižní Ameriky do Londýna a ihned se vydává za Poirotem. Ten se však právě připravuje na cestu do Ria za zakázkou. Plány mu ale překazí neznámý muž, který k němu vpadne do pokoje a ještě než se zhroutí, napíše na papír číslo 4. Když se probere, vypráví cosi o Velké čtyřce. Tři osoby jsou známy, ale kdo je záhadnou čtyřkou? Poirot si uvědomuje, že jeho cesta do Ameriky ho měla jen odlákat pryč z Anglie. Vydává se tedy na stopu čísla čtyři...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2001 , Knižní klubOriginální název:
The Big Four, 1927
více info...
Přidat komentář
Jeden z nejslabších Poirotů vůbec. Jako by Agatha spořádala příliš mnoho Leblanků a Doylů, šňupla si předchůdců Fleminga, náměsíčná vstala uprostřed noci a do rána zplodila tuhle konspirační slátaninu, kterou před totálním fiaskem zachraňuje pouze její smysl pro humor.
Na můj vkus to bylo moc akční, když jde o Hercula, a to mi nějak nesedělo. Kdo jsem, abych zpochybňoval královnu žánru? U Velké čtyřky ale výjimečně dávám nižší hodnocení. Královna promine.
Spíš než detektivku mi to připomnělo špionážní román, proto o hvězdičku méně. Jinak opět skvělý Poirot.
Velmi uspokojivé.
Poirot se tentokrát musel zvednout z křesla a být malinko pohyblivější, než obvykle. Tento příběh mi vždy přijde nereálný a tak se nedivím jeho slabšímu hodnocení. Mám to stejně.
Tahle kniha je neblahé originální zjevení v poirotovské tvorbě Agathy Christie. V jiných jejích knihách to není tak neobvyklé, některé Agathiny rané špionážní kousky působí stejně šíleně. Tady se ale nemůžu zbavit pocitu, že je zde zesměšňováno všechno, na čem autorka své knihy staví. Poirot se chová jako kašpar, ocitá se v absurdních situacích, ze kterých má vycházet geniálně, ale všechno spíš působí neuvěřitelně trapně. Je očividné, že se původně jednalo o sérii povídek; kapitoly působí jako samostatné povídky, které spojuje společný jmenovatel; naprosto absurdní styreotypní zlodušská organizace Velká čtyřka.
Agathu miluji, zasvětil jsem jí skoro celou svou čtenářskou kariéru a omlouvám se za tento až nenávistně znějící komentář, ale nemohu si pomoct. Dokonce na Databázi knih píšu komentář po dlouhých sedmi letech.
Velkou čtyřku radím brát s absolutním nadhledem. Je zajímává pro pár nápadů a prvků, ale to je všechno.
Asi nejslabší díl s H. Poirotem. Úplně jiná detektivka, než ostatní.
Trochu se i četla hůře.
O něco lepší je filmové ztvárnění knihy.
Detektivka se mi moc líbila, byla trochu jiná - Poirot mi přišel více akčnější a to byla naopak příjemná změna. Řekla bych, že kniha tak trochu předpověděla blízkou budoucnost v podobě druhé světové války.
Hercule Poirot proti zločineckej organizácií, ktorá sa snaží ovládnúť svet? Znie to bizarne a práve preto som si to chcel prečítať. No...ostali vo mne zmiešané pocity.
Priznám sa, že Poirot s Hastingsom mi sem-tam liezli na nervy. Pri Poirotovi mi občas liezlo krkom jeho ego a nečinnosť. A vlastne celá tá jeho rola v tomto príbehu bola divná. Stane sa zločin, príde Poirot, zistí, ako sa zločin stal a že ho spáchala Veľká štvorka. A hotovo. A Hasting mi vadil tým, ako chcel stále niečo robiť i keď nevedel čo. Také hnanie sa do boja bez plánu. Ale na obe vlastnosti som si časom zvykol.
Čo sa týka Veľkej štvorky, tak tam mám pár problémov. Hlavne s jej členmi. Li
Čhang -jen znie zo začiatku ako zaujímavý protivník, taký Fu-Manchu. Bohužiaľ ale po celý dej ostáva v pozadí a to, že sa s Poirotom nestretne zoči-voči je pre mňa premárnenou príležitosťou. Číslo dva a tri sú celkom nevýrazné. A potom je tu najaktívnejší člen - číslo štyri. S ním Poirot asi najviac skríži cesty. Napriek tomu sa ale o ňom veľa nedozvieme, iba, že je skvelý herec a že je krutý a zlý. Zase ale ma tou svojou takmer až superschopnosťou meniť vzhľad bavil.
A zaráža ma ich plán. Ono celú knihu sa hovorí, ako túžia ovládnuť svet, ale nerobia nič iné, ako len vraždia tých, ktorí vedia o ich existencií. Asi raz sa spomenie, že spáchali útok na lode a potom, že Poirot má zoznam incidentov, ktoré ale Hasting nemôže opísať. A vlastne celkovo k tej ich snahe ovládnuť svet sa dostaneme až v poslednej kapitole.
Zase ale, ako celok Veľká štvorka, ako to všemocné, takmer neporaziteľné zlo, ktoré má agentov všade, funguje.
Tempo knihy je rýchle, zo začiatku na mňa až moc. Ale aj v tom je to čaro. A celkovo, i keď som mal zo začiatku rozpačité pocity, tak musím priznať, že svojím spôsobom ma toto dielo bavilo. Pravda, bližšie ako ku klasickej detektívke to má k dobrodružným románom, kde hrdinovia bojujú so ,,superzlosynmi" (ako je v tejto knihe priamo povedané).
Netradičný Poirot, ale svojím spôsobom dokázal zabaviť.
Lámala jsem si hlavu, proč vedle Deseti malých černoušků atd. je zrovna Velká čtyřka vybraná do jistého čtenářského programu pro děti. Copak Agatha nenapsala přehršel mnohem nápaditějších a inteligentnějších detektivek? Ale ono je to možná právě kvůli té odlišnosti. Jako nabídka pro čtenáře, kteří neocení Poirotovo sezení v křesle a dumání nad zločinem v domě.
Takže tuhle záhadu jsem pro sebe vyřešila uspokojivě, ale můj rozpačitý dojem z knihy to stejně nevylepšilo. Kdyby bylo po mém, rozdělila bych ji na pár uměřených povídek.
Hercule Poirot, agent 007.
Osobně každé vykročení ze zajetých kolejí přijímám s povděkem. Proto díky za tuto knihu.
7,5/10
No, má to své broučky, ale i tak zase povedený námět, zajímavá zápletka a takový nePoirotovský příběh.
Vždy pokud potřebuji nějakou zaručeně perfektní detektivku a nechce se mi přemýšlet, po čem šáhnout, knihy od mistryně, královny, bohyně detektivek nikdy nezklame.
Všechny jsou skvělé, žádná není špatná. Originální, skvělé, nepřekonatelné.
Naštěstí jsem se na komentáře podívala až po přečtení knihy, takže mě nijak neovlivnily nebo neodradily, jelikož jdu názorově spíš proti. Kniha se mi líbila a byla pro mě poutavá. Agathu Christie mám ráda a čtu její knihy postupně dle vydání. Brala jsem to jako takovou změnu oproti běžným Poirotovým případům, kdy byl děj více akční. Je pravda, že bych se nebránila možná většímu rozepsání detektivky a důvodu, proč Poirot s vyšetřováním začínal, ale jinak jsem to brala jako takový výjimečně akčnější případ. Také byl podle mě možná závěr knihy až moc rychle ukončen. Líbilo se mi ale zachování charakteru všech postav včetně Poirota, který se s významně odlišným případem příliš nezměnil. Celkově jsem si čtení jako vždy užila a už těším se na další Agathu. :)
Tak koukám, že nejsem sama, kdo byl z této knihy trochu v rozpacích. Nicméně, i slabší Agatha Christie je pořád velmi příjemné čtení :).
Půjdu asi proti proudu, ale mně se to líbilo hodně. Ano, je to šíleně absurdní, střelený a šíleně překombinovaný, ale do poirotovské série tím zavane závan nečekaného osvěžení. Co na tom, že to je závan značně kýčovitý a potrhlý. Poirot s Hastingsem se zašťourají do světového spiknutí a od té doby na ně narážejí furt a stále, několik měsíců jim jde o kejhák... a oni z toho stejně vyváznou, jen si Poirot musí znovu upravit knír a oprášit svému příteli zaprášený límec saka. Hrozně mi to připomnělo legendární potýkání Sherlocka Holmese s profesorem Moriartym (a i ta Poirotova narážka na ještě geniálnějšího bratra geniálního detektiva je tuze pěkná, pan Mycroft Holmes je potěšen :))
Řečeno s klasikem - to je tak blbý, až je to hezký. :)))
Poslouchal jsem jako audio.
Nebudu tak přísný jako ostatní. Kniha má vlastně jedinou větší chybu a to je Poirot. Kdyby byl hrdina někdo jiný tak by si člověk řekl že jde o nějakou bondovku. I když skoro 30 let před Flemingem.
Poirotovi ale tahle špionážní linka moc nesluší, navíc je příběh protkán spoustou zcela nesouvisející případů, které nakonec přecejen souvisí. A Hercule nějak nepochopitelně pozná kterého případu se ma chytnou a ani závěrečné osvětlení mi to všechno nevysvětlilo.
Dost me bavila (a to bohužel nemyslím pozitivně) jeho schopnost mít na všechno nějaký přípravek který se zrovna hodil. Připomínala mi trochu seriál Sport Billy.
Filmové zpracování Velké čtyřky je mým nejméně oblíbeným dílem série Hercule Poirot. Děj mi vždy přišel absurdní a nedotažený. Těšila jsem se, že kniha mi objasní, jak jej autorka zamýšlela. Je pravda, že je to hodně odlišné, ale bohužel také ještě horší. Tato kniha pro mě byla obrovské zklamání.
Příběh působí jako prapodivný slepence jednotlivých příhod a uměle jsou propojené několika větami v celek. Bohužel i závěr je velmi slabý a dal by se rozhodně napsat lépe.
Když jsem se dozvěděla, že vznikl v autorčině těžké životní etapě a byla to vlastně "z nouze ctnost", aby vydavateli alespoň něco odevzdala, mnohé to vysvětlilo. Souhlasím ale s Agathou, že tato kniha neměla vyjít.
Dávám 2 hvězdičky - 1.,protože je to má oblíbená Agatha Christie a 2., protože soucítím s její tehdejší situací.
Trochu som sa cudovala, ze to ma take slabsie hodnotenie, ale uz chapem. Rozhodne davam prednost poriadnej vrazde z vasne alebo kvoli majetku. Toto bolo zbytocne komplikovane a vlastne ani nie velmi zaujimave.
Čím "menší", obyčejnější a "venkovsko-angličtější" příběhy, tím více Agathě sluší. Vraždy na vesnici s propletenci rodinných i nerodinných vztahů s náhodně přítomným Herculem Poirotem s jejím stylem souzní daleko více než řešení světových krizí, vůdců toužících po vesmírné moci s využitím 'jistých', 'určitých' a 'veřejně známých' kompliců a prostředků.
Hvězda navíc, protože Christie.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány záhady tajné společnosti, organizace, spolky Hercule Poirot
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Zločinecká organizace mezinárodního rozsahu, vraždy, podvody, únory, záměny osob, katastrofy, krádeže, diktátorství a touha ovládnout svět. Pan Poirot tentokrát čelí pěkně velké přesile a zdá se, že tahle Velká čtyřka se nezalekne opravdu žádné špatnosti. Po boku s věrným přítelem Hastingsem se tentokrát pouští do nezvykle akčního boje. Pomalu, krok za krokem odhaluje myšlení a taktiku svých nepřátel, na scéně se dokonce objevuje Achille Poirot a vše nakonec spěje k velkému finále.
No, je to trochu guláš. Moc vražd, vedlejších případů i pachatelů, navíc konec zůstává tak trochu otevřený. Myslím, že filmové zpracování dokázalo dát tomuhle příběhu lepší smysl a přehlednost.